18. 7. 2011
Babočka síťkovaná – parádnice v letních šatech
Až do roku 1955 vědci nedokázali vysvětlit, proč babočka síťkovaná vypadá docela jinak na jaře než v létě. Zatímco na jaře nejmenší z našich baboček létá ve slušivém oranžovém ustrojení, počátek léta tahle parádnice vítá v tmavě hnědém vzoru šatů. Je tak rozdílný od těch jarních, že začátečník snadno podlehne dojmu, že spatřil jiný druh motýla.
Převleky parádivé babočky však dlouho neodhalili ani zkušení přírodovědci. Domnívali se, že se jedná o dva různé druhy. Snad i proto, že podobné projevy sezónní dvoubarevnosti (tzv. dimorfizmu) jsou u motýlů výjimečné. Až téměř 75 let od chvíle, kdy Carl Linné popsal jarní formu této babočky, dokázal v roce 1829 německý entomolog Christian Friedrich Freyer, že jde o různé generace téhož druhu.
Ale ani pak nebyla záhada marnivé babočky vyřešena. Vědci si původně mysleli, že dvojbarevnost babočky síťkované je podmíněna rozdílnými teplotami, za nichž probíhá vývoj jednotlivých generací. Teprve v roce 1955 objevil saský profesor zoologie Haeckelovy univerzity v Jeně H. J. Müller pravou příčinu tohoto jevu. Zjistil, že zbarvení babočky síťkované je řízeno počtem hodin světla za 24 hodin (fotoperiodou) v době vývoje housenky.
Rozdíl v jarní a letní formě není u babočky síťkované pouze ve zbarvení. Jedinci druhé generace jsou větší než ti z jara. Mají mnohem vyvinutější křídelní svalovinu. Zřejmě díky tomu je můžeme pozorovat na mnohem větším území.
Babočka síťkovaná (Araschia levana Linnaeus, 1758)
Babočkovití (Nymphalidae)
Vytváří za rok dvě až tři generace, jejíž motýli se liší zbarvením. Rozpětí předních křídel: 28 – 40 mm.
Jarní generace (forma levana) má křídla hnědočervená a černě skvrnitá.
Pozdější letní generace (forma prorsa) má tmavá černohnědá křídla s bílými a červenými skvrnami.
V příznivých letech, kdy je dlouhý krásný podzim, se ještě objevuje podzimní generace (porima) jejíž zbarvení je mezistupněm mezi jarní a letní formou.
Babočka síťkovaná bývala hojná do poloviny 19. století. Na začátku 20. století ustoupila a v Čechách se stala vzácností. Vyskytovala se jen v okolí Prahy, údolí Ohře, u Písku a Hradce Králové. Později se začala opět šířit, ale až do 50. let hlášena jen z povodí větších řek.
Housenky babočky síťkované žijí pospolitě. Na rozdíl od ostatních baboček je u tohoto motýla přezimujícím stádiem kukla.
- Landkärtchen - německy
- Map – anglicky
- Nældesommerfugl – dánsky
- Carte géographique – francouzsky
- Landkaartje – holandsky
- Rusałka kratkowiec – polsky
- Пестрокрыльница изменчивая - rusky
- Araschia levana - latinsky
Chcete se o babočce síťkované dozvědět víc? Pak doporučuji tyto weby:
www.lepidoptera.cz
www.biolib.cz
www.ekolide.cz
www.motylkove.cz
www.vesmir.cz - článek věnovaný velmi podrobně vysvětlení sezónní dvojtvárnosti babočky síťkované
de.wikipedia.org - nejobsažnější článek o babočkách (Landkärtchen) ve Wikipedii (německy)
Více fotografií: radkapalenikova.cz/galerie/motyli/babockoviti/babocka-sitkovana
Text a foto: Radka Páleníková Další články k tématu: motýli