20. 11. 2011
Lesopark Štěpánka: ráj fotografů i veverek
Stále více si užívám návraty do míst, kde už jsem dřív fotila. Patří k nim lesopark Štěpánka na jižním okraji Mladé Boleslavi. Nedivím se, že tohle místo se zvlášť na podzim a v zimě mezi fotografy přírody těší stále větší oblibě. Veverky jsou tu zvyklé na přítomnost lidí a tak máte mnohem větší šanci je vyfotit hodně zblízka.
Zatímco loni jsem se do Mladé Boleslavi vypravila koncem října, tentokrát jsem putovala o dva týdny později – 13. listopadu. Že podzim o něco pokročil bylo znát hlavně v korunách listnatých stromů. Některé byly holé úplně, jiné už neměly tak krásně vybarvené listy. Ale jinak jsem měla štěstí na to pravé "veverkové" počasí - sice lehce chladivý, ale pěkný slunečný den. A to přesto, že časně ráno, když jsem opouštěla Prahu, to moc nadějně nevypadalo. Jak jsem se však blížila k Mladé Boleslavi, mlha ustoupila a oblohu prozářilo slunce.
Spoustu času jsem oproti loňsku ušetřila tím, že jsem věděla, kde zaparkovat a kam zamířit. Lesoparkem vede množství cestiček, ale největší šance pozorovat veverky je v okolí krmítek. Mnohem dřív než veverky jsem viděla jejich fotografy. Leželi v palebném postavení na karimatkách. Jen pár metrů jim před objektivy panáčkovaly krasavice s rezavými ocásky. Zeptala jsem se, jestli nebudu vadit, když se taky přidám. Nevadila jsem. Vyměnili jsme si adresy webů a tak jsem zjistila, že jsou to členové jabloneckého fotoklubu Balvan a že zdaleka nefotí jen veverky: www.balvan.net
Po chvíli jsem se rozloučila a zamířila na místa, kde se mi loni líbilo a snad i dařilo – k velkému pařezu poblíž laviček. Pařez byl na místě, jenže veverkám se k němu ani za ořech nechtělo. Zkusila jsem to tedy o něco dál s použitím drobné lsti. Vlašské ořechy jsem položila na zem do listí přibližně tam, kudy veverky běhaly a kde byl dostatek slunce. Netrvalo dlouho a pochoutky si všimly a naložily s ní, jak je u nich zvykem. Tlapkami si urovnaly ořech v tlamě a pak několika rychlými skoky zamířily do své zimní spižírny. Postupně jsem je lákala do míst, kde jsem si je představovala – k nejbližšímu pařezu. Byl sice menší než ten loňský, ale více zarostlý mechem.
Chvílemi jsem ale aparát nechala být a kochala se pohledem na veverčí honěnou. V místech, kde jsem zrovna byla, rostly hlavně modříny a břízy. Tedy stromy, které v tuto dobu mají korunu nádherně žlutou. Stačilo pár okamžiků a dovádějící se veverky zmizely hodně vysoko ve větvích. A pak zase nenápadně odkudsi přiskákaly.
Když už konečně zmerčily ořechy položené na pařezu, byl čas být ve střehu i s fotoaparátem. Občas se mi přihodilo, že zatímco jsem se zadívala za veverkou prchající do větví, jiná hupla na pařez, hbitě srovnala ořech v tlamě a pár skoky byla u plotu ohrazujícího v těchto místech lesopark. Právě tady asi mají některé zdejší veverky svou zimní spižírnu. I když – díky pohostinnosti místních obyvatel i fotografů, veverky z lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi o potravu nouzi nemají. Krmítka, která tu jsou určená ptákům, ale i veverkám, jsou vždy velmi bohatě zásobená.
Zajímalo mne, co se bude dít, když na pařezu nebudou žádné ořechy. Dění bylo krátké a výmluvné. Veverka ještě dvakrát do míst, kde dosud nacházela dobroty, přiběhla. Když tu nic nenašla, přestala o pařez jevit zájem a zmizela.
Focení veverek držících v tlapkách ořech vypadá jako velmi snadná disciplína. Většinou jen do té chvíle, než se pokusíte to vyfotit sami. I když tyhle veverky jsou na lidi zvyklé, většinou vám na pořízení snímku nedopřejí víc než pár vteřin. Jakmile si totiž veverka urovná kořist v tlamě, skočí s ní ladně z pařezu dolů. Mezi dalšími skoky se občas krátce zastaví, ale že by se dalo mluvit o nějakém pózování, to tedy ne.
Při prohlížení snímků jsem byla trochu rozmrzelá z drobností, kterých jsem si při focení nevšimla a nebo nemohla všimnout. Tu se veverka natočila i s ořechem zády k objektivu; tam trčela nešikovně větvička; jinde zas ve veverčím kožíšku uvízlo modřínové jehličí.
Ale určitě své výpravy do království rezavých ocásků nelituji. A moc se těším, až si někdy zkusím fotit veverky na sněhu.
Lesopark Štěpánka leží na jižním okraji Mladé Boleslavi. Po obou stranách lemuje říčku Klenici. Rozlehlý park byl založen již v roce 1881. Jméno získal na počest zásnub následníka rakousko-uherského trůnu a příslušníka mladoboleslavské vojenské posádky Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Stephanií. V oblibě ho mají nejen místní obyvatelé, ale také fotografové přírody. Parkoviště najdete v sousedství zimního stadionu - 50°24'39.693"N, 14°54'33.41"E.
Více fotografií veverek najdete ve fotoalbu na tomto webu.
V galerii nazvané Podzimní kouzla lesoparku Štěpánka se na rajce.net můžete zadívat do pestře zbarvených korun stromů prozářených poledním sluncem 29. října 2010. Jak vypadal park při mé návštěvě 13. listopadu 2011, to uvidíte v albu Království veverek v Mladé Boleslavi.
Veverka obecná - ohrožená kráska - povídání o mé první fotovýpravě do světa veverek
Chcete se o veverkách dozvědět víc? Pak vřele doporučuji web veveratka.cz. Tam se od provozovatelů záchranné stanice pro veverky dozvíte spoustu zajímavých věcí. Jméno jejich stanice získala po divoké veverce Pinky, která se stala hlavní hrdinkou knihy Veveřácká kronika. Knížku jsem si přečetla s velikou chutí. Kateřina Mojžíšová v ní poutavě a zároveň i velmi vtipně líčí svá každodenní setkávání s veverkami.
Text a foto: Radka Páleníková
Další články k tématu: zvířata
Tomáš
7. 4. 2016 v 12:26
Dobrý den. Chci se optat,zda se dají veverky dobře fotit i tedka na jaře v daném parku. Děkuji za radu
Radka Páleníková
19. 4. 2016 v 19:27 | http://www.radkapalenikova.cz
Aktuální zprávy jak to vypadá s veverkami a jejich focením v jarním období v lesoparku Stěpánka, bohužel nemám. Nicméně podle toho, co dlouhodobě sleduji např. v různých skupinách na facebooku se domnívám, že fotografií veverek pořízených na jaře je naprosté minimum. Důvod je daný jejich vzhledem (nemají tak hustou srst, jako mají na zimu) i aktuálními starostmi o potomky. Výhodou podzimního či zimního fotografování veverek je také atraktivní pozadí (barevné podzimní listy popř. sníh). Asi nejvíce informací o životě veverek je možné načerpat na webu veveratka.cz, popř. na facebookovém profilu Veveřáci: záchranná stanice pro veverky Pinky. Jejich autoři mají dlouholeté zkušenosti se záchranou ohrožených veverek a tak mají mimořádnou možnost pozorovat veverky hodně zblízka.