11. 12. 2010
Drzá kachna okradla labuť o snídani
Předpověď počasí na čtvrtek 9. prosince neslibovala v Praze nic extra, snad jen více náledí. Po několika zcela zatažených dnech tu byl alespoň malý příslib slunečních paprsků. Chvíli jsem váhala, zda si mám cestu do práce poněkud zkomplikovat, ale zvítězila zvědavost vidět něco, co není v Praze běžně k vidění.
Impulsem k mé vycházce na pražské Rašínovo nábřeží byla informace od zkušeného ornitologa a pozorovatele přírody Zdeňka Součka (zdeneksoucek.blog.cz) o výskytu vzácné potáplice severní (Gavia arctica). Vyzbrojena základními informacemi jsem doufala, že budu mít štěstí. Ale na místě jsem zjistila, že potáplice se obvykle na Vltavě objevuje až mezi 10 – 12 hodinou. Tou dobou se však mám už "objevovat" v práci.
Ale ani tak oné víc než hodinové vycházky k řece nelituji. Když jsem pochopila, že potáplici nejspíš ten den neuvidím, zkoušela jsem fotit v letu racky chechtavé (Chroicocephalus ridibundus). Mezi početným hejnem kachen divokých (Anas platyrhynchos) jsem zahlédla také jednoho samce poláka chocholačky (Aythya fuligula). Poměrně početné tu byly lysky černé (Fulica atra), na smíchovském břehu jsem pak zahlédla ještě dvě slípky zelenonohé (Gallinula chloropus).
Pochopitelně, že mou pozornost přitáhly i labutě velké (Cygnus olor). Nasvícené ranní sluncem, kdy se na obzoru leskla okna Pražského hradu, vypadaly opravdu majestátně. A pokud se navíc objevil někdo, kdo ptáky přišel přikrmit, hned jich bylo u břehu tolik, že jsem nevěděla, kam dřív ostřit.
Po chvíli jsem si všimla, že od Podskalí připlouvá jakási podivná flotila. Uprostřed obrovská labuť, která držela v zobáku housku. Kolem ní hbitě kroužil houf asi osmi divokých kachen, převážně kachních samců. V tu chvíli mne velmi mrzelo, že není možné pozorovat i fotit zároveň. A tak jsem bohužel propásla onen rozhodující okamžik, kdy se kachně podařilo housku labuti ze zobáku ukrást.
Jen další snímky prozradily, že pečivo nebylo předáno dobrovolně, jak činí závodníci při štafetovém závodě. Však také kachna - zlodějka plavala s kořistí v zobáku velmi rychle pryč.
Souboj o housku netrval ani minutu a skončil přesvědčivým vítězstvím kachny. Využila své rychlosti a každou vteřinou zvyšovala svůj náskok. Čekala jsem, že drzou zlodějku bude mít labuť snahu aspoň trochu pronásledovat. Ale ona jen klidně sledovala rychle odplouvající sousto. Nejspíš tušila, že nebude dlouho trvat a u břehů řeky se zas někdo zastaví s pytlem pečiva…
"Nejvhodnějším krmivem pro vodní ptáky (kachny, labutě, lysky, racky) je měkké pečivo, lze je krmit i těstovinami. Pečivo nesmí být tvrdé - mohlo by ptákům způsobit zranění jícnu - a mělo by být rozdrobeno na menší kousky," radí odborníci z České společnosti ornitologické. O vhodném přikrmování ostatních druhů ptáků se dozvíte více například v článku Jak přichystat nejlepší hostinu pro opeřené krasavce
Více fotografií najdete ve fotogalerii na webu radkapalenikova.cz - ptáci / kachnovití / labuť velká