2. 4. 2011
Škvorec - výprava po stopách sibiřských šamanů
Máte chuť spatřit dub vysvěcený sibiřským šamanem Očur-oolovičem? Nebojte, nemusíte putovat přes pět tisíc kilometrů na východ. Stačí, když urazíte z Prahy 35 km východním směrem a navštívíte památné stromy u sv. Donáta. Na mapě je najdete uprostřed trojúhelníku mezi Úvaly, Škvorcem a Přišimasy.
Původně jsem hledala krajinu, která by byla příhodná pro fotografování letošního březnového úplňku (19. března 2011). Protože jsem se chtěla předem dobře porozhlédnout, vyrazila jsem už odpoledne. Usoudila jsem, že místo, které si oblíbili naši předkové a kde se do výšky tyčí několik vzrostlých lip na křižovatce polních cest, bude to pravé. Bohužel pro fotografa, nechybí tu ani vedení velmi vysokého napětí.
Zaparkovala jsem ve Škvorci poblíž starého zámku a po žluté turistické značce jsem snadno došla asi po 1,5 km na místo u sv. Donáta.
Kdysi byla v těchto místech křižovatka důležitých obchodních cest. Ta část, která vede od Hradešína na Škvorec bývala odnoží slavné "trstenické" stezky. Ve 14. - 17. století tu stála vesnice Křimín, která zanikla ve třicetileté válce.
Už z dálky vidím, že letité lípy jsou vyšňořeny pestrobarevnými pentličkami. Vypadají jako obrovská velikonoční pomlázka. Pokud přijdete blíž, upoutají vaši pozornost i další ozdoby – panenky pro štěstí. Připomínají dávnou tradici dodnes udržovanou například v Bulharsku. Kmeny lip mají v obvodu 305, 259, 173 a 349 centimetrů a výšku přes 16 metrů. Staré jsou přibližně 220 let. Dvě z nich zasáhl několikrát blesk a jejich koruny sežehl tak, že úplně odumřely.
Zatímco čtveřice lip obklopuje sochou sv. Donáta, opodál stojí vysvěcený opentlený šamanský dub. Kdo neví nic o novodobé historii tohoto místa, byl by asi překvapen, kde se ocitl. V Tuvě stromy šamani světí každoročně, aby nakumulovali ještě více energie a znásobili jejich léčivé schopnosti. Stuhy se na strom dávají v pěti barvách, z nichž každá představuje jeden element. Modrá vodu, červená oheň, žlutá zemi, zelená dřevo a bílá kov.
Křižovatka cest tvoří jakési pomyslné náměstíčko, poblíž kterého je nepřehlédnutelná zvláštní hromada kamení, tzv. ovoo. Ve chvíli, kdy jej nasvítilo zapadající slunce vypadá až pohádkově. Do reality mne vrací voda, která je na jaře vládkyní zdejších cest.
Nejméně příhodné světelné podmínky byly pro focení sochy sv. Donáta, která dala tomuto místu jméno. Pískovcová socha byla na poli u Škvorce vystavěna nákladem vévodkyně Marie Terezie Savojské z Liechtensteinu v roce 1765. Stalo se tak po jejím písemném nařízení, kdy poručila, aby na každém jejím panství byla na příhodném místě v polích postavena socha sv. Donáta, patrona proti krupobití, škodlivé bouřce a moru. Více uvádí Jan Psota na webu www.hrady.cz
V územním plánu městyse Škvorec čtu, že území, kam jsem zamířila je součástí Pražské plošiny a náleží do tzv. "starého sídelního území". To znamená, že je nepřetržitě zemědělsky obdělávané od neolitu do současnosti. Základní odlesnění krajiny vzniklo v období 5000 - 2200 př. n. l. Vrchol pravěkého osídlení spadá do doby bronzové a halštatu (1700 - 400 př.n.l). Během této dlouhé doby došlo k výraznému ovlivnění krajiny a reliéfu a vegetační složky především ochuzením původní skladby, a nepůvodních zavlečení druhů.
Lípa na místě zvaném u sv. Donáta nedaleko městyse Škvorec. Fotografováno 19. března 2011.
Byť jsem stožáry vedení velmi vysokého napětí při příchodu na místo proklínala, nakonec jsem je vzala při západu slunce na milost a věnovala jsem jim taky pár záběrů. Netrvalo dlouho a já mohla obrátit svůj objektiv o 180 stupňů a vyhlížet nad obcí Přišimasy ten největší úplněk za poslední roky.
Že vám dlužím vysvětlení, jak se ocitly ony šamanské pentličky uprostřed české krajiny? Tuhle netradiční výzdobu má na svědomí sdružení Šamanská jurta www.samanskajurta.cz. Ve Škvorci žije Pavlína Brzáková, která se od roku 1991 se zabývá studiem nomádských kultur na území Ruské federace.
Dlouhodobě pobývala v prostředí kočovných Evenků, sbírala jejich pohádky, legendy a vyprávění ze života. Výsledkem její badatelské práce je řada článků a knih. Věnovala se také studiu kultury burjatských pastevců a zemědělců v podhůří Sajan na území Burjatské republiky. V posledních letech sleduje renesanci šamanismu v republice Tuva. A tak teď, když je doma s malými dětmi a nemůže cestovat na Sibiř, putují sibiřští šamani do Škvorce.
Více fotografií z místa u sv. Donáta najdete ve fotogalerii na tomto webu - radkapalenikova.cz/galerie/krajina/praha-a-okoli/skvorec
Další články k tématu: krajina