Radka Páleníková

Babočka kopřivová - rusalka z kopřiv

Jen co se trochu oteplí, opouštějí babočky kopřivové své zimní skrýše. První zmínka o pozorování baboček ke mně letos dorazila už 5. března z nákladového nádraží Praha Žižkov. Ne že bych tomu nevěřila, ale chtěla jsem se přesvědčit na vlastní oči. Neděle 10. března nebyla tolik slunečná, ale štěstí mi přálo. A tak jsem do tabulek zapsala babočku kopřivovou jako své první motýlí pozorování v roce 2013.

Mrzí mne, že jsem tu dnešní babočku nevyfotila. Něco tak rychlého, jako je první jarní motýl, se snad ani vyfotit nedá. Chvíli se mi ji dařilo sledovat pohledem, ale brzo se mi ztratila ve změti suchých stvolů zlatobýlu a drobného křoví.

Loni jsem babočku kopřivovou poprvé zahlédla 16. března cestou do království sněženek v Dobříňském háji. Na louce podél Labe předváděla rozpustilé letové kreace. Občas se na několik vteřin zastavila, ale dřív, než jsem se stačila zastavit já a zaostřit, hbitě zmizela. Usoudila jsem tenkrát, že bez křídel prostě nemám šanci a nerovný závod jsem vzdala.

Prvním motýlem, kterého jsem na jaře letošního roku viděla, se stala babočka kopřivová (Aglais urticae). Fotografováno 23. března 2011 na cestě podél Labe z Obříství k soutoku s Vltavou.

Všudypřítomná babočka?

Vedle babočky paví oko (Inachis io) je babočka kopřivová (Aglais urticae) naší nejhojnější babočkou. A nejen naší. Přírodovědci ji řadí do skupiny tzv. ubikvistů. Tohle podivné označení používají pro rostliny a živočichy rozšířené po celém světě nebo v jeho podstatné části. Termín ubikvist pochází z latinského ubicumque, ubicunque – kdekoliv, leckde, všude.

Babočka kopřivová (Aglais urticae) se vyhřívá v podvečerním slunci na kamenech. Fotografováno ve Slavkovském lese 3. června 2011.

Babočka kopřivová obývá Palearktickou oblast. Konkrétně to znamená, že ji můžete spatřit v celé Evropě přes Sibiř po ruský Dálný východ a Japonsko. Vystupuje poměrně vysoko do hor. Jiří Zahradník píše o pozorování baboček kopřivových v říjnu na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách. Otakar Brandos zmiňuje, že ji občas potkává i na hřebenech Velké Fatry (1 500 m) a Západních Tater (nad 2 000 m).

babočka kopřivová (Aglais urticae) v italských Dolomitech

Babočka kopřivová byla pozorována ve výši 4 500 metrů n.m. v horském průsmyku v Himaláji. Některé prameny uvádějí pozorování dokonce ve výškách okolo 5 000 m n.m. Tak vysoko jsem nikdy nebyla. Já pozorovala nejvýše poletující babočku kopřivovou poblíž obce Colfosco v italských Dolomitech, tj. něco málo nad 1 645 m n.m.

Pozoruhodné jsou také paleontologické nálezy. Naznačují, že tento druh motýla se na Zemi vyskytuje přes 15 miliónů let. Nalezená fosílie Aglais karaganica ze středního miocénu má velmi dobře zachovaný i vzor křídel. Od babočky kopřivové je prý prakticky nerozlišitelná.

Babočka kopřivová (Aglais urticae) je vedle pavího oka nejhojnější babočkou vůbec. Létá od března do října. Fotografováno na břehu řeky Sázavy u Pikovic, 25. března 2010.

Toužíte po babočkách? Vemte na milost kopřivy!

Zahrada s motýly poletujícími nad rozkvetlými záhony se lidem líbí. Méně nadšeni bývají majitelé pozemků z přítomnosti housenek. Móda anglických trávníků vývoji hmyzu příliš nepřeje. Sterilní trávník nemá nač motýly vábit. Zatímco dospělé babočky vyhledávají nektar celé řady kvetoucích rostlin, housenky jsou poněkud vybíravější. Pro babočku kopřivovou, jak napovídá její jméno, je živnou rostlinou kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Její listy chutnají housenkám celé řady dalších baboček, konkrétně paví oko, bílé C, admirál a síťkované.

Babočka kopřivová (Aglais urticae). Fotografováno na okraji Příbrami zvaném Ferdinandka 16. července 2011.

Pokud chcete na svém pozemku motýly přivítat, nezapomeňte jim, třeba někde v ústraní, nabídnout i kopřivovou hostinu pro housenky. Zatímco babočka kopřivová vyhledává suchá, výslunná stanoviště, babočky paví oko dávají přednost hustým vysokým kopřivám v polostínu, mezi křovím nebo ve vlhkých příkopech. S rozmnožováním musí babočky počkat, až vyrazí první kopřivy, aby mohly naklást shluky zelenavých vajíček. Housenky jsou černohnědé se žlutým podélným pruhem, na hlavě nemají růžky. Vylíhlé housenky zpočátku žijí společensky (v jakýchsi hnízdech). To jim vedle ochrany, umožňuje vývoj za relativně nízkých teplot.

Babočka kopřivová (Aglais urticae) se nechala přilákat na nektar rdesna hadího kořene. Národní park Šumava, 17. června 2012.

V naší oblasti je vývoj babočky kopřivové dvougenerační. První generace žije v květnu – červenci, druhá od července až do dalšího května. Generace se v letním období překrývají a druhá generace část svého života hibernuje.

Jak ke svému jménu babočka přišla?

Stručný etymologický slovník jazyka českého (Josef Holub, Stanislav Lyer) nabízí vysvětlení, že české označení babočka pochází z ruského babočka (zdrobnělina k baba čarodějnice). Srovnej starou lidovou víru v tajemnou moc některých můr a motýlů. Zajímavé je začíst se i do dalších národních názvů pro babočku. V mnoha se objevuje kopřiva. Velmi se mi líbí poetické pojmenování, které dostala v Polsku:  Rusałka pokrzywnik – volně přeloženo – rusalka z kopřiv (kopřivová víla).

Babočka kopřivová (Aglais urticae) se sluní na bodlácích lemující cestu z osady Jizerka (862 m n. m.). Fotografováno 23. září 2010, Jizerské hory.

babočka kopřivová Aglais urticae Linnaeus, 1758

• Babôčka pŕhľavová - slovensky
• Kis rókalepke - maďarsky
• Kleine vos - nizozemsky
• Kleiner Fuchs – německy
• Копривна пеперуда - bulharsky
• Крапивница обыкновенная - rusky
• La Vanessa dell'ortica - italsky
• Mali koprivar - slovinsky
• Nældens takvinge - dánsky
• Nässelfjäril - švédsky
• Neslesommerfugl - norsky
• Ortiguera o mariposa de la ortiga - španělsky
• Petite tortue - francouzsky
• Rusałka pokrzywnik – polsky
• Small Tortoiseshell – anglicky

Babočka kopřivová (Aglais urticae) se za horkých letních dnů brání přehřátí tím, že usedá se zavřenými křídly. Ranská hora, České středohoří, 27. července 2012.

Další zajímavosti o babočce kopřivové:

www.lepidoptera.cz - Mapování a ochrana motýlů České republiky - základní informace, mapka rozšíření druhu u nás, určovací klíč
www.motylkove.cz - článek doplňuje video babočky hodující na kočičkách. Doporučuji i další video autorů webu nazvané Námluvy babočky kopřivové
Co dělají motýli v zimě?
Kde se vzali první jarní motýli?
www.ukbutterflies.co.uk - velmi podrobný popis všech stádií vývoje babočky kopřivové doplněný množstvím fotografií (anglicky)

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: babočka kopřivová

Další články k tématu: motýli

Diskuze