Netopýr - zvíře roku 2011

přidáno 17. 02. 2011

netopýr černý Zatímco v Číně nedávno odstartovali rok králíka, přírodovědci si za erbovní zvíře roku 2011 zvolili netopýra. Můžeme být pyšní, že Česká republika je jakousi netopýří velmocí. Co do rozsahu a délky sledování netopýřích zimovišť nemáme ve světě konkurenci. Proto jsem velmi ráda přijala pozvání na výpravu za netopýry, přesněji na jejich sčítání v jejich největším zimovišti v Čechách – v Českém krasu.


Většina u nás žijících netopýrů upadá na téměř polovinu roku, obvykle od října do dubna, do zimního spánku, tzv. hibernace. Netopýři zimují buď jednotlivě nebo v celých skupinách v místech s dostatečnou vlhkostí a pokud možno teplotou neklesající pod bod mrazu. Tedy nejčastěji ve starých štolách, jeskyních, ale také v hradních či kostelních věžích či na starých půdách. Právě v zimním období je tedy příhodný čas pro jejich sčítání.

Zatímco při sčítání lidu dostane každý občan 1x za deset let k vyplnění dotazník, sčítání netopýrů je poněkud krkolomnější záležitost. Sice není třeba vyplnit tolik údajů, ale mnozí "respondenti" bývají dovedně ukryti v obtížně dostupných štěrbinách. Navíc se do netopýřích zimovišť musí vypravit ti, kteří nejen správně určí jednotlivé druhy, ale kteří se dovedou bezpečně pohybovat ve velmi náročném terénu a zároveň rozpoznají jevy, které by mohly netopýří populace nenávratně poškodit.

Cluster (klastr) netopýrů velkých (Myotis myotis) na stěně štoly lomu nedaleko Mořiny. CHKO Český kras, 3. února 2011.

Jak nevzbudit netopýra? Byť zimující netopýr vypadá jako roztomilé plyšové zvířátko, je třeba si nechat zajít chuť ho pohladit. Všechny druhy netopýrů u nás i jejich úkryty jsou chráněné. Netopýrům je třeba dopřát skutečně nerušený zimní spánek. Ve špatný čas probuzený netopýr spotřebuje ze svých tukových zásob ohromné množství energie a vyrušení se mu může stát osudným.

Mapování podzemních prostor poblíž Karlštejna, tedy v okolí proslulé Velké a Malé Ameriky u obce Mořina, jsem se zúčastnila v doprovodu zoologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a pracovníků CHKO Český kras. Sraz byl přímo v areálu Lomů Mořina, bez jejichž povolení není možné do štol vstupovat.

Ačkoli bylo z hovoru patrné, že většina přítomných není na podobné akci poprvé, raději profesor Ivan Horáček, který je zároveň předsedou České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON), zdůraznil nejdůležitější pravidla sčítání. Připomněl, že je potřeba věnovat zvýšenou pozornost výskytu tzv. syndromu bílého nosu, který nejčastěji postihuje netopýra velkého. Tato houbová choroba se u nás zatím objevila jen v malé míře, ale v USA díky ní vyhynuly v období několika let miliony netopýrů.

Netopýr velký (Myotis myotis) na stěně štoly lomu nedaleko Mořiny. CHKO Český kras, 3. února 2011.

V okolí obce Mořina se vápenec začal těžit od konce 19. století. Štoly sloužily k jeho svozu z lomů pomocí důlní železnice. Po ukončení důlní činnosti se štoly staly ideálním útočištěm pro netopýry. Skupina výzkumníků si rozděluje oblasti štol, kterými bude v několikačlenných týmech celý den postupovat. S nezbytným vybavením do vlhkých chodeb (gumáky, bezpečností přilba, svítilna) vstupujeme do jedné ze štol bývalého lomu Západ.

První netopýry pozorujeme už krátce po vstupu do štoly. Jsou to zástupci netopýra ušatého (Plecotus auritus). Po chvíli vidíme netopýra černého, přezdívaného pro svůj latinský název barbucha (Barbastella barbastellus). Výzkumníci pečlivě zaznamenávají i to, zda je netopýr zavěšen sám, v páru a nebo ve větší skupině (tzv. cluster či klastr). Skupinové trávení zimy je zvlášť oblíbené u netopýrů velkých (Myotis myotis). Zatímco v jednom místě visí rovnou od stropu, jinde si za svou zimní ložnici zvolili rezavou traverzu. Každopádně tahle úsporná varianta "tělo na tělo" pomáhá netopýrům udržovat co nejstabilnější teplotu.

Netopýr ušatý - Plecotus auritus Linnaeus, 1758, zvaný též pletušan, srostlouch nebo ušan myšovitý. Štola lomu nedaleko Mořiny, CHKO Český kras, 3. února 2011.

V tmavé chodbě mám nejprve pocit, že všechna ta podivná zvířata, která většinou visí hlavou dolů, jsou stejná. Ve skutečnosti jsou mezi netopýry rozdíly nejen ve velikosti, ale také ve zbarvení. V České republice se objevuje 26 druhů (z toho 3 z nich u nás nežijí trvale). ¨

Konkrétně v Českém krasu bylo během let zaznamenáno 14 druhů zimujících netopýrů a vrápenců, mnohdy až 8 druhů současně na jedné lokalitě. Dlužno dodat, že je to jen malý zlomek všech netopýřích druhů, kterých na světě žije na 1 000. Ačkoli jsou netopýři co do počtu druhů druhou nejpočetnější skupinou savců (prvenství drží hlodavci), lidé je obvykle vnímají jako podivné noční živočichy, od kterých nelze čekat mnoho dobrého. Přitom se mnozí netopýři živí hmyzími škůdci.

Netopýr velký (Myotis myotis). Štola lomu nedaleko obce Mořina. CHKO Český kras, 3. února 2011.

Bývalou důlní chodbou, tzv. Hlavní štolou, postupuje skupina výzkumníků velmi pomalu. Je potřeba posvítit do každé skuliny, kde by mohl být nějaký netopýr schovaný. Pokud není zcela patrné jaký druh se v některé škvíře ukrývá, je možné použít endoskopickou kameru. Díky drobnému objektivu umístěnému na ohebnému husím krku je možné nahlédnout i do úzkých štěrbin, aniž by byl netopýr vyrušen. Zvlášť důkladně se prohlíží místa, kde v minulých letech zimovaly kriticky ohrožené druhy.

Netopýr pestrý - Vespertilio murinus Linnaeus, 1758 zvaný též netopýr dvojbarevný, netopýr peřestý či netopýr tmavý. Štola lomu nedaleko Mořiny, CHKO Český kras, 3. února 2011.

Ačkoli je podzemní prostor zdánlivě stále stejný, ti, kteří se v něm pohybují častěji, dobře vědí, která ze štol končí jako slepá a kterou je naopak možné pokračovat a kam neví radno vůbec vstupovat.

Podobným způsobem jako v Českém krasu postupují výzkumníci v zimním období i v ostatních koutech České republiky. Mají můj velký obdiv. Je to práce, která má v sobě příchuť nemalého dobrodružství, ale určitě není příliš pohodlná. Nikdo dopředu nemůže na 100% vědět, jaké to "tam dole" zrovna bude. V místech, kde jeden rok je zcela sucho, se můžete jindy klidně brodit. Navíc po několika hodinách pochodu ve štolách jsem viděla netopýry i tam, kde byly jen zrezivělé trubky…

Netopýr černý - Barbastella barbastellus (Schreber, 1774) zvaný též netopýr mopsličí, saukušan, srostlouch či ušan širokouchý. Štola u lomu Mořina, CHKO Český kras, 3. února 2011.

Netopýři v CHKO Český kras

Na území CHKO Český kras se sleduje celkem 80 zimovišť netopýrů, z toho sedm již plných 43 let. Do sčítání jsou zde zapojeni zoologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením prof. RNDr. Ivana Horáčka, CSc. Na sčítání se podílí široký okruh zájemců, včetně pracovníků Správy CHKO Český kras.

Netopýři, kaloni – druhý největší řád savců

Řád letouni - netopýři a kaloni - je s více než tisícem druhů druhým největším řádem savců (prvenství drží hlodavci). Jako jediní ze savců jsou schopni aktivního pohybu ve vzduchu – létání. V tropech, kde je nejvíce druhů netopýrů, představují netopýři velmi významnou složku ekosystému - výrazně se podílejí i na udržování a obnově pralesních společenstev.

Při letu za snížené nebo nulové viditelnosti (v jeskyních) se orientují podle ozvěny vlastních ultrazvukových signálů (echolokace). Pomocí echolokace také loví hmyz. Sledování a ochraně netopýrů se dnes v evropských zemích věnují stovky i tisíce zájemců. U nás se sdružují v České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). Zdroj: ČESON - www.ceson.org

Jak se řekne netopýr, aneb létající myši napříč jazyky

německy - Fledermäuse
anglicky – bat
rusky - летучая мышь
francouzsky - chauve-souris
polsky - nietoperz
slovensky - netopier

Rok 2011 – Mezinárodní rok netopýra

Rok 2011 byl Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva - CMS) a EUROBATs (Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů) vyhlášen Mezinárodním rokem netopýra. Cílem této kampaně, jejíž motto zní: Společně s netopýry, je upozornit na význam netopýrů v přírodě a nutnost jejich ochrany.

Více fotografií ze zimního sčítání netopýrů v CHKO Český kras v únoru 2011 si můžete prohlédnout v mé fotogalerii - radkapalenikova.cz/galerie/savci/netopyroviti

Zvláštní poděkování patří nejen pracovníkům CHKO Český kras, kteří mi pomohli s určením nafotografovaných netopýrů, ale také Jirkovi Skořepovi, který mi poskytl cenné rady jak se s focením netopýrů v jeskyni vypořádat. Pokud se někdy ocitnete v podobné temné díře a budete tam chtít fotit, pak vřele doporučuji rady, které má Jirka na svém webu - Jak se fotí netopýři

Text a foto: Radka Páleníková

Další články k tématu: zvířata 


Diskuze

Netopýr - zvíře roku 2011

Patricie Záhorská

10. 02. 2013 v 13:25

Jakým zbůsobem netopýři mapují terén?

Radka Páleníková

17. 02. 2013 v 08:48  | stránka autora: http://www.radkapalenikova.cz

Otázku by zodpověděl nejlépe asi někdo z odborníků. Mnohé se dočtete na v článku zmiňovaném webu ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů), konkrétně asi v části věnované echolokaci - http://www.ceson.org/detectoring.php