31. 3. 2019

Kupsova skála, království jedovatého lýkovce

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),  Kupsova skála u Nesperské Lhoty, duben 2018 Zvlášť koncem zimy působí rozkvétající keříky lýkovců jako zjevení. A to nejen pro sytě růžovou barvou květů, ale také pro svou omamnou vůni. Není divu, že kdo je nezná, je při setkání s nimi hodně udiven.

Kupsovka je nejkrásnější na jaře

Zatímco na některých lokalitách můžete první květy lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) zahlédnout už v únoru, obvykle u nás kvetou v březnu a dubnu. Já se za nimi vypravila tam, kde se jim, díky nadšencům Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka, začíná po letech živoření opět dařit. Lokalita se jmenuje Kupsova skála, ale místní jí říkají důvěrně Kupsovka. Byť nevelká rozlohou (0.80 ha), pyšní se nejbohatším výskytem lýkovce jedovatého v regionu. Dozvěděla jsem se o ní díky televiznímu seriálu Živé srdce Evropy.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála.

Cestu jsem našla snadno – z Nesperské Lhoty jsem zamířila po červené turistické značce na jih a po překročení Poláneckého potoka jsem odbočila vlevo a pokračovala přibližně 200 metrů pěšinou podél pravého břehu. Že jsem na správném místě bylo patrné nejen z informační cedule, ale i z rozdílného porostu svahu: husté smrčiny vystřídal smíšený porost. Jaro Kupsově skále opravdu sluší. Kromě růžových květů lýkovců tu můžete od konce března obdivovat také fialově kvetoucí jaterník podléšku, a o něco později také žluté prvosenky jarní.

Jaterník podléška (Hepatica nobilis), Kupsova skála, duben 2018.
Jaterník podléška (Hepatica nobilis), Kupsova skála, duben 2018.

Kupsův lom se v minulosti využíval jako selský lom. Území se rozkládá na svahu se sklonem cca 15° a je orientováno k SZ a leží v nadmořské výšce 401-416 m n. m. Lokalita je lesním pozemkem. Původně řídký, převážně listnatý porost (dub, borovice), který se doplňoval s občasnou těžbou kamene (blanické paruly), z kterého byla postavena většina domů v Nesperské Lhotě, vystřídala v 19. a na počátku 20. století výsadba smrku. Jeho porosty byly v roce 2004 vykáceny, aby byly plochy opět osázeny smrkem. Přesto ještě v roce 1962 přežívalo na Kupsově skále asi 100 lýkovců. Místní milovníci přírody se stále větší obavou sledovali zvyšující se zastínění lokality, které keříkům neprospívalo. Snahy o vyhlášení lokality za chráněné území či přírodní památku však nebyly úspěšné. A to přesto, že počet kvetoucích jedinců na lokalitě byl úctyhodný: v roce 2000 to bylo 180 kusů, v roce 2008 o desítku méně.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála poblíž Nesperské Lhoty.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála poblíž Nesperské Lhoty.

Teprve díky vykoupení pozemků mohly být v roce 2006 na lokalitě provedeny zásahy pro zlepšení podmínek populace lýkovce a posílení přirozené druhové skladby dřevin. Nejprve ustoupily náletové dřeviny (bříza, keře), které lýkovce přímo zastiňovaly. V roce 2006 pak přišly na řadu dosadby listnáčů a jedle. Zároveň bylo třeba odklidit odpadky, které za léta skončily v prohlubních po těžbě. Prostě spousta práce, která postupně pomáhá lépe prospívat nejen lýkovcům.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor.

Lýkovec jedovatý aneb mordýř lidský

Naši předci o účincích lýkovce věděli velmi dobře. Dokládá to množství lidových pojmenování: čertovo lejko, lejkovec, vlčí lýko, vlčí pepř, divoký pepř, nešlechetník, mordýř lidský, vrah lidský. Keříky lýkovce dorůstají výšky 50-130 cm. Nejnápadnější jsou právě v době květu, ale také v době, kdy dozrají jejich plody, červené peckovice.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) má nejen výraznou barvu, ale také vůni květů. Intenzivní vdechování této vůně může vyvolat bolesti hlavy a závratě.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) má nejen výraznou barvu, ale také vůni květů. Intenzivní vdechování této vůně může vyvolat bolesti hlavy a závratě.

Místo pro přírodu

Tak se jmenuje první a dodnes největší sbírka na záchranu cenných přírodních lokalit prostřednictvím jejich výkupů u nás. Za 15 let působení se podařilo díky podpoře veřejnosti zachránit 137 hektarů pozemků (údaj k 20. 3. 2018). Iniciátorem kampaně za záchranu ohrožených přírodních lokalit je Český svaz ochránců přírody. Do sbírky se zapojily stovky dárců, někdo s pár stokorunami, někdo se stotisícovými dary. Celkem se za dobu existence sbírky podařilo vybrat přes 15,5 miliónu korun. První vykoupenou lokalitou byl Triangl, zajímavý mokřad s jezírkem přímo na území Prahy. Poté následovalo dalších 28, v nejrůznějších koutech České republiky. Jedním z nich je i Kupsova skála. 

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) na lokalitě Kupsova skála u Nesperské Lhoty. 4. dubna 2018.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) na lokalitě Kupsova skála u Nesperské Lhoty. 4. dubna 2018.

Aktualizace 2025: Kupsova skála dočasně nepřístupná

Podle informací z fb profilu Českého svazu ochránců přírody Vlašim z 28. 3. 2025 je lokalita Kupsova skála dočasně nepřístupná.  Oplocenka nevznikla kvůli návštěvníkům z řad turistů, ale, jak píší ochránci přírody na fb profilu: "celou lokalitu jsme museli oplotit. Nebojte, není to obrana proti návštěvníkům. Oplocenka naopak chrání výsadbu listnáčů a mladých jedlí před aktivitou lesní zvěře. Zejména přemnožených prasat."

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: lýkovec jedovatý



Diskuze

Milan

2. 4. 2021 v 15:20

Krásný a bohatý text, krasné fotky. Děkuji. Přeji krásné Velikonoce.

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2026. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Nastavení cookies
Template by W3layouts