26. 8. 2010
Raná – kopec, kterému sluší vítr
Zatímco většina vrcholů severně od Loun má oblý tvar, hřbet Ranské hory je protažený do délky a má vrcholy hned tři. Téměř nerozlučně k tomuto místu patří letci na kluzáku, vzácné rostliny a živočichové. Ačkoli výška hlavního vrcholu není závratná (457 m), přitahuje čedičový vrch početné a pestré společenství lidí.
Kdyby si kopce vedly své kroniky, ta zdejší by byla velmi obsáhlá. Obec Raná se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1335. Vysoký kopec u Loun zmiňuje také Bohuslav Balbín (1621 – 1688) v latinsky psané knize, jejíž část byla přeložena do češtiny pod názvem Krásy a bohatství české země.
Vypráví tu o setkání s Burgunďanem, který v lounském kraji lovil mladé sokoly pro španělský a francouzský královský dvůr. Při té příležitosti Burgunďan popisuje, jak snadné bylo ulovit dropa velkého (Otis tarda). Tento pták je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě a největší pták v Evropě. Bohužel, v okolí Rané už dávno nežije.
Pohled na Ranskou horu (Ranou) od Loun. Vlevo vrch Milá.
Mnoho stránek by v pomyslné kronice jistě patřilo Rané jako kolébce českého plachtění. S létáním se tu začalo za první republiky. Nejdřív však museli ti, kterým se zachtělo napodobovat ptáky, získat souhlas všech, na jejichž pozemcích chtěli startovat, či nad kterými přelétali nebo kam je mohl vítr zavát při přistání.
Slavná historie létání na Rané odstartovala 2. září 1932 několikaminutovým letem Erwina Primavesiho. Národních plachtařských závodů, které se v následujících letech na Rané pořádaly, se účastnilo až 30 000 diváků. Květnové závody v roce 1938 na Rané sledoval i prezident republiky, Edvard Beneš.
Nad hřbetem Rané můžete pozorovat paraglidisty velmi často.
Na Rané se létá stále. Tedy pokud fouká vítr. Mezi ostatními kopci má mimořádnou výhodu. Říká se, že Raná je jediný kopec v České republice, který umožňuje startovat na téměř všechny směry větru. Kromě paraglidů zde můžete spatřit i rogala, modeláře či větroně z blízkého letiště.
Kavyl (Stipa) je rod trav z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Vítr rozvlní kavylovou stráň jako moře.
Rané sluší vítr i jinak. V době květu kavylů (rod trav z čeledi lipnicovitých), tedy nejlépe někdy v květnu a červnu, si tu můžete připadat jako u moře. Když se k rozvlněným kobercům těchto vzácných stepních trav přidají sluneční paprsky, iluze rozbouřené vodní hladiny je téměř dokonalá.
Nejnižší vrchol Rané (380 m) je součástí Národní přírodní rezervace, která není veřejnosti přístupná. Leží na jihu a je známý pod poněkud ironickým názvem Malá boule. Nějaký čas trvalo, než se všichni zájemci o protáhlý kopec sžili a pochopili, že si nemusí škodit, ba právě naopak. Dnes tak můžete od hlavního vrcholu Rané pozorovat nejen starty paraglidistů, ale počátkem léta vlnící se kavyly, v pozdním létě pak vzácného okáče skalního.
Ukázalo se, že řada vzácných rostlin a živočichů, kteří se zde vyskytují, pro své blaho potřebuje narušený povrch (tzv. disturbanci). V minulosti tomu hojně pomáhalo pasení dobytka. Po jeho přerušení začalo mnoho míst nadměrně zarůstat křovinami. Proto byla v roce 2000 pastva obnovena. Prospěšný je i sešlap travin na cestičkách, který vzniká při opakovaných výstupech letců na vrchol.
Vzácný okáč skalní (Chazara briseis) na vrcholu Rané u Loun. Srpen 2009
Raná je jedním z posledních ostrovů, kde žije vzácný motýl okáč skalní (Chazara briseis). Historicky se vyskytoval na skalnatých místech po celé republice, včetně Prahy. Zatímco před rokem 1950 byl jeho výskyt doložen na 90 místech, po roce 1994 byl pozorován jen ve 12 oblastech. Úbytek lokalit výskytu okáče skalního zaznamenal neuvěřitelných -77,7% a mluví se o něm jako o vymírajícím druhu.
Obecní znak Rané má mezi svými symboly (hvězda, zelené trojvrší) také výrazný žlutý květ. Představuje symbol chráněného hlaváčku jarního (Adonis vernalis), který patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2). Kvete od dubna do května a obdivovat ho můžete i na dalších místech Českého středohoří. Z těch nejbližších například na vrchu Oblík nebo Milá.
Na stráních Ranské hory však v teplomilných společenstvech stepního charakteru roste mnoho dalších pozoruhodných klenotů naší přírody: kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl Ivanův (Stipa pennata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus) a další. Objevuje se zde i endemická forma kavylu sličného – kavyl sličný lysý (Stipa pulcherrima f. nudicostata).
Na své si zde přijdou i milovníci fauny. Vyskytuje se zde několik velmi vzácných střevlíků, drabčíků, vrubounů, krasců a nosatců, z motýlů je nejatraktivnější otakárek fenyklový (Papilio machaon), významné je zastoupení okáče skalního a modráska ligrusového. Z obratlovců je pozoruhodný typicky stepní hlodavec sysel obecný (Spermophilus citellus), z hadů zde najdeme užovku hladkou (Coronella austriaca), z pěvců např. strnada lučního (Miliaria calandra), lindušku úhorní (Anthus campestris) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe).
České středohoří - fotogalerie
Historie létání na Rané - www.lkra.cz
Lounské středohoří, Raná, Národní přírodní rezervace - botany.cz
Kopa kopců, Adam jist, Melantrich 1991
České středohoří západ, turistická mapa z edice Klubu českých turistů č. 10, 1:50 000
Další články k tématu: krajina