20. 11. 2010
Ďáblův dráp z doby ledové
Občas podnikáme krkolomné výpravy v domnění, že čím dál dojdeme v náročném terénu, tím více toho spatříme. A leckdy s překvapením zjistíme, že ta největší pozoruhodnost se krčila nenápadně hned na začátku naší cesty. Jako třeba v mém případě pamětník doby ledové - zvonečník chocholatý, přezdívaný ďáblův dráp.
Před odjezdem do Dolomit jsem se co nepečlivěji snažila připravit na to, co tam mohu v červenci pozorovat. Nejvíc informací jsem získala na serveru Botany.cz, leccos se dalo vyčíst také z Velkého turistického průvodce Dolomity. S potěšením jsem fotografovala orchideje pětiprstky či drobné temnohlávky, lilie zlatohlavé i cibulkonosné, hvězdnici alpskou i růžově kvetoucí pěnišníky.
Proto mi přišlo poněkud nespravedlivé, že kouzelnou rostlinu, přezdívanou ďáblův dráp, objevil zcela náhodou manžel. Rostliny ho totiž příliš nelákají. Vlastně si jen vyšel udělat pár snímků krajiny v nejbližším okolí našeho ubytování, jihotyrolského Colfosca. Na skále severně nad obcí ho z dálky zaujala dlouhá štěrbina a tak ji šel prohlédnout zblízka. Skála byla holá. Jedinou výjimkou byla na několika místech rostlina se zvláštním fialovým květenstvím.
Skály v okolí obce Colfosco, jihotyrolská oblast Alta-Badia, červenec 2010.
Záhy dostal i odborný botanický výklad. Jen chvíli po něm na lokalitu dorazila botanička z New Yorku. Oblast Alta Badia poblíž Bolzana v jižním Tyrolsku navštěvuje již 18 let a tak prý byla poněkud překvapená, že někdo objevil "její" tajné místo. Mluvila o rostlině jako o Devil's Claw (německy Schopf teufelskralle). Díky této informaci nebyl problém dohledat na internetu i ostatní názvy téhle alpínky.
Dříve byla rostlina známá jako Phyteuma comosum, nyní je vedena jako samostatný rod pouze s jedním druhem - Physoplexis comosa, česky zvonečník chocholatý, někdy též zvonečníkovec hlavatý. Jednotlivé kvítky mají lahvovitý tvar a růžovou (spíše lila) barvu. Ze špičky květu vyčnívá dlouhá čnělka. Zvonečník kvete od července do srpna.
V přírodě zvonečník osidluje úzké skalní štěrbiny a spáry mezi kameny, roste na jihu až jihovýchodě Rakouska a přilehlých oblastech ve Slovinsku. Lze se s ním setkat i v pohoří Dolomity v nadmořských výškách kolem 2 000 metrů. Obec Colfosco, blízko které jsme zvonečník pozorovali, leží ve výšce 1 645 metrů. Druh rostl v Alpách již od počátku doby ledové (glaciálu), mnohá stanoviště však zanikla; proto je dnešní výskyt omezen na jižní Alpy.
Následující den jsem zjistila, že mám obrovské štěstí. Na skále bylo možné obdivovat zvonečník snad ve všech fázích květu! Zajímavé bylo sledovat i místo, kde rostl. Zčásti se schovával před prudkým sluncem v jakémsi výklenku, kde nebyla nouze o vlhkost. Ale rostl i na skále, zcela vystavený na pospas všem nepřízním zdejšího počasí.
Zvonečník chocholatý patří mezi endemitické rostliny. Zákon jej chrání v Itálii i Rakousku. Zároveň je zařazen k přísně chráněným druhů podle tzv. Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské flóry a fauny a přírodních stanovišť).
Zvonečník chocholatý (Physoplexis comosa L. Schur)
- Phyteuma comosum – dřívější název latinsky
- Devil's Claw - anglicky
- Raponzolo di roccia - italsky
- Schopf teufelskralle - německy
Endemit, respektive endemicky se vyskytující organismus, je organismus, který se vyskytuje na určitém daném území. V úvahu se bere pouze přirozený výskyt. Areály výskytu jednotlivých endemitů jsou rozdílné. Někdy se jedná o jednu lokalitu s rozlohou pouze několika m2. Naopak jiné endemity mají areál širší, třeba celé pohoří, ostrov atd. Zdroj: wikipedia.cz
Další informace:
Velký turistický průvodce Dolomity - 110 turistických tras a lezeckých stezek se zobrazením, součástí je i turistická mapa (1:200 000), 200 fotografií
Finkenzeller Xaver, Rostliny Alp: poznávání a určování (z německého originálu přeložil Lubomír Hourda), Academia, Praha (2007). Zde je Physoplexis fimosa uveden nikoli jako zvonečník chocholatý, ale jako zvonečníkovec hlavatý.
botany.cz - PHYSOPLEXIS COMOSA (L.) Schur – zvonečník chocholatý
Více fotografií různých stádií květu zvonečníku chocholatého najdete ve fotoalbu na tomto webu.
Jihotyrolskou oblast Dolomit jsem představila v článku Dolomity: dlouho utajené hory?
Další články k tématu: rostliny
Cedrik Haškove@c
4. 8. 2017 v 08:10
Dobrý den, Phyteuma comosum jsme nedávno viděli ve stěně v Dolomitech. Není nám jasné, kde má tyčinky? Schované uvnitř a pyl se uvolní až po prasknutí obalu květu? Děkuji ya vysvětlení, s pozdravem, Cedrik Haškovec
Radka Páleníková
11. 8. 2017 v 07:42 | http://www.radkapalenikova.cz
Dobrý den, moc se omlouvám, ale tohle asi bude otázka pro nějakého většího experta. Mrkla jsem na fotky zvonečníků (viz odkaz v závěru článku), které mám v galerii na tomto webu a je pravda, že květy jsou všude zavřené. Snad jedině předposlední snímek ukazuje, že lehce na bocích praskají. Pokud někde narazíte jak to s těmi tyčinkami je, ráda se též poučím.