Skorec vodní, vrchlabský

přidáno 09. 02. 2011

skorec vodní Nebojte, nedělám si ambice, že jsem objevila nějaký dosud neznámý druh. Jen jsem do titulku přidala informaci o místě, kde se mi konečně podařilo tohoto pozoruhodného ptačího plavce, pěvce a potápěče spatřit a vyfotit.


Přiznávám, že o skorci vodním (Cinclus cinclus) jsem dlouho neměla tušení. Víc jsem se o něm dozvěděla až v roce 2009, kdy ho Česká ornitologická společnost vyhlásila ptákem roku. Pečlivě jsem prostudovala dostupné informace a zatoužila neohroženého potápěče spatřit na vlastní oči. Má první výprava k Radotínskému potoku nedaleko Prahy však nebyla úspěšná. Štěstí mi přálo až letos ve Vrchlabí.

Skorec vodní je nápadným a nezaměnitelným druhem ptáka. Je to pěvec z čeledi skorcovití (Cinclidae). Dosahuje přibližně velikosti kosa, má kaštanově hnědou hlavu, tmavohnědě zbarvený vrch a rezavohnědý spodek těla, na kterém vyniká velká bílá náprsenka. Jenže na rozdíl od kosa ho obvykle nepotkáte někde uprostřed města v parku, ale musíte se za ním vypravit do přírody, nejlépe k prudce tekoucím horským potokům.

Skorec vodní (Cinclus cinclus) miluje čisté vodní toky s rychle proudící vodou. Chvíli sedí na kameni a pak bleskurychle zmizí pod vodní hladinou. Fotografováno 29. ledna 2011 na Labi ve Vrchlabí.

Proto mne zaujalo pozvání pracovníků správy Krkonošského národního parku k pozorování skorce ve Vrchlabí, tedy do prvního a nejsevernějšího města na Labi. Jen jsem váhala, zda výprava nebude příliš náročná. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že skorce mohu pozorovat jen pár desítek metrů od informačního centra.

Pomyslela jsem si, že to v tom Vrchlabí mají šikovně zařízené. Vše mělo jediný háček – vycházka začínala v devět ráno. Pro místní jistě žádný problém, ale pro "přespolní" kapku ano. Nicméně jsem si řekla, že než znovu bez výsledku běhat kolem Radotínského potoka pár kilometrů za Prahou, raději pojedu nějaký ten kilometr daleko s příslibem, že skorce opravdu uvidím.

Vrchlabí, náměstí Míru. Novogotický kostel sv. Vavřince ve Vrchlabí vznikl na místě původního gotického kostela ze 14. století. Fotografováno 29. 1. 2011.

Středobodem mého vrchlabského putování se stalo náměstí Míru. Poznáte ho snadno. Je to spíš taková trochu víc rozšířená ulice, než klasické náměstí. Pokud pojedete směrem do Špindlerova Mlýna, pak po své levé ruce budete míjet soubor čtyř historických domků s podloubím. Tři z nich patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. V jednom z nich je Informační centrum KRNAP, ve zbývajících národopisná expozice a sezónní výstavy Krkonošského muzea. Naproti je novogotický kostel svatého Vavřince, jehož štíhlá věž se vypíná do výšky 60 metrů.

Novogotický kostel sv. Vavřince ve Vrchlabí vznikl na místě původního gotického kostela ze 14. století. Sluneční paprsky prosvítily vitráž jedno z oken. Fotografováno 29. 1. 2011.

Vypravila jsem se na nedaleký most přes Labe. To zde má k podobě velké řeky ještě hodně daleko. Pozorovala jsem hladinu, na které se pohupovaly dva páry kachen divokých (Anas platyrhynchos ), ale skorec nikde. Tedy aspoň já žádného neviděla. Už jsem to chvěla vzdát, když k řece přišel muž "vyzbrojený" fotoaparátem a dalekohledem. Zúčastnil se ranní exkurze a teď se se synem znovu vrátil na místa, kde skorce pozorovali.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná březňačka, je naše největší plovavá kachna. Fotografováno 29. ledna 2011, Vrchlabí, řeka Labe.

Poradili mi, jak nejlépe v té mozaice zasněžených kamínků skorce spatřit. A opravdu. Nejdřív jsem měla pocit zrakového klamu, ale pak jsem pochopila, že se na mne konečně usmálo štěstí a já pozoruji skorce vodního. Jenže foťte z mostu cosi velikosti kosa, co několik metrů od vás každou chvíli mizí pod hladinou, aby se vynořilo o kus dál!

Koryto řeky Labe ve Vrchlabí nabízí skorcům dostatek kamenů ke krátkému posezení i dostatečně bystrý proud vody.

K tomu všemu je třeba připočíst hru světel a stínů, zčeřenou hladinu a množství lehce vyčuhujících kamenů, tu a tam zasněžených. Postupně si všímám "označkování" zvlášť oblíbených kamenů ptačím trusem. A taky toho, že malý neposeda se občas přece jen chvilku pozdrží na jediném místě. Upevňuji fotoaparát na stativ, ostřím na nejčastěji navštívený kámen a čekám. Konečně jsem "ulovila" svých první pár záběrů skorce vodního. Majitelé delších skel se nejspíš pobaveně pousmějí nad "tečkou" v řece, ale já měla ze svého prvního "úlovku" skorce nemalou radost.

Skorec vodní (Cinclus cinclus) miluje čisté vodní toky s rychle proudící vodou. Fotografováno 29. ledna 2011 na Labi ve Vrchlabí.

Postupně zkouším pozorovat skorce i z dalších mostů a můstků. Po některých mohou jet i auta, jiné jsou určeny pouze pro pěší. Bohužel, břehy řeky jsou většinou důkladně obezděné a sestoupit k hladině je téměř nemožné. Z Tkalcovské ulice sice vede úzká cesta a po několika schodech se dostanete až k hladině řeky, ale zrovna v tomhle místě si máte chuť zacpat nos. Zápach v řece končících splašků je tu velmi nepříjemný.

Skorce vodního (Cinclus cinclus) můžete obdivovat například v Labi ve Vrchlabí, kde vznikl 29. ledna 2011 tento snímek.

Po červené turistické značce se vydávám proti proudu Labe až ke kapličce sv. Anny, která byla postavena v roce 1832 a je zasvěcena svaté Anně, ochránkyni a patronce města Vrchlabí. Vděční občané kapličku postavili v místech, kam chodili v roce 1832 za epidemie cholery pro čistou vodu. Ve druhé polovině 20. století kaplička chátrala až z ní zbyla pouze štítová zeď. Teprve v letech 2003 – 2004 byla znovu obnovena.

Cestou ke kapličce sice vidím skorce poskakovat na kamenech v řece, ale stín v těchto místech už není pro fotografování příznivý. Po své zkušenosti radím: pokud si budete chtít pozorování skorce užít, určitě zvolte slunečný den. Jeho pozorování si mohou dovolit i ti, kteří nemají časné vstávání příliš v lásce. Velmi akční byl skorec od rána do pozdního odpoledne. Během dne totiž mají skorci opravdu napilno. Přibližně polovinu času stráví sběrem potravy, které zkonzumují až 80 gramů denně. Potápějí se až 12 krát za minutu a ve vodě tráví 2-7 vteřin.

Skorec vodní

anglicky - White-throated Dipper
německy - Eurasische Wasseramsel
esperanto - Cinklo 
latinsky - Cinclus cinclus
francouzsky - Cincle plongeur
polsky - Pluszcz zwyczajny
slovensky - Vodnár obyčajný

O pozorování skorce vodního při hnízdění se můžete dočíst na blogu Zdeňka Součka v článku z dubna 2010 - skorec vodní. Nechybí ani velmi detailní fotografie skorce sbírajícího potravu a krmícího mláďata.

Fotogalerii skorce vodního z Vrchlabí si můžete prohlédnout na adrese radkapalenikova.cz/galerie/ptaci/skorec-vodni

V roce 2009 byl skorec vodní vyhlášen ptákem roku. Zajímavosti o jeho životě si můžete přečíst v článku na serveru Alík.cz. Zároveň si můžete své znalosti ověřit v krátkém kvízu.

Inspiraci k podobným výpravám snadno získáte prostřednictvím stránek Krkonošského národního parku - www.krnap.cz, či ještě lépe z profilu KRNAP na facebooku.

Text a foto: Radka Páleníková

Další články k tématu: zvířata 


Diskuze

Skorec vodní, vrchlabský