3. 8. 2013
Okáč bojínkový: motýl se šachovnicí na křídlech
Stačí letmé nahlédnutí do národních názvů a hned budete mít lepší představu, jak takový okáč bojínkový vypadá. Na mramorování jeho křídel upozorňuje angličtina (Marbled White) i nizozemština (dambordje); podobnost se šachovnicí zdůrazňuje polština (polowiec szachownica), bulharština (Шахматна пеперуда), maďarština (sakktábla), němčina (Schachbrett, Damenbrett) i francouzština (Échiquier).
Na své první setkání s okáčem bojínkovým (Melanargia galathea) si přesně nepamatuji. Byť vypadá na první pohled velice zajímavě, nepatří u nás k nijak vzácným druhům. A pokud někde žije, bývá i poměrně hojný. Lidé si ho snadno všimnou, ale většinou netuší, jak se tenhle motýl jmenuje. Inu, nemáme pro něj v češtině tak dobře zapamatovatelné jméno, jako v mnoha jiných jazycích. Pouze ve starší literatuře je tento druh zmiňován také jako okáč kostkovaný.
Okáč bojínkový (Melanargia galathea), Kovárské stráně, červen 2010.
Vzpomínky na mé první "vědomé" setkání s okáčem bojínkovým oživilo nahlédnutí do archivu. Nadšena množstvím snímků v galeriích Marka Vojtíška (kolas.cz) jsem se v červenci 2008 vypravila do Českého krasu. Zaparkovala jsem na parkovišti u Koněpruských jeskyň a po žluté turistické turistické značce jsem zamířila směrem ke Zlatému koni. Nikde nikdo. Ani lidé, ani motýli. Pyšně jsem se domnívala, že jsem na lokalitu přišla dostatečně včas. Těšila jsem se, jak si pěkně zafotím. Slunce stoupalo rychle vzhůru a "najednou" byla všude kolem spousta motýlů. Většinou létali tak rychle, že než jsem zaostřila, byli "o květ dál".
Po návratu jsem si znovu důkladně pročetla rady Marka Vojtíška nazvané Fotografování motýlů v přírodě. Musela jsem se sama sobě smát. Pro většinu smrtelníků to byl "takový hezký den", ale na fotografování motýlů se příliš nehodil. Dovolím si ocitovat závěrečný odstavec Markova článku, ale každému, kdo má chuť motýly fotit, doporučuji pročíst ho důkladně celý: "Kromě denní doby má na aktivitu motýlů značný vliv počasí. Denní motýli jsou tvorové heliofilní, tedy aktivní za slunečního svitu. Při trvale zatažené obloze mají tendenci uchýlit se do úkrytů, kde není snadné je objevit, natož fotografovat. Za horka a plného slunce jsou zase tak aktivní, že je fotografování prakticky nemožné. Za ideální počasí tak lze považovat polojasno."
Okáč bojínkový (Melanargia galathea), Solvayovy lomy, červenec 2008.
Ten den se mi mezi mnoha jinými motýlími druhy podařilo vyfotit i okáče bojínkového. Zvlášť pěkně se vyjímal na purpurových květech chrpy čekánku a bodláku nícího. Od té doby jsem se s ním opakovaně setkávala hlavně v červenci. Snadnější bylo fotit spodní stranu křídel. Chvíle, kdy sedí s otevřenými křídly jsou mnohem vzácnější. Zvlášť obtížné to je za slunečných dní.
Okáč bojínkový (Melanargia galathea), Koněprusy, červenec 2008.
Kromě Českého krasu jsem okáče bojínkového pozorovala na řadě lučních lokalit, byť nikdy nebyl hlavním cílem mé cesty. Nejblíž jsem to za ním asi měla do přírodní rezervace Divoká Šárka (Praha 6). Zvlášť příjemné bylo letošní ranní setkání na loukách Bílých Karpat. Tam se mi díky včasnému vstávání podařilo okáče "předběhnout" a tak jsem mohla ještě orosené jedince fotit v naprostém klidu dokonce ze stativu.
Kladení vajíček probíhá u okáčů bojínkových poněkud svérázně. Samička obvykle sedí na vyvýšeném místě, nejčastěji na pcháčích a bodlácích, nejprve ohýbá zadeček (abdomen) a jakmile se vajíčko dostane na jeho konec, prudce vzlétne a uvolněné vajíčko upouští na zem. Naproti tomu samice některých jiných druhů pečlivě vybírají živnou rostlinu, kam vajíčka nakladou (ať už jednotlivě, jako žluťásek borůvkový, nebo pěkně na hromádku, jako hnědásek osikový). Tento motýlí druh přezimuje v podobě housenky, kuklí se až na jaře.
V pozdně odpoledních hodinách jsem byla svědkem páření okáčů bojínkových. Poprvé se na dlouhé minuty usadili na květu chrpy, podruhé jsem je pozorovala na květenství mrkve. Seděli si v něm skoro jako v nějaké kolébce.
Jak vysoko může okáč bojínkový létat?
Na internetu je možné najít množství informací velmi různorodého původu (a tedy i kvality). Proto se při přípravě podkladů pro články snažím údaje z internetu ověřovat i v odborné literatuře. Zvlášť záludné bývají nepřesnosti ve Wikipedii. Mezi úsměvné lze zařadit informace o rozšíření okáče bojínkového u nás: "Okáč bojínkový je v ČR běžný druh, který se vyskytuje až do nadmořské výšky kolem 1800 m". S ohledem na výšku naší nejvyšší hory Sněžky (1602 m n.m.) je to údaj přinejmenším podivný. Nevím, kdo od koho "opisoval". Z Wikipedie vede odkaz na blog Pavla Schlemmera, kde autor píše: "Okáč bojínkový patří zatím mezi naše běžné druhy. Vyskytuje se na území celé republiky až do nadmořské výšky kolem 1800 m". Když na to čtenáři autora článku upozornili, připustil v diskusi, že údaj nejspíš vyčetl v nějaké literatuře z dob, kdy k nám patřilo ještě Slovensko. Ten, kdo přidal odkaz na Wikipedii zjevně už do diskuse nenahlédl. Škoda.
Snažila jsem se tedy dopátrat bližší informace na slovenském internetu. Tam jsem našla pouze zpřesnění, že ve vysokých pohořích tento druh nepřekračuje horní hranici lesa. Hledala jsem tedy údaj o horní hranici lesa na Slovensku a dočetla jsem se, že to je přibližně 1600 m n.m.
Okáč bojínkový (Melanargia galathea) je středně velký motýl z čeledi babočkovitých. Rozpětí jeho křídel dosahuje 37-52 mm, je tedy o něco menší než babočka paví oko (50-60 mm). Má jednu generaci v roce, dospělé motýly můžete pozorovat od června do srpna.
Rozdíl mezi samci a samicemi (pohlavní dimorfismus) zvlášť dobře vynikne při kopulaci. Samice bývají větší než samci. Samci mají spodní stranu křídel bílou s šadou až černou kresbou, samice mají křídla žlutavá s hnědými skvrnami. Samci i samice mají na spodní straně křídel drobná očka. Na svrchní straně jsou křídla černá s bílými skvrnami.
Jak dlouho v naší krajině tenhle krásný motýl vydrží, to závisí i na tom, jak se k té krajině budeme chovat. Okáč bojínkový má rád louky plné květů, ale zároveň je velmi citlivý na chemické přípravky všeho druhu. Proto z míst, kde se používají umělá hnojiva a pesticidy zmizel.
Okáč bojínkový (Melanargia galathea), Koněprusy, červenec 2008.
Více informací: www.lepidoptera.cz Mapování a ochrana motýlů České republiky - základní informace, mapka rozšíření druhu u nás, určovací klíč
Text a foto: Radka Páleníková
Další fotografie k tématu: okáč bojínkový
Další články k tématu: motýli