10. 6. 2011
Veselé fotografování cvrčků nad Mikulovem
Až do letošního dubna jsem netušila, že fotografování cvrčků může být náramně zábavná záležitost. Původně jsme na Svatý kopeček u Mikulova zamířili hlavně z botanických pohnutek. Když jsme ale v údolí pod sebou spatřili mlhu, z které vystupoval mikulovský zámek ozářený ranním sluncem, byla volba našeho prvního objektu fotografování jednoznačná.
Mlha opadla a před námi se začaly objevovat i stavby, které milosrdně skrývala. Na vrchol se začali trousit první turisté a my se konečně věnovali fotografování zdejších vzácných rostlin. A protože na louce za kaplí sv. Šebestiána žijí cvrčci polní (Gryllus campestris), věnovali jsme pár záběrů také jim.
Brzy se ukázalo, že focení cvrčků není úplně snadné. Cvrček polní je náš největší druh cvrčka. Zároveň si jako jediný z u nás žijících cvrčků hloubí nory. Což o to, vchody do nor nebylo těžké najít. Těch bylo na louce tolik, že by se tam mohlo usadit třeba třicet fotografů. Ale jakmile jsem se víc přiblížila, cvrček bez varování mizel ve svém podzemním království. Připomnělo mi to fotografování syslů na Ranské hoře u Loun. Jen s tím rozdílem, že syslové byli poněkud větší.
Zkusila jsem to tedy jinak. Fotoaparát jsem upevnila na stativ tak, aby byl co nejníže nad zemí. Pak už jsem přepnula do režimu ručního ostření, připravila jsem si dálkovou spoušť a vyčkávala. Povedlo se, cvrček pomalu začal vylézat ze svého obydlí a já ho mohla prostřednictvím živého náhledu pozorovat na displeji. Jen to ostření nebylo na slunci zrovna ideální.
Vzpomněla jsem si, že mne kolega Jirka opakovaně nabádal k využití černé bundy a já se jen vždy při pohledu na něj smála. Nedalo mi to a nakonec jsem přes hlavu přehodila černou větrovku taky. Bylo pod ní sice nepříjemné vedro, ale ostření bylo mnohem snadnější. Teď už to chtělo jen dostatečné množství trpělivosti a trochu štěstí, aby mezi objektivem a cvrčkem nebyly překážky v podobě stébel trávy.
Záhy se ukázalo, že fotografování může být někdy báječná zábava nejen pro fotografy, ale i pro kolemjdoucí. A to jsem se domnívala, že už jsem na pobavené úšklebky, když se občas k nějakému předmětu svého fotografického zájmu plazím po břiše, zvyklá. Focení cvrčků však překonalo všechny předchozí zážitky.
Ačkoli kolem nás procházeli stále noví turisté, jejich reakce na tři osoby přikrčené na louce pod tmavými bundami a čekající u dírky v zemi, byly naprosto shodné: jakmile nás zahlédli, začali se pobaveně smát. Následovaly komentáře našeho legračního počínání. Než stačilo utichnout jedno chichotání, už bylo slyšet další.
Cvrčci dříve a nyní
- Že se to kdysi u nás cvrčky jen hemžilo, to dokládají mnohé místní názvy - Cvrčov, Cvrčoves, Cvrčovice. Naši předkové v 19. století také znali národní tanec cvrček. V současnosti se druh vyskytuje víceméně plošně v nížinách a pahorkatinách jižní Moravy, na zbytku území České republiky se vyskytují pouze izolované populace.
- Více se o cvrčku polním můžete dočíst a zároveň se zaposlouchat do ukázky jednoho z lučních koncertů na webu Českého rozhlasu - www.rozhlas.cz nebo na webu www1.osu.cz/orthoptera
- Ve Slovníku naučném, který vznikal pod vedením Ladislava Riegra v 19. století, se mimo jiné dočtete:
"Cvrček jest pravý samotář, netrpí jiného v domě svém ani na blízku, a jen v čas páření scházejí se samečkové a samičky. Živí se potravou rostlinnou, semínky a kořínky, a bývá často zahradám a polím na škodu. V letě klade samička vajíčka svá do země a v příštím máji neb červnu jsou mláďata již vyrostlá." - Mezi velmi vzácné druhy patří cvrček polní v Anglii. Pokud vás toto téma zajímá, pak doporučuji stránky Natural history muzeum www.nhm.ac.uk
Jak se řekne cvrček...
- německy Feldgrille
- francouzsky grillon champêtre
- polsky Świerszcz polny
- slovensky svrček poľný
- latinsky Gryllus campestris
Mikulov - Svatý kopeček (363 m.n. m.)
Svatý kopeček (Tanzberg) je jednou z dalších výrazných přírodních dominant Mikulova a je součástí Pavlovských vrchů. Pro bohatý výskyt chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů bylo jeho území vyhlášeno už v roce 1946 botanickou rezervací a od roku 1992 je přírodní rezervaci. Na vrcholu Svatého kopečka naleznete poutní kostel sv. Šebestiána, zvonici a další sakrální stavby křížové cesty.
- Více na webu www.mikulov.cz
- O rostlinných pokladech na Svatém kopečku nad Mikulovem se dočtete například na webu botany.cz
Více fotografií Mikulova ze Svatého kopečku je v galerii radkapalenikova.cz/galerie/krajina-mesta/mikulov