2. 4. 2021

Záludnosti určování rostlin podle fotek

Violka Rivinova (Viola riviniana) je mezi violkami majícími lodyhu zaměnitelná s violkou lesní (Viola reichenbachiana). Květní stopky nesou nevonné květy s bledě modrou širokou korunou a bílou válcovitou ostruhou. České středohoří, duben 2012. Dlouho jsem se domnívala, že stačí hezky zaostřit na květy, popřípadě listy a každý zkušený botanik mi pomůže neznámou rostlinu určit. Časem jsem pochopila, že to tak zdaleka není a že se někdy hodí věnovat pozornost i nenápadným částem rostlin.

Přiznávám, že občas se musím vyrovnat s poněkud děravými botanickými znalostmi. Ale právě díky toulání přírodou s fotoaparátem jsem si mnohé vědomosti oprášila či doplnila. Čas od času se sice proklínám za nápad přidávat snímky do galerie na svém webu podle čeledí a druhů, ale stále více jsem přesvědčená, že jsem se rozhodla dobře. Zatím se mi podařilo do galerií umístit snímky kolem 200 druhů rostlin. 

Tentokrát vám představím rostliny, které mne při určování potrápily nejvíce. Snad mi mé zjednodušení botanici prominou. Třeba mé zkušenosti čeho si všímat pomohou i někomu dalšímu. V mnoha případech usnadní určení druhu rostliny rozdělení podle barev květu. O tom jsem psala v článku Neznámé rostliny: seznamte se.

Dymnivka dutá (Corydalis cava) - obvykle můžeme vidět červeně i bíle kvetoucí rostliny pohromadě.  NPR Libický luh, duben 2018.
Dymnivka dutá (Corydalis cava) - obvykle můžeme vidět červeně i bíle kvetoucí rostliny pohromadě. NPR Libický luh, duben 2018.
 

Ale jsou situace, kdy už mi tenhle postup nestačil. Mnoho fialek má fialové květy, ale jsou to různé druhy. Podobně i petrklíče. A což teprve dymnivky duté: na jedné lokalitě si klidně vedle sebe kvetou bíle, růžově i červenofialově.

Dymnivky poznáte nejen podle hlízy

Kromě rostlin, které poznám, ráda fotím i ty, které mi připadají něčím zvláštní a zajímavé. Hodně jsem si takto naběhla při focení dymnivek. Zatoužila jsem se s nimi seznámit po té, co jsem měla možnost pozorovat v NP Podyjí nádherného motýla jménem jasoň dymnivkový. Potěšilo mne, že dymnivky rostou i v některých lesích na okraji Prahy (např. v Chuchelském háji). Jenže ani ve snu mne tenkrát nenapadlo, že když zaostřím na květy či listy, nemusí být snadné určit konkrétní druh. 

Dymnivka dutá (Corydalis cava) je naše nejhojnější dymnivka.  Praha 5, PR Chuchelský háj, duben 2010.
Dymnivka dutá (Corydalis cava) je naše nejhojnější dymnivka. Praha 5, PR Chuchelský háj, duben 2010.
 

Dymnivku dutou (Corydalis cava) od dymnivky plné (Corydalis solida) je možné poznat podle vnitřku hlízy. Jenže dolovat rostlinu ze země je to poslední, co bych chtěla dělat. Teď už vím, že v případě určování těchto dymnivek velmi pomůže pohled na listeny v květenství. Zatímco dymnivka dutá má listeny kopinatě až široce vejčité a celokrajné, listeny dymnivky plné jsou delší než širší a na konci jsou dělené.

Dymnivka plná  (Corydalis solida) má dlanité listeny, delší než širší, na konci dělené. Konec března 2010, PR Zvolská homole.
Dymnivka plná (Corydalis solida) má dlanité listeny, delší než širší, na konci dělené. Konec března 2010, PR Zvolská homole.
 

Fialky i petrklíče foťte jako zločince

Fialky, tedy správně violky, patří k rostlinám, u kterých máme pocit, že jejich určení bude snadné. Jenže barva květu a čelní pohled na květ rostliny nemusí být pro určení dostatečné. Teď už vím, že pomůže i vzhled a velikost listů, popř. délka jejich řapíku či jejich rubová strana. Ale ještě více u čeledi violkovité prozradí snímek květu z profilu. 

Violka Rivinova (Viola riviniana) má nevonné květy s bledě modrou širokou korunou a bílou válcovitou ostruhou. České středohoří, duben 2012.
Violka Rivinova (Viola riviniana) má nevonné květy s bledě modrou širokou korunou a bílou válcovitou ostruhou. České středohoří, duben 2012.
 

Právě tvar a barva ostruhy pomůže v řadě případů se snadnějším určením. Například violka Rivinova (Viola riviniana) má bílou válcovitou ostruhu. Naopak violka vonná (Viola odorata) má ostruhu fialovou.

Violka vonná (Viola odorata) je původní v jižní a jihozápadní Evropě, v severní Africe, v severní části Turecka a na Kavkaze. Dnes je však rozšířena mnohem severněji, až po jižní Skandinávii a po evropskou část Ruska. Praha - Dejvice, přírodní památka Jenerálka, duben 2013.
Violka vonná (Viola odorata) je původní v jižní a jihozápadní Evropě, v severní Africe, v severní části Turecka a na Kavkaze. Dnes je však rozšířena mnohem severněji, až po jižní Skandinávii a po evropskou část Ruska. Praha - Dejvice, přírodní památka Jenerálka, duben 2013.
 

Detaily, které jsou pro danou rostlinu důležité, bývají pečlivě vykresleny v botanických klíčích. Ale pokud žádné takové knihy doma nemáte, najdete dostatečné množství informací na internetu. Vřele doporučuji následující dva weby, kde je nejen množství potřebných informací ke každému druhu, ale zároveň tu jsou fotografie, které vás upozorní na nejdůležitější znaky toho kterého druhu. Jako ukázku jsem zvolila violku Rivinovu:

Podobně to je s petrklíči, respektive prvosenkami. I u nich se vyplatí udělat boční snímek květu. Prvosenka vyšší (Primula elatior) bývá často zaměňována za velmi podobnou prvosenku jarní (Primula veris), která má květy sytější barvy a začíná kvést dříve. 

Prvosenka vyšší (Primula elatior) bývá často zaměňována s velmi podobnou prvosenkou jarní, která má květy sytější barvy a začíná kvést dříve. Brdy, údolí říčky Klabavy, 21. duben 2019.
Prvosenka vyšší (Primula elatior) bývá často zaměňována s velmi podobnou prvosenkou jarní, která má květy sytější barvy a začíná kvést dříve. Brdy, údolí říčky Klabavy, 21. duben 2019.
 

Znakem, kterého se snažím u prvosenek všímat je kalich. Prvosenka vyšší ho má totiž na hranách a zubech trávozelený, jinak bledožlutý, přitisklý ke korunní trubce. Naopak prvosenka jarní, která kvete o něco dříve, má kalich od korunní trubky odstálý.

Prvosenka jarní (Primula veris L.) roste v dubohabřinách, šípákových doubravách, ve květnatých bučinách a suťových lesích, často i v jejich lemech. Duben 2019, CHKO Český kras.
Prvosenka jarní (Primula veris L.) roste v dubohabřinách, šípákových doubravách, ve květnatých bučinách a suťových lesích, často i v jejich lemech. Duben 2019, CHKO Český kras.
 

Jak fotografovat rostliny

Rad, jak fotografovat rostliny, je na internetu i v knihách mnoho a některé jsou velmi zevrubné. Což zvlášť začátečníky leckdy odradí. Nebudu sepisovat další, raději přidám nějaké odkazy. Rozdíl bývá zpravidla v tom, zda rady sepsal botanik nebo fotograf. 

Prvosenka jarní (Primula veris L.) roste v dubohabřinách, šípákových doubravách, ve květnatých bučinách a suťových lesích, často i v jejich lemech. Duben 2019, CHKO Český kras.
Prvosenka jarní (Primula veris L.) roste v dubohabřinách, šípákových doubravách, ve květnatých bučinách a suťových lesích, často i v jejich lemech. Duben 2019, CHKO Český kras.

Následující dva odkazy jsem vybrala s ohledem na „nefotografy“ a „nebotaniky“. Pomohou totiž v začátcích těm, kteří nechtějí žádné obšírné a složité rady. Prostě touží vyfotit kytku, aby dobře vypadala a aby ji bylo možné určit. Někdy je vhodné nafotit snímků více, určení rostlin to mnohdy výrazně usnadní.

  • Výhodou Jakuba Štěpána je, že má znalosti a zkušenosti jak botanické, tak fotografické. Na svém webu v jedenácti bodech stručně shrnul to nejdůležitější kolem focení rostlin. Jeho rady Jak fotografovat rostliny doporučuji přečíst i těm, kteří se příliš nehodlají zdržovat studiem teorie. 
  • Na webu botany.cz je sedmidílná Škola fotografování pro botaniky. Jednotlivé díly se zaměřují na ohniskovou vzdálenost, citlivost, clonu, čas, hloubku ostrosti, pravidla kompozice i volbu fotoaparátu. Upozornit vás chci na závěrečný, 7. díl. Jmenuje se Určování rostlin podle fotografií. Ladislav Hoskovec v něm popisuje největší nešvary, které lidé při „cvakání“ kytek dělají a vysvětluje, proč z některých snímků neurčí rostlinu ani zkušený botanik.

Určování zdržuje, ale i pomáhá

Zdánlivě nejsnadnější situace je, když fotím kytku v botanické zahradě a je u ní cedulka se jménem (pokud ji nějaký vtipálek nepřesunul). Mnohé jsem se také přiučila při různých výpravách s botaniky. To tedy v případě, že rostliny nazývají i jinak, než pouze latinskými, respektive vědeckými názvy. Cenné informace jsem získala i při řadě fotografických workshopů. Zpravidla ten, kdo se intenzivně věnuje fotografování rostlin, má minimálně o svých oblíbených druzích bohaté znalosti. Když nějakou rostlinu vyfotím, informace, které o ní najdu v knihách či na webech mne většinou přivedou k tomu, co je pro daný druh charakteristické a nač je dobré se příště zaměřit. 

Text a foto: Radka Páleníková



Diskuze

Jana Pešková

14. 8. 2021 v 16:21

Kopretina ( Jihoafrická), je to letnička nebo trvalka?

Radka Páleníková

18. 8. 2021 v 18:41

Trochu nevím, jak otázka souvisí s tímto článkem.

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2024. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Template by W3layouts