16. 3. 2024
Co je to za motýla?
Mihnul se kolem vás neznámý motýl? Představím vám tři skvělé pomůcky, které mi výrazně usnadnily určování motýlů. Práci s nimi zvládnou i začátečníci. Ač mohou být tihle pomocníci vždy po ruce, nezatíží vaši kapsu ani peněženku.
Před lety jsem bezpečně poznala jediného motýla - babočku paví oko (Inachis io). A to jen když způsobně pózovala s otevřenými křídly. Postupně jsem měla možnost v naší přírodě pozorovat přes 60 druhů hojných i vzácných denních motýlů. Stále více druhů jsem dokázala určit sama z pořízených fotografií. Proto budu ráda, pokud následující řádky usnadní určování našich motýlů i dalším zájemcům.
Babočka paví oko (Inachis io) - polovina dubna 2013, pražská botanická zahrada Na Slupi.
Pro úplnost zmíním, že existují i druhy, které dokáží jednoznačně určit pouze zkušení entomologové. K takovým patří například druhy bělásek hrachorový (Leptidea sinapis) a bělásek luční (Leptidea juvernica), které se dají spolehlivě rozlišit pouze na základě preparace genitálií.
Atlas a určovací klíč motýlů
Atlas denních motýlů České republiky je díky mobilní aplikaci snadno dostupný i v terénu. Na jediném místě nejdete texty a fotografie ke všem denním motýlům České republiky. Základ tvoří informace z knihy Motýli České republiky: rozšíření a ochrana. I, II., kterou připravil Jiří Beneš a Martin Konvička. Knihu vydala v roce 2002 Společnost pro ochranu motýlů. Její náklad je již delší čas beznadějně rozebrán. Knihu je možné stáhnout na webu www.lepidoptera.cz
Výhodou on-line atlasu je nejen snadná dostupnost, ale také aktualizace informací týkajících se rozšíření a ohroženosti jednotlivých druhů. Nově přibyly kolonky délka předního křídla a podobné druhy: www.lepidoptera.cz/index.php?s=motyli
Určovací klíč si můžete prohlížet buď samostatně www.lepidoptera.cz/klic/ a nebo na jednotlivé karty prokliknout od popisu konkrétního druhu v atlasu. Klíč má podobu tabulí se zákresy rozlišovacích znaků k jednotlivým druhům denních motýlů a vřetenuškovitých z rodu Zygaena. Tučně jsou vyznačeny hlavní určovací znaky, kurzívou pomocné znaky. Zvlášť u podobných druhů, jako například babočka kopřivová a babočka jilmová, mi práce s určovacím klíčem připomíná hru „najdi tři rozdíly“. To vše se však hodí spíše když sedíte u velkého monitoru.
Babočka jilmová (Nymphalis polychloros)
Vít Hotárek myslel i na ty, kteří potřebují pomoc přímo v terénu. Na základě výše zmíněného atlasu a klíče naprogramoval mobilní aplikaci Atlas denních motýlů (více o ní vithotarek.cz/motyli/aplikace.php). Aplikace je určena pro mobilní telefony s operačním systémem Android, zdarma je dostupná na Google Play. Při pohybu v terénu oceníte možnost využití v režimu off-line.
Koláčkova galerie motýlů
Marek Vojtíšek na svůj web motyli.kolas.cz umístil za dvacet let téměř 9 000 fotografií. Představují více než 1 012 druhů řádu Lepidoptera, z toho 139 druhů našich denních motýlů. Než jsem se v motýlí říši trochu rozkoukala, s oblibou jsem si právě na Markově webu prohlížela přehledy jednotlivých čeledí a hledala mezi druhy motýla co nejpodobnějšího tomu, kterého jsem vyfotila. Inspirativní pro mne jsou také mapky s vyznačením lokalit, kde Marek motýly fotografoval, doplněné o měsíce, kdy druh pozoroval.
Žluťásek. Ale který?
Na konkrétním příkladu vám ukážu, jak snadné můžete někdy být zjištění druhu pozorovaného motýla. Mnohé napoví datum pozorování a barva motýlích křídel. U vzácnějších druhů má význam také místo nálezu.
Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) - pokus o letovku. Vrch Medník nad Pikovicemi, 25. 3. 2010.
Dejme tomu, že jste koncem zimy nebo časně na jaře zahlédli motýla se žlutými křídly. Doporučuji aspoň letmo nahlédnout na přehled čeledí našich denních motýlů:
- babočkovití - Nymphalidae
- běláskovití - Pieridae
- modráskovití - Lycaenidae
- okáčovití - Satyrinae
- otakárkovití - Papilionidae
- soumračníkovití - Hesperiidae
Motýli se žlutými křídly jsou pro laiky tak trochu chyták. Jak je z přehledu čeledí našich denních motýlů patrné, čeleď žluťáskovití neexistuje. Motýli se žlutými křídly patří mezi běláskovité.
Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), samice kladoucí vajíčka. Polabí, duben 2013.
Aktuálně u nás žije 15 druhů běláskovitých, ale jen 6 z nich má žlutá křídla, jak napovídají jejich rodová jména (žluťásek):
- žluťásek borůvkový (Colias palaeno) má v roce pouze jednu generaci, pozorovat jej můžeme na omezeném počtu lokalit v červnu až srpnu.
- žluťásek čičorečkový (Colias hyale) má ročně 2-3 generace (duben – červen, červenec – srpen, popř. září – říjen).
- žluťásek čilimníkový (Colias crocea) počet generací je u tohoto druhu závislý na migracích. Motýli první generace se objevují ojediněle, u nás se vyvinou další 1-2 generace, lze tedy hovořit o 3 generacích (duben – červen, červenec – srpen, září – listopad).
- žluťásek jižní (Colias alfacariensis) - dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen), v některých letech částečná třetí generace.
- žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) - jednogenerační (červenec – hibernace – červen). Přezimují dospělci (imága), kteří se páří těsně po přezimování brzy zjara (březen či duben).
- žluťásek tolicový (Colias erate) - vícegenerační (duben – říjen)
Z výše uvedeného je patrné, že motýl se žlutými křídly, kterého zahlédnete za slunečného počasí koncem února či v březnu, bude s největší pravděpodobností žluťásek řešetlákový. Pokud se vám ho podaří vyfotit, snadno jej poznáte i v jiných částech roku. Má totiž charakteristicky zašpičatělá křídla. Dobře je to vidět třeba na tomto snímku:
Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) na plicníku. Dendrologická zahrada Průhonice, duben 2016.
Na příkladu žluťáska řešetlákového ještě zmíním, jak bych jeho „totožnost“ zjišťovala v Koláčkově galerii motýlů:
- Nejdřív bych se podívala na běláskovité motyli.kolas.cz/celedi/belaskoviti-pieridae.htm
- Mezi žluťásky už bych poměrně snadno našla žluťáska řešetlákového motyli.kolas.cz/zlutasek-resetlakovy-rhamni.htm
Motýlí klenoty na facebooku
Nemáte čas nebo chuť proklikávat atlas motýlů a třeba jen příležitostně vyfotíte motýla, který vás zaujme? Pak vám doporučuji využít sílu skupiny Motýlí klenoty. Funguje na facebooku od podzimu 2014, v březnu 2024 sdružovala téměř 7 800 členů. Je zaměřená na monitoring motýlů, jejich mapování v České republice a osvětu v ochraně motýlů. Vůbec se neostýchejte do ní vstoupit i tehdy, pokud vás motýli zajímají jen okrajově. Skupinu tvoří nejen zkušení entomologové, ale také řada nadšených pozorovatelů motýlů, kteří vám s určováním ochotně pomohou, pokud máte dostatečně zřetelnou fotku motýla.
Jen, prosím, respektujte pravidla skupiny: uvádějte datum a místo nálezu. Tj. nejméně katastr obce, případně název chráněného území, ideálně souřadnici nálezu (tu zjistíte z mobilní mapové aplikace). Díky těmto podrobnostem se může vaše pozorování stát střípkem, který doplní pozorování ostatních.
Dalším bonusem této skupiny jsou aktuální informace o výskytu jednotlivých druhů. Mezi nejčastěji pozorovanými v letošním roce zmiňují členové skupiny tyto druhy:
- žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni)
- babočka paví oko (Inachis io)
- babočka bílé C (Polygonia c-album)
- babočka admirál (Vanessa atalanta)
- babočka kopřivová (Aglais urticae)
- babočka jilmová (Nymphalis polychloros)
K méně častým pozorováním patří babočka osiková (Nymphalis antiopa) či dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum).
Já zatím letos tolik druhů neviděla. Jako první jsem letos pozorovala v polovině března babočku paví oko a babočku admirála v Pražském Trojmezí (Praha 10, Záběhlice) - 50.0485469N, 14.5057133E, čtverec 5953. Oba motýly byli tak neposední a rychlí, že jsem neměla šanci je mobilním telefonem vyfotit.
Text a foto: Radka Páleníková
Další články k tématu:
Babočka kopřivová - rusalka z kopřiv
Kde se vzali první jarní motýli?