14. 8. 2011
Kýchání v království krutých kýchavic
Nedivím se, že kýchavice černá, zvaná také černá královská svíce, okouzlila i Charlese Darwina. Tuto vznešenou rostlinu prý pěstoval na své zahradě v anglickém Kentu, kde od roku 1842 žil s rodinou. Zvlášť nádherný je tento druh kýchavice ve chvíli, kdy květy prozáří sluneční paprsky. Ale nenechte se ošálit její krásou: všechny části kýchavic jsou prudce jedovaté.
Přiznávám, že o kýchavici černé jsem až do letošního jara neslyšela. Z Krkonoš či Roháčů jsem znala kýchavici bílou Lobelovu. U té mne vždy víc lákaly široké listy se souběžnou a výrazně vystouplou žilnatinou než poněkud nenápadné květy. Kýchavici černou jsem potkala tak trochu náhodou. Na našem území má severní hranici svého výskytu a je velmi vzácná. Jako původní lokality jejího výskytu se uvádí pahorkatina Džbán, Podyjí a Bílé Karpaty.
Když jsem se na jaře pokochala pohledem na vstavače nachové na Milské stráni, vypravila jsem se porozhlédnout i po okolních lesích. U potůčku nedaleko Bílichova mne poněkud zarazila osamoceně rostoucí kýchavice. Vypadala, jako by se ve zdejších bučinách ocitla omylem. Po chvíli pozorného rozhlížení jsem objevila další rostliny. Nejdřív jen s listy, později jsem měla štěstí i na kvetoucí, respektive odkvetlé jedince. Při pohledu na téměř 1,5 metru vysoké stvoly mne napadlo, že musí být nádhera vidět tyhle rostliny v květu.
To už jsem se z informační tabule dozvěděla, že jsem viděla naši nejvzácnější kýchavici – kriticky ohroženou kýchavici černou (Veratrum nigrum). Rozhodla jsem se, že si tuhle krásu nesmím nechat ujít v době květu. Proto jsem počátkem srpna zamířila do království černých kýchavic znovu.
Babočka admirál (Vanessa atalanta) saje nektar na sadci konopáči. Pahorkatina Džbán, srpen 2011.
Samou nedočkavostí jsem se na místě ocitla příliš brzo. Kolem osmé hodiny ranní lokalitu s výskytem vzácné rostliny téměř celou zastiňovaly okolní duby a smrky. A tak jsem tam nějaký čas jen stála a čekala, až sluníčko povyskočí. Čas jsem si krátila pozorováním motýlů. Na žlutých květech starčeku hajního hodovali především bělásci, růžové květy sadce konopáče hostily okáče a babočky. Za krále zdejší paseky bych zvolila babočku admirála. Jediného motýla jsem však neviděla usednout na květy kýchavic. Že by jim vadila jejich nevábná "vůně"?
Potěšilo mne, že loňské stvoly už nebyly téměř patrné a tak mohla krása kvetoucích rostlin vyniknout naplno. Kýchavice černé jsou zajímavé při pohledu zblízka i z dálky. Po necelé hodině pobytu v království kýchavic jsem pochopila, že své české jméno nedostaly náhodou. Ne že bych začala okamžitě kýchat, ale pocit dráždění nebyl úplně příjemný. Usoudila jsem, že nebudu zkoumat další možné účinky téhle rostliny a raději prostor pokorně opustím.
Kýchavice černá – dlouho utajená krasavice
Upozornění na výskyt kýchavice černé na našem území je téměř čítankovou ukázkou toho, jaké objevy mohou lidé udělat doslova za humny. Stačí se jen důkladně porozhlédnout. V Ottově slovníku naučném se píše, že kýchavici černou v Čechách mezi Louny a Slaným objevil prof. Karel Vandas, rodák z Tuhaně u Smečna (1861 - 1923).
Po krátkém pátrání na internetu jsem zjistila, že tenhle rodák z Kladenska působil řadu let v Brně a proslavil se především botanickými výzkumy na Balkáně. V roce 1884, tedy v roce kdy byla na našem území poprvé kýchavice černá zaznamenána, bylo Vandasovi 23 let. Je patrné, že než vyrazil do zahraničí, důkladně prozkoumal své okolí. Vždyť kýchavici našel přibližně 16 kilometrů od svého rodiště.
Ještě o něco déle zůstala zrakům botaniků skrytá kýchavice černá u Suchova. Té si všiml až učitel z Korytné Stanislav Staněk (1903 - 1982). Každoročně podnikal důkladné botanické exkurze po Bílých Karpatech. Průměrně na nich strávil 64 dní v roce, v některých létech však až 106 dní.
Aby kýchnutí nebylo poslední...
Kýchavice patří k nejjedovatějším rostlinám vyskytujícím se na našem území a to jak pro člověka, tak pro hospodářská zvířata. V toxikologické literatuře se uvádí, že k otravě dospělého člověka stačí 1-2 g sušených kořenů nebo oddenků. Smrt může nastat už po třech hodinách po konzumaci kýchavice.
Léčivé schopnosti i toxické účinky těchto bylin znali už staří Římané. Například Lucretius (ca. 99 př.nl -. ca 55 př.nl) či Plinius starší (23 nl - 25. srpna 79). S velkou oblibou bývala kýchavice přidávána jako příměs do šňupacího tabáku. Kvůli mnoha vážným otravám po té, co se dostal kýchavicí obohacený tabák někomu do oka, bylo v roce 1979 přidávání kýchavice do tabáku zakázáno v celé Evropě.
Ale ani tehdy otravy kýchavicemi neustaly. K otravám kýchavicí bílou dochází prý velmi často díky špatné znalosti rostlin. Jed kýchavice bílé prý působí mnohem silněji než u kýchavice černé. Nejvíce těžkých otrav kýchavicí zaznamenali v Alpách. A to kvůli oblibě nápojů z hořce žlutého (Gentiana lutea). Mnoho těch, kteří se rozhodli vyrobit nápoj podomácku díky nepozornosti vykopalo místo kořene hořce kořen kýchavice. Není divu, že kýchavice černá se objevila také v populárním pořadu České televize nazvaném Zázraky přírody. Moderátor Vladimír Kořen ji představil v díle, který měl premiéru 19. 3. 2016. O kýchavici je řeč po 42. minutě. Hosty tohoto pořadu byla Jiřina Bohdalová, Roman Šmucler, Filip Čapka a Karel Zima.
Plodem kýchavice černé (Veratrum nigrum) je lysá tobolka. Džbán, srpen 2011.
Kýchavice černá (Veratrum nigrum L.)
- kýchavica čierna - slovensky
- Black False Hellebore - anglicky
- Le vératre noir - francouzsky
- Čorna kichawa - hornolužicky
- Ciemiężyca czarna - polsky
- Svart nysrot - švédsky
Pěstování kýchavice černé je určeno jen těm hodně trpělivým, protože se může nepěkně protáhnout. Od chvíle, kdy zasejete semínko prý může na květ čekat třeba až 8-10 let.
Zatímco kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album) dosahuje výšky 50 – 120 cm a roste u nás jen v Novohradských horách, na Kleti a jižní Šumavě, kýchavici bílou Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum) vysokou 50 – 150 cm, u nás najdete v horách Sudet a v Karpatech. Místem přirozeného výskytu kýchavice černé (Veratrum nigrum) je u nás pahorkatina Džbán, Podyjí a Bílé Karpaty (výška rostliny 70-150 cm).
Další zajímavosti o kýchavicích
- Květena České republiky, 8. díl
- Botany.cz - kýchavice černá
- Herbář Wendys - kýchavice černá
- Pladias - Databáze České flóry a vegetace
- Botanická fotogalerie
Fotogalerie:
- radkapalenikova.cz/galerie/rostliny/kychavicovite/kychavice-cerna - kýchavice černá
- radkapalenikova.cz/galerie/rostliny/kychavicovite/kychavice-bila-lobelova - kýchavice bílá Lobelova
- radkapalenikova.cz/galerie/rostliny/horcovite/horec-zluty - hořec žlutý
Další články k tématu: rostliny