31. 3. 2019
Kupsova skála, království jedovatého lýkovce
Zvlášť koncem zimy působí rozkvétající keříky lýkovců jako zjevení. A to nejen pro sytě růžovou barvou květů, ale také pro svou omamnou vůni. Není divu, že kdo je nezná, je při setkání s nimi hodně udiven.
Kupsovka je nejkrásnější na jaře
Zatímco na některých lokalitách můžete první květy
lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) zahlédnout už v únoru,
obvykle u nás kvetou v březnu a dubnu. Já se za nimi vypravila tam, kde se jim,
díky nadšencům Pozemkového spolku pro přírodu a památky
Podblanicka, začíná po letech živoření opět dařit. Lokalita se
jmenuje Kupsova skála, ale místní jí říkají důvěrně Kupsovka. Byť nevelká
rozlohou (
Cestu jsem našla snadno – z Nesperské Lhoty jsem
zamířila po červené turistické značce na jih a po překročení Poláneckého potoka
jsem odbočila vlevo a pokračovala přibližně 200 metrů pěšinou podél
pravého břehu. Že jsem na správném místě bylo patrné nejen z informační
cedule, ale i z rozdílného porostu svahu: husté smrčiny vystřídal smíšený
porost. Jaro Kupsově skále opravdu sluší. Kromě růžových květů lýkovců tu
můžete od konce března obdivovat také fialově kvetoucí jaterník
podléšku, a o něco později také žluté prvosenky jarní.
Jaterník podléška (Hepatica nobilis), Kupsova skála, duben 2018.
Kupsův lom se v minulosti využíval jako selský lom. Území
se rozkládá na svahu se sklonem cca 15° a je orientováno k SZ a leží
v nadmořské výšce 401-416 m n. m. Lokalita je lesním pozemkem. Původně
řídký, převážně listnatý porost (dub, borovice), který se doplňoval s občasnou
těžbou kamene (blanické paruly), z kterého byla postavena většina domů
v Nesperské Lhotě, vystřídala v 19. a na počátku 20. století
výsadba smrku. Jeho porosty byly v roce 2004 vykáceny, aby byly plochy
opět osázeny smrkem. Přesto ještě v roce 1962 přežívalo na Kupsově skále asi
100 lýkovců. Místní milovníci přírody se stále větší obavou sledovali zvyšující
se zastínění lokality, které keříkům neprospívalo. Snahy o vyhlášení lokality
za chráněné území či přírodní památku však nebyly úspěšné. A to přesto, že
počet kvetoucích jedinců na lokalitě byl úctyhodný: v roce 2000 to bylo 180
kusů, v roce 2008 o desítku méně.
Teprve díky vykoupení pozemků mohly být v roce 2006
na lokalitě provedeny zásahy pro zlepšení podmínek populace lýkovce a posílení
přirozené druhové skladby dřevin. Nejprve ustoupily náletové dřeviny (bříza,
keře), které lýkovce přímo zastiňovaly. V roce 2006 pak přišly na řadu dosadby
listnáčů a jedle. Zároveň bylo třeba odklidit odpadky, které za léta skončily v
prohlubních po těžbě. Prostě spousta práce, která postupně pomáhá lépe prospívat
nejen lýkovcům.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor.
Lýkovec jedovatý aneb mordýř lidský
Naši předci o účincích lýkovce věděli velmi dobře.
Dokládá to množství lidových pojmenování: čertovo lejko, lejkovec, vlčí lýko,
vlčí pepř, divoký pepř, nešlechetník, mordýř lidský, vrah lidský. Keříky
lýkovce dorůstají výšky 50-
Místo pro přírodu
Tak se jmenuje první a dodnes největší sbírka na záchranu
cenných přírodních lokalit prostřednictvím jejich výkupů u nás. Za 15 let
působení se podařilo díky podpoře veřejnosti zachránit 137
hektarů pozemků (údaj k 20. 3. 2018). Iniciátorem kampaně za záchranu
ohrožených přírodních lokalit je Český svaz ochránců přírody. Do sbírky se
zapojily stovky dárců, někdo s pár stokorunami, někdo se stotisícovými dary.
Celkem se za dobu existence sbírky podařilo vybrat přes 15,5 miliónu korun.
První vykoupenou lokalitou byl Triangl, zajímavý mokřad s jezírkem přímo na
území Prahy. Poté následovalo dalších 28, v nejrůznějších koutech České
republiky. Jedním z nich je i Kupsova skála.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) na lokalitě Kupsova skála u Nesperské Lhoty. 4. dubna 2018.
Text a foto: Radka Páleníková
Další fotografie k tématu: lýkovec jedovatý
Milan
2. 4. 2021 v 15:20
Krásný a bohatý text, krasné fotky. Děkuji. Přeji krásné Velikonoce.