Novinky z roku 2013

Nejstarší fotografie v mém archivu pocházejí z roku 2003 a pořídila jsem je obyčejným kompaktem. Zdaleka ne všechny se hodí vystavit na web. Ale o některé se ráda podělím. Navíc stále vznikají další...

Dlouhozobka zimolezová (Hemaris fuciformis) patří do čeledi lišajovitých. Snadno ji poznáme podle průsvitných křídel, která má po okrajích lemována tmavým okrajem. Praha Strašnice, červenec 2013.
Dlouhozobka zimolezová (Hemaris fuciformis) patří do čeledi lišajovitých. Snadno ji poznáme podle průsvitných křídel, která má po okrajích lemována tmavým okrajem. Praha Strašnice, červenec 2013.

Mezi články velmi snadno najdete nejnověji přidané texty. U fotografií by takové hledání bylo složité. Proto zde budu upozorňovat na některé nově přidané snímky.

Mezi nejnovější přírůstky ve fotogalerii patří tyto snímky: 

Prosinec 2013

Dlouhozobka zimolezová (Hemaris fuciformis) patří do čeledi lišajovitých. Snadno ji poznáme podle průsvitných křídel, která má po okrajích lemována tmavým okrajem. Praha Strašnice, červenec 2013.       Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) saje za letu nektar z květů. Šumava, srpen 2013.       Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) patří k silně ohroženým druhům naší květeny (C2t). Bílé Karpaty, národní přírodní rezervace Jazevčí, červenec 2013.

Do galerie jsem přidala nový druh z čeledi lišajovitých - dlouhozobku zimolezovou. Zároveň jsem rozšířila galerii dlouhozobky svízelové, s kterou jsem se letos setkala při dovolené na Šumavě. Mezi květinami se také objevil nový druh, konkrétně hvozdík pyšný, který jsem obdivovala při letní návštěvě Bílých Karpat.

Listopad 2013

Rozhovor o mém fotografování a toulání přírodou vyšel 28. listopadu na webu Kultura21: Můj luxusní koníček

Okáč ječmínkový (Lasiommata maera L.) se sluní na kmeni stromu. Červen 2013, Vysočina.       Přástevník jitrocelový (Parasemia plantaginis) vyniká rozdílným zbarvením samce a samice. U samce jsou zadní křídla žlutavá a černá, u samice červená a černá. Imága létají od května do čergveence na vlhkých místech - loukách, rašeliništích, pasekách. Přezimují mladé housenky. Červen 2013, Vysočina.       Lilie zlatohlavá - Lilium martagon Roste obvykle ve světlých lesích, ve vyšších polohách se nevyhýbá ani otevřeným loukám. Bílé Karpaty, národní přírodní rezervace Jazevčí, červenec 2013.

Do galerie přibyly snímky dalších druhů, konkrétně okáče ječmínkového a přástevníka jitrocelového. Na loukách Bílých Karpat se náramně vyjímají lilie zlatohlavé. Proto jsem galerii rozšířila o letošní úlovky z Bílých Karpat, konkrétně z NPR Jazevčí.

Říjen 2013

Ocún jesenní (Colchicum autumnale) dobře vynikne na posekané louce. PP Babinské louky, Litoměřicko, 19. září 2013.       Ocún jesenní (Colchicum autumnale), PR Babinského louky, Litoměřicko, 19. září 2013.       Ocún jesenní (Colchicum autumnale), PP Babinského louky, Litoměřicko, 19. září 2013.

Ocún jesenní (Colchicum autumnale) dává vědět, že podzim už začne každou chvíli. Jen pár kilometrů od Litoměřic leží přírodní památka Babinské louky, kde roste hojně. A protože jsem jej dosud viděla vždy jen v malém množství, s chutí jsem si těch pár kilometrů za Litoměřice vyjela. V galerii si můžete prohlédnout i další ocúnové přírůstky. Zvlášť zajímavě působila louka s ocúny, mezi kterými rozkvetl upolín nejvyšší. Jaký je rozdíl mezi ocúny a krokusy a další zajímavosti o téhle jedovaté rostlině, se dozvíte Ocún jesenní čili naháč.

Srpen 2013

Modrásek ligrusový (Polyommatus damon) je kriticky ohrožený druh blízko vymření. Má jednu generaci v roce s dobou letu v červenci a srpnu. Srpen 2012, Hustopečsko.       Přástevník starčkový (Tyria jacobaeae Linnaeus, 1758) je rozšířený, ale dosti lokální druh pastvin a stepních biotopů. Od června do září žije na listech a květech starčku, především starčku přímětníku. Imága létají od května do července.       Přástevník starčkový (Tyria jacobaeae Linnaeus, 1758) má v roce jednu generaci, která létá od května do července. Žlutočerně kroužkované housenky jsou charakteristické a mezi přástevníky neobvyklé tím, že žijí ve skupinách.

Modrásek ligrusový (Polyommatus damon), kriticky ohrožený druh. Má jednu generaci v roce s dobou letu v červenci a srpnu. Snadno jej poznáte podle výrazného bílého pruhu na spodní straně křídla. Dalším přírůstkem je přástevník starčkový (Tyria jacobaeae). Létat jej můžete vidět od května do července. 

Červenec 2013 

Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) má proměnlivou kresbu na křídlech. U nás patří k silně ubývajícím druhům. Létá v červnu a v červenci na kvetoucích loukách, při lesních cestách i kolem vodních toků. Housenky požírají listy šťovíku.       Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) má proměnlivou kresbu na křídlech. U nás patří k silně ubývajícím druhům. Létá v červnu a v červenci na kvetoucích loukách, při lesních cestách i kolem vodních toků. Housenky požírají listy šťovíku. Červen 2013, Kuřivody.       Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) má proměnlivou kresbu na křídlech. U nás patří k silně ubývajícím druhům. Létá v červnu a v červenci na kvetoucích loukách, při lesních cestách i kolem vodních toků. Housenky požírají listy šťovíku.

Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) patřil k motýlům, na které jsem dlouho neměla štěstí. O to víc mne potěšilo pozvání na výpravu za motýly do okolí Ralska, kde jsme předpokládali jejich výskyt. Mezi ostatními modrásky byl ohniváček modrolesklý zastoupený velmi vzácně. Pózovat - a tedy předvést svou proměnlivou kresbu na křídlech, se mu příliš nechtělo. Ale nakonec se usadil na rozkvetlém keři pámelníku a já mohla vyfotit jeho pěkně osvětlená křídla. Bohužel, tento krásný motýl u nás patří k silně ubývajícím druhům (úbytek lokalit kde se vyskytuje se odhaduje na více než 40%!). Ohniváček modrolesklý létá v červnu a v červenci, k vidění bývá na kvetoucích loukách, při lesních cestách i kolem vodních toků. Více snímků v galerii.

Červen 2013

Pohled na Tower Bridge z krátce před přistáním. Duben 2009.       London Wetland Centre - unikátní ptačí rezervace vodního ptactva. Fotografie vznikla před přistáním v Londýně, duben 2009.       Pohled na řeku Temži z paluby letadla před přistáním na londýnském letišti. Vlevo je vidět věž s Big Benem, vpravo London eye.

Letecké snímky centra Londýna se mi podařilo pořídit v dubnu 2009 náhodou. Přistávat jsme měli na západě Londýna, na letišti Heathrow (London Heathrow Airport). Jenže krátce před přistáním naše letadlo ještě zakroužilo nad samotným středem města. Chvíli jsem váhala, jaký objektiv zvolit, ale brzo jsem pochopila, že u malého okýnka mám s nějakým dlouhým sklem smůlu. Cvakala jsem, jak jen jsem to stíhala nejrychleji. Něco bylo do koše, ale pár snímků, z kterých jsou londýnské dominanty patrné, zůstalo. Nějaký čas mi bylo záhadou, co je to za podivné miniostrůvky, ale náhoda tomu chtěla a my navštívili při svém pobytu i tato místa - London Wetland Centre. Více snímků z Londýna v galerii.

Květen 2013 

Motýl krátce po vylíhnutí. Výstava tropických motýlů ve skleníku Fata morgana, duben 2013.       Graphium agamemnon zvaný též Tailed Green Jay nebo Green Triangle je motýl z čeledi otakárkovitých. Tito motýli mají poměrně rychlý životní cyklus. Vývoj od vajíčka k dospělci trvá necelý měsíc.       Papilio anchisiades z čeledi otakárkovití žije především v Texasu a Brazílii. 
 

Fotky přibývaly v galerii i v květnu, ale poněkud pomalejším tempem než dříve. Asi jsem se neměla zaobírat zjišťováním "kdo je kdo" a prostě sem přidat "tropické motýly". Na druhou stranu jsem ráda, že jsem aspoň k některým jména našla. Tedy doufám, že správná. Letošní i dřívější fotoúlovky z výstavy motýlů ve skleníku Fata Morgana jsou v galerii radkapalenikova.cz/galerie/motyli/tropicti-motyli 

Papilio polytes z čeledi otakárkovití je druh hojně rozšířený v Asii. Saje nektar na šmatatce mysorské (Thunbergia mysorensis). Praha, skleník Fata morgana, 2013.       Caligo memnon z čeledi babočkovitých je známý také jako Pale nebo Giant Owl. Je rozšířený od Střední Ameriky po Amazonii. Rozpětí křídel dosahuje obvykle 115 - 130 mm, ale může to být až 150 mm.       Tropický motýl na ibišku. Skleník Fata morgana, BZ Praha - Troja.  

Už v polovině března jsem ve skleníku Fata Morgana obdivovala dlouhá hroznovitá květenství popínavé rostliny z červenožlutými květy. Teď už vím, že se jmenuje Thunbergia mysorensis (česky šmatavka, smatavka), patří do čeledi paznehtníkovité a pochází z jižní Indie. Její stonky se v domovině dokáží vyšplhat do výšky 6 - 10 metrů, hroznovitá květenství mohou být až metrová. Sladký nektar vábí ptáky a v nemalé míře také motýly. 

Duben 2013

Čínská pagoda v Královských botanických zahradách (Royal Botanic Gardens) v Londýně, duben 2009.       Na jaře hýří Královské botanické zahrady v Londýně (Royal Kew Gardens) množstvím barev. Konec dubna 2009.       Palmy ve skleníku v londýnských Královských botanických zahradách (Royal Botanic Gardens), duben 2009.

Tohle je ohlédnutí trochu historické, ale věřím, že v případě Královských botanických zahrad (Royal Botanic Gardens) v londýnském Kew, nebude vadit. Koncem dubna 2009 jsem měla příležitost, byť velmi krátkou, projít se aspoň částí těchto zahrad. Více snímků v galerii

Tower Bridge je zvedací most v Londýně nad řekou Temží.       Součástí prohlídky londýnského Tower Bridge je původní parní strojovna. V minulosti sloužila ke zvedání mostovek a je v budově nedaleko jižního konce mostu. 
      Součástí prohlídky londýnského Tower Bridge je původní parní strojovna. V minulosti sloužila ke zvedání mostovek a je v budově nedaleko jižního konce mostu.

Při návštěvě Londýna jsme si v roce 2009 velmi pochvalovali London pass. Za týden pobytu jsme měli pocit, že jsme ho opravdu důkladně využili a že se vložená investice bohatě vrátila. Občas nás možnost vstupu zdarma s touto kartičkou zavedla i do míst, kam by se nám normálně platit nechtělo, jinde nám ušetřil podstatnou část vstupného, případně stání v dlouhé frontě. Součástí London passu byl kapesní průvodce s nabídkou aktuálních a velmi přehledných informací o jednotlivých atrakcích. A tak jsme kromě procházky po slavném London Bridge navštívili i jeho muzeum. Zvlášť mne zaujala návštěva strojovny, která dříve sloužila ke zvedání mostu, aby mohly velké lodě vplout po Temži do přístavu. Více v galerii.

Březen 2013

Dendrobium formosum pochází z Himálaje, Thajska a Myanmaru, kde roste v nadmořských výškách od 900 do 2300 m n.m. Hustě olistěné pahlízy dorůstají délky až 45 cm. Kvete bílými květy o průměru až 8 cm. Vnitřní strana pysku má žlutooranžovou skvrnu.       Žlutě kvetoucí orchidej s výrazně roztřepenými okraji květů pochází z čínské provincie Yunnan, Thajska, Myanmaru a Vietnamu. Nejčastěji se vyskytuje v horách ve výškách 1100 – 1700 m n. m.       Z výstavy orchidejí ve skleníku Fata morgana, Botanická zahrada Praha Troja, 2013.

Velmi se mi líbila letošní výstava orchidejí ve skleníku Fata morgana v botanické zahradě v Praze - Troji. Do fotogalerie jsem přidale nejen detaily zajímavých květů, ale také pár pohledů na letošní velmi zdařilé aranžmá.

Sedmikvítek evropský (Trientalis europaea L.) je vytrvalá bylina s květy barvy bílé, vzácněji narůžovělé. Semena drobná, vejcovitá. Doba květu: květen až červenec. V České republice patří mezi druhy vyžadující pozornost - C4a.       Břečťan popínavý (Hedera helix) má nejprve výrazně laločnaté listy. K jejich zčervenání dochází při nižších teplotách. Foceno 14. března 2009, Kersko (Polabí).       Břečťan popínavý (Hedera helix) má rozdílné tvary listů. Zatímco v přízemních partiích jsou listy laločnaté, v koncových nadzemních partiích - na plodných větévkách, má listy celokrajné. Únor 2013, Praha 10 - Strašnice.

Fotogalerii čeledi prvosenkovité (Primulaceae) jsem rozšířila o dalšího zástupce - sedmikvítek evropský (Trientalis europaea L.).  V České republice patří mezi druhy vyžadující pozornost - C4a. Mezi stálezelené rostliny u nás patří břečťan popínavý (Hedera helix). Do jeho fotogalerie jsem pro srovnání přidala oba druhy tvarů listů (laločnatý i celokrajný), ale také květy a dozrávající plody. Více si o téhle zajímavé rostlině můžete přečíst v článku Břečťan popínavý - zákeřná liána z třetihor

Únor 2013

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší evropská šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky.
      Rulík zlomocný (Atropa bella-donna L.) - zralý plod. Plodem je černá kulovitá bobule o průměru 14–18 mm. Jako smrtelná dávka se uvádí u malého dítěte už 3 bobule, u dospělého asi 10. Prudce jedovatá je celá rostlina.
      Rulík zlomocný (Atropa bella-donna) kvete od června do srpna. Květy jsou nicí, zdánlivě úžlabní, jednotlivé, stopkaté, pětičetné, koruny trubkovitě zvonkovité (až 3 cm dlouhá), zvenčí hnědofialové, zevnitř lysé, hnědofialové, žlutošedé až žluté, načervenale mramorované. Cípy koruny jsou ohnuté.

Medvěda hnědého (Ursus arctos) jsem fotila v září 2011 v NP Bavorský les. Díky velkému výběhu je tam možné pořídit snímky, na kterých není na první pohled patrné, že mezi vámi a zvířetem je důkladná bariéra. Další dva snímky patří rostlině, která je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu - rulík zlomocný (Atropa bella-donna). Právě otravy rulíkem tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky.

Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je brouk z čeledi vrubounovitých, v Česku je nejhojnějším druhem zlatohlávka. Arboretum Kamenárka, Štramberk, srpen 2009.       Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) se chystá odletět. Stejně jako ostatní zlatohlávci létá se zavřenými krovkami. Spodní blanitá křídla vysouvá podélnou šterbinou v krovkách. Milovice, okres Nymburk, konec dubna 2010.       Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je v Česku nejhojnějším druhem zlatohlávka. Dospělí brouci vylétávají na konci jara, páří se, samičky nakladou vajíčka do hnijícího organického materiálu a hynou.

Při toulání přírodou mne nejvíce lákají motýli a rostliny. Ale pokud potkám i něco jiného, rád zvěčním i to. A tak jsem po dlouhém váhání do galerií přidala také brouky. Vedle slunéčka sedmitečného a tesaříka obrovského jsem přidala nejhojnějšího z našich zlatohlávků - zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata).

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), také hořeček brvitý, je rostlina z čeledi hořcovitých, jediný zástupce rodu Gentianopsis rostoucí na území České republiky. V poslední době silně ubývá, proto byl zařazen do Červeného seznamu ČR k ohroženým druhům.
      Olivovník evropský (Olea europaea) je strom z čeledi olivovníkovité (Oleaceae). Pochází z Asie a Afriky, avšak dnes se s ním běžně setkáme ve středozemních oblastech Evropy. Jeho plody olivy mají význam pro potravinářství, lékařství a kosmetiku.       Tis červený (Taxus baccata) patří v ČR mezi ohrožené druhy rostlin (C3). Hnědé semeno je ponořeno do červeného, dužnatého nepravého míšku zvaného epimatium. Kvete v březnu až dubnu, dozrává na podzim. Semeno rozšiřují především ptáci. Fotografováno v pražské botanické zahradě v Troji, počátek října 2012.

Počátkem února přesáhl počet snímků ve fotogalerii na tomto webu čísla 1 800. V pomyslném souboji podle témat mírně vedou rostliny (579 snímků) před motýly (562 snímků). Při čtení pohádkového příběhu Daniely Krolupperové Zákeřné keře jsem si uvědomila, že stromů a keřů mám ve fotogalerii velmi málo. Hned na začátku jsem zavrhla nápad přidávat další a další čeledi, kde často bude jen jeden jediný zástupce. Dovolila jsem si drobné zjednodušení, byť s vědomím, že některé keře mohou dorůst i do podoby stromů. Nově tedy přibývají snímky v kategoriích stromy a keře.

Leden 2013

Chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca), dříve známý jako jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), roste na horských loukách, pastvinách, na lesních světlinách. Pro svou nenáročnost a barevnou výraznost se pěstuje také v zahradách a parcích, odkud lehce zplaňuje. Kvete od července do srpna.       Čekanka obecná (Cichorium intybus L.) je známá pod mnoha lidovými názvy. Například jako bylina sv. Petra, cikorka, čagánek, čekanec, čekánek, hanička, intubus, koření kozího cecku, německá káva, pocestník, podražník, polní locika, snoubenka slunce, strážce cest. Srpen 2011, CHKO Český kras.
      Okenáč plaménkový (Thyris fenestrella, Scopoli, 1763) patří mezi noční motýly. Dospělce můžete pozorovat od května do poloviny srpna. Ždánice, červen 2012.

Pěkně se mi "rozrostlo" album s čeledí hvězdnicovitých. Zvlášť zajímavě ho prozářily sytě oranžové květy jestřábníku oranžového (Hieracium aurantiacum) a jemně modré květy čekanky obecné (Cichorium intybus). Nezahálím ani s motýly. Kromě doplňování galerií se snímky již zveřejněných druhů postupně přidávám i méně obvyklé letce. Zvlášť mne při prvním setkání zaujal drobný okenáč plaménkový (Thyris fenestrella).

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora. Vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti německo−české hranice. Nachází se 5 km jihovýchodně od bavorského Haidmühle a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů.       Třístoličník je šumavská hora. Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg získala podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zemí.

      Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora. Vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti německo−české hranice. Nachází se 5 km jihovýchodně od bavorského Haidmühle a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů.

I nevlídné počasí se může fotografům občas hodit. Zvlášť, když mají v archivu mnohé nezpracované snímky. V nejmrazivějších dnech února 2012 jsem se vypravila na bavorský Třístoličník. Měla jsem štěstí na krásné zimní počasí. Více snímků je ve fotogalerii radkapalenikova.cz/galerie/krajina-mesta/bavorsko/tristolicnik-1333-m-n-m


Archiv novinek

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2024. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Template by W3layouts