5. 5. 2012

Radka Páleníková - zaostřeno na motýly

Radka Páleníková, autorka webu radkapalenikova.cz. Snímek vznikl v dubnu 2012 ve skleníku Fata Morgana. Foto Jan Schejbal. Poněkud bláhově jsem kývla na nabídku, že mohu napsat něco o motýlech do víkendové přílohy Hospodářských novin. To jsem ale netušila, jakou má rubrika Moje řeč podobu. S překvapením jsem zjistila, že prostor pro text je malý, zato fotka zabírá přes polovinu dvoustrany. Navíc pravidla rubriky nedovolují, aby tam místo mne byla třeba fotka motýla.

Všechno se seběhlo tak rychle, že jsem se nestačila divit. Hned další den co jsem na tuhle nabídku kývla jsem měla ve skleníku Fata Morgana sraz s fotografem Janem Schejbalem. Říkala jsem si, že když udělá záběr kde bude vidět hodně ze skleníku, tak já nebudu moc výrazná a prostě se tam trochu ztratím.

Jenže fotograf si snímek představoval jinak. Chtěl mne vyfotit i s nějakým motýlem. Zpočátku se to zdálo nemožné, ale po nějaké době se našli i motýli, kteří byli ochotni chvíli spořádaně posedět. To dodávám na vysvětlenou těm, kteří se při pohledu na výsledný snímek vyptávají, zda jsou ti motýli živí a zda se nejedná o montáž ve Photoshopu. Nejedná. Je to "jen" výsledek práce trpělivého a zkušeného fotografa. Motýli občas trochu popolezli, já také nevydržela stát úplně nehnutě.

Když jsem začala psát text, došlo mi, že focení byla ta snadnější část mého úkolu. Doporučená délka textu byla pouze 1 500 znaků. Několik hodin jsem psala a škrtala a ne a ne se vejít. Nakonec jsem udělala kompromis. Připravila jsem text, který měl požadovanou délku a k němu přidala ještě jeden, který byl delší, ale kde jsem měla pocit, že jsem sdělila vše, či skoro vše, co jsem chtěla, byť stručně, sdělit.

Teď už nejspíš chápete, že v pátek 13. dubna 2012 jsem mířila do trafiky s poněkud smíšenými pocity. Pohled trafikanta byl víc než výmluvný. Člověk, který si kupuje tři výtisky stejných novin vypadá hodně divně. 

Radka Páleníková, autorka webu radkapalenikova.cz. Snímek vznikl v dubnu 2012 ve skleníku Fata Morgana. Foto Jan Schejbal.
Radka Páleníková, autorka webu radkapalenikova.cz. Snímek vznikl v dubnu 2012 ve skleníku Fata Morgana. Foto Jan Schejbal.

A tady je výsledek mého snažení. Delší varianta textu, z které pak redakce vybírala:

Radka Páleníková - zaostřeno na motýly

Jaro ohlašují vlaštovky, skřivani, sněženky, bledule, ale i první motýli. Nejdřív bývá k vidění žluťásek řešetlákový. Za slunečných dní opouštějí zimní skrýše babočky (paví oko, kopřivová, bílé c). Teprve později se objevují druhy, které zimu přečkaly v podobě kukly či v teplých krajích.

Původně jsem byla hlavně píšící novinářka, ale před pár lety mne okouzlilo také focení. Z koníčka se stal kůň, kompakt vystřídala zrcadlovka.

Kdysi jsem na dovolené v Krkonoších vyfotila motýla. Poněkud mne zklamalo, že krasavec s téměř krajkovými křídly je motýl hojný ve všech lesnatých oblastech - okáč pýrový.

Fotit motýly je pro mne dobrodružství, při kterém poznávám nejen pozoruhodná místa, ale i souvislosti fungování přírody. Zjišťování kdy a kam se za určitým druhem vypravit připomíná detektivku. I zdánlivě nenápadná loučka kousek za městem může být domovem některého z ohrožených druhů.

"Zkuste mapovat motýly," vybídli mne tvůrci webu lepidoptera.cz. A tak čtvrtým rokem zapisuji svá pozorování. V přírodě jsem viděla téměř sto druhů denních motýlů. Zpočátku mi šlo jejich určování pomalu. Hodně mi pomáhají knížky, internet a rady zkušenějších pozorovatelů. Pokud si nejsem jistá, přiložím k hlášení i snímek.

Od té doby, co jsem si začala motýlů víc všímat, je "najednou" vidím i v blízkosti svého bydliště. Mám štěstí, Praha je, zatím, ještě na motýly docela bohatá.

Síťku na motýly nemám. K motýlům se při focení leckdy plazím po břiše. Nejobtížnější je focení motýlích neposedů. Než stačím zaostřit a stisknout spoušť, motýl už sedí na jiném květu nebo zmizí v korunách stromů.

Na svých toulkách přírodou jsem s překvapením zjistila, že některým živočichům a rostlinám pomáhají i zdánlivě hrubé zásahy do krajiny. Čítankovým příkladem je motýlí step Pichce u Příbrami. Život desítkám druhů motýlů tu díky radám zkušeného přírodovědce pomáhá ulehčovat parta motokrosových závodníků.

Na motýlech mne fascinuje jejich dokonalá proměna. Zvlášť příhodným místem pro pozorování zázraku přerodu kukly v dospělce je výstava tropických motýlů ve skleníku Fata Morgana. Proměna kukly v dospělého motýla trvá zhruba hodinu. "Pokrčený" motýl nejprve napumpuje lymfu do svých křídel, postupně je narovná a může se vydat na svůj první let.

Místo špendlíky v krabičce pořádám svou motýlí sbírku z fotek na webu. Naši motýli jsou drobnější než tropičtí krasavci. Když si je ale pozorně prohlédnete, i oni vás udiví rozmanitou velikostí, tvarů či pestrou paletou barev.

Odhmyzeno, tak nazvali stav v České republice odborníci na motýly. Motýli patří k nejohroženějším skupinám živočichů vůbec. Lokality vhodné pro přežití některých druhů mizí z naší krajiny rekordním tempem: okáč bělopásný - 66%, okáč skalní – 77%, jasoň dymnivkový – 67%, bělásek ovocný – 74%, modrásek černoskvrnný -72%. Jen ve 20. století v České republice vyhynulo 18 druhů denních motýlů, tedy celých 11%.

Vzácný okáč skalní (Chazara briseis) na vrcholu Rané u Loun. Srpen 2009       Bělásek ovocný (Aporia crataegi), České středohoří, Raná, červen 2010.       Modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) býval v dobách před intenzifikací zemědělství všeobecně rozšířen po celém území státu od nížin do hor. Nyní přežívá na poslední hrstce lokalit. Je řazen mezi vymírající, kriticky ohrožené druhy. Fotografováno na Sedlčansku, červenec 2011.

Co můžeme udělat, aby z přírody motýli nezmizeli úplně? Leckdy stačí část louky pokosit později, místo sekačky použít kosu či vysadit rostliny, které motýlům chutnají. Složitější je to tam, kde některý druh potřebuje řidší les, nestejně vysoké (tedy staré) stromy nebo je úzce vázán na konkrétní rostlinu či dokonce živočicha.

Životní prostor pro motýly bychom měli chránit z naprosto sobeckých důvodů. Lidé podléhají stejným zákonitostem a stejným pravidlům jako motýli. Mohlo by se přihodit, že prostředí se změní tak, že se stane neobyvatelné i pro nás.

Výsledný text na webu Hospodářských novin: Radka Páleníková - Motýlkářka
Hospodářské noviny, příloha Víkend, rubrika Moje řeč, 13. dubna 2012

Tropický motýl saje na květu červeného ibišku Grandidieri (Hibiscus grandidieri), který pochází z Madagaskaru. Skleník Fata morgana, 2012.       Papilio anchisiades z čeledi otakárkovití žije především v Texasu a Brazílii. 
      Morpho peleides patří do čeledi babočkovití a doma je ve Střední a Jižní Americe.

Pokud raději koukáte na motýly než na mne, v galerii najdete další snímky z výstavy tropických motýlů ve skleníku Fata morgana.



Diskuze

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2024. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Template by W3layouts