28. 12. 2011
Karel Čapek: Prosba o milost
Jako novinář dokázal Karel Čapek psát i o zdánlivě velmi obyčejných věcech. Ať už šlo o nábřeží, sníh, kliku, mapu, kočku, poštu nebo třeba jinovatku. O to víc mne oslovil jeho sloupek Prosba o milost. Hájí v něm vzácnou lokalitu stepní flóry u Mohelna. Lidové noviny jej otiskly před více než 80 lety. Není to jen obhajoba vzácné stepi, Čapek žádá milost pro všechny ohrožené přírodní památky.
Prosba o milost
V těchto dnech jste četli zprávu, že je ohrožena památná rezervace stepní flóry u Mohelna na Moravě; kdosi tam už začal lámat kámen a tím ničit substrát jedinečného ostrůvku vegetačního, který je středoevropským unikátem pro radost učenců a snad i pro radost nás všech, kdo máme rádi přírodu. Náhodou v téže době se proslechlo, že je stejně ohroženo překrásné a botanicky vzácné údolíčko radotínské hnedle u Prahy; parcelovat na stavby se to nedá, ale zas někdo podnikavý tam chce lámat kámen a zničit jeden z nejkrásnějších kousků chudého pražského okolí.
Nemyslete si, že se po záchraně těchto a mnoha jiných drahocenných koutů křičí teprve v poslední chvíli; už po leta posílají botanikové a přátelé přírody petici za peticí na takzvaná příslušná místa; jenže ta příslušná místa jsou nějaké šuple v nějakém ouřadě. Kdyby se tak lajdácky, s tak urážlivou netečností vyřizovala kterákoliv žádost za udělení výčepní koncese nebo o státní podporu nějaké vykradené bance, byly by z toho intervence poslanců nebo křik v parlamentě; ale protože tady jde jenom o kulturní hodnoty, nejeví příslušná místa ani známky toho, že by chtěla hnout prstem a zamezit neodčinitelné vandalství.
Prosím, nečiňme za to odpovědným jenom to příslušné úřední šuple; úřední šuplata se hýbají podle toho, jaký zájem vane od takzvaných rozhodujících činitelů, kteří zase chytají větérek zájmu od politických klubů a tak dále; zkrátka je nesmírně těžko najít instanci, která by opravdu cítila odpovědnost za tyto hodnoty a které bychom mohli předestřít prosbu o milost. Neboť vskutku nejde o to, aby se přinesla nějaká oběť, která by stála za řeč, nýbrž aby se poskytla milost, akt přízně a ohledu. Prosíme neznámé odpovědné činitele o milost pro přírodu naší vlasti.
Je to zvláštní: máme státní hymnu, která s důrazem trochu naivním, ale něžným opěvuje tento zemský ráj, kde hučí bory po skalinách, voda šumí po lučinách, v sadě skví se jara květ, snad každý z nás trochu zjihne, když tato slova slyší; ale vždyť je to přímo výsměch naší státní hymně, když necháme devastovat bory, vylámat skaliny a vyplenit květ vzácný jako zlaté kapradí, květ unikátních přírodních rezervací! Vždyť to je, jako bychom balili buřty do listů Vyšehradského kodexu nebo dláždili ulice kameny vylámanými z baziliky svatého Jiří!
Pohled z Mohelenské hadcové stepi na jadernou elektrárnu Dukovany. Duben 2011.
Přírodní historie našich krajin je stejně památná jako kterákoliv veliká památka historická; před dějinami národa byly tu dějiny geologických a geobotanických period; před vší slávou lidskou byla tu sláva sil přírodních. Ochrana vzácných přírodních památek není otázka sentimentality, nýbrž povinné úcty; tyto památky, ať je to prastarý strom, předvěký porost nebo vzácný geologický útvar, nám představují něco ctihodnějšího než podnikatelský zájem pana Petra nebo pana Capla.
Pohled na meandr řeky Jihlavy, tzv. Čertův ocas, z Mohelenské hadcové stepi.
Tato povinná úcta došla už ve všech skoro civilizovaných státech výrazu zákonné ochrany; my jsme ve vzdělaném světě po té stránce nejzaostalejší – tahle ostuda nám mohla být už dávno ušetřena. Ale nemůžeme-li se dovolávat povinnosti, dovolávejme se aspoň milosti. Udělte milost ohroženým přírodním památkám! Nebude vás to stát zdaleka tolik peněz jako nějaká subvence, po které za pár let nezůstane ani vděčná vzpomínka; a přitom se pro osvícenější doby, které si toho budou vážit, zachová několik posledních listů přírodní kroniky naší země, listů nesoucích původní rukopis boží: takto, z těchto sil telurických a klimatických byla hnětena a osázena země, jež je vám dána, abyste ji chránili.
Text: Karel Čapek, Lidové noviny 2. 12. 1928 Foto: Radka Páleníková, duben 2011
Více fotografií z Mohelenské hadcové stepi najdete ve fotoalbu na tomto webu.
Více informací o Mohelenské hadcové stepi:
Pohled z údolí řeky Jihlavy na národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step. Konec dubna 2011.
Co také dělal Karel Čapek v roce 1928
Zda vůbec a případně kdy navštívil Karel Čapek Mohelno, netuším. Každopádně v roce 1928 nezahálel a měl rozpracováno hned několik velkých projektů:
- červenec: píše větší počet povídek zařazených později do svazku Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy
- srpen: tráví dovolenou ve Vysokých Tatrách (Štrbské pleso a výlety na Javorinu a do Dobšinské ledové jeskyně)
- září: celý měsíc je na prezidentově sídle v Topoľčiankách
- listopad: podepisuje provolání Společnosti pro postavení pomníku Janu Nerudovi
- prosinec: vycházejí poprvé knižně Hovory s T. G. Masarykem
Zdroj: Karel Čapek, život a dílo v datech, Miroslav Halík, Academia Praha 1983
Sloupek je sloupek...
Je to asi jediný z publicistických žánrů, který vznikl na objednávku. Objednavatelem byl počátkem 20. let 20. století tehdejší šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich. V tradici Lidových novin sloupek nahrazoval úvodník. Proto byl tištěn v nejčtenější části první strany, v levém horním čtverci. Karel Čapek charakterizoval sloupek jako "cosi kratšího než fejeton a delšího než glosa, něco, co není dost dlouhé, aby to bylo nudné, ani dost nudné, aby to slulo článek, zkrátka sloupek je sloupek..."
O čem by mohl Karel Čapek psát dnes?
Třeba o tom, jak se developeři snaží zlikvidovat místa, kde se na pražském Žižkově rozmnožují vzácné ropuchy zelené. Nebo o tom, jak se vleče boj o záchranu přírodní památky Na Plachtě, kterou si také vyhlédl kdosi pro novou výstavbu. Určitě by ho zaujala "péče" některých lesa pánů o lokality s výskytem vzácných rostlin. Ať už bledulí jarních v jižních Čechách či orchidejí v oblasti Džbánu. Radost by však měl na kraji Příbrami, kde ožívá lokalita Pichce. A to nejen díky lidem, kteří rozumí přírodě, ale ruku v ruce s místními motorkáři.
- krasnazaba.org - ochrana pražských lokalit obývaných ropuchou zelenou (silně ohrožený druh)
- naplachte.cz - boj o záchranu přírodní památky Na Plachtě, ležící na jihovýchodním okraji Hradce Králové
- botany.cz - devastace přírodní památky Ostrolovský Újezd v jižních Čechách
- petrkrejci.bigbloger.lidovky.cz - o nevhodném kácení v lesích v oblasti Džbánu, při kterém zanikají lokality s výskytem vzácných orchidejí a dalších chráněných druhů rostlin.
Další články k tématu: krajina