25. 6. 2011

Záludné zárazy z Milé i odjinud

Záraza žlutá (Orobanche lutea). Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3).České středohoří, vrch Milá, červen 2010 Rostliny s prapodivným názvem zárazy by se klidně mohly jmenovat příživnice. To by pak každému bylo hned jasné, že jsou to pěkné potvory. Ano, doslova: pěkné i potvory. Nemají zelené listy a tak se prostě nastěhují do podnájmu. Některé zárazy jsou tak vybíravé, že parazitují jen na jediném druhu rostlin, jiné se spokojí s větším počtem hostitelů.

Není tedy divu, že si zárazy vysloužily hodně přezdívek, často nepříliš lichotivých. Lidé jim říkali jak podle jejich vlastností býková bylina, davibýl, hubihrách, lupič mezi rostlinami; tak počeštěním latinského označení - Orobanche - orobaňka, oroběnka. Pojmenování orobaňka jsem našla už v německo-českém slovníku Josefa Dobrovského (Deutsch-böhmisches Wörterbuch), vydaném počátkem 19. století: Sonnenwurz, Ervenwürger, f. konopice, orobaňka, Orobanche Lin.

Pohled na vrch Milá od obce Břvany. České středohoří
Pohled na vrch Milá od obce Břvany. České středohoří

Zárazy působí už na první dojem velmi zvláštně. I toho, kdo se v říši rostlin příliš nevyzná, zarazí, že na nich není vůbec nic zeleného. Nemají chlorofyl a proto nemůže probíhat fotosyntéza. Místo listů mají na nevětveném dužnatém stonku jen jakési šupinky. Bez svého hostitele nejsou schopny života. Svůj boj o přižití si pojišťují vytvářením velkého počtu semen. Ta v půdě vyklíčí, ale pro svůj další růst potřebují kořen vhodného hostitele. Pokud je hostitel dostatečně blízko, klíční rostlinka sroste s kořenem a pokračuje v růstu na úkor hostitele. V opačném případě semenáček zahyne.

Záraza žlutá (Orobanche lutea). Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3).České středohoří, vrch Milá, červen 2010
Záraza žlutá (Orobanche lutea). Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3).České středohoří, vrch Milá, červen 2010

Při svých toulkách přírodou občas nafotím něco, co nedokážu pojmenovat. Následuje pátrání v knihách, na internetu. Když si ani pak nejsem jistá, raději prosím o pomoc odborníky. Se zárazami jsem však narazila. A to i přesto, že mám nafocený jak detail květu, tak i celou rostlinu. Zárazy jsou natolik zvláštní rostliny, že ze snímku mi ji prý na 100% nikdo neurčí. Důležité je prý vědět, u koho se přiživovala. Zkusím se příště v terénu pečlivěji porozhlédnout po hostitelské rostlině, případně se přidám k některé specializované botanické výpravě.

Radobýl (399 m n.m.) je čedičový vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, 3 km západně od Litoměřic. Červen 2010.
Radobýl (399 m n.m.) je čedičový vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, 3 km západně od Litoměřic. Červen 2010.

Loni jsem počátkem června potkala na Litoměřicku cestou na čedičový vrch Radobýl (399 m n.m.) hned celou skupinku záraz. Rostly podél cesty ze Žalhostic. S největší pravděpodobností to jsou zárazy žluté (Orobanche lutea). Tato záraza patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3). Nejraději parazituje na tolici srpovité (Medicago falcata) rostlině se žlutými květy z čeledi bobovitých. Odpovídalo by tomu i místo, kde jsem fotila.

Záraza žlutá (Orobanche lutea). Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3). Radobýl, CHKO České středohoří, červen 2010.
Záraza žlutá (Orobanche lutea). Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3). Radobýl, CHKO České středohoří, červen 2010.

Záraza žlutá roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních, zatravnělých terasách a v křovinatých lemech, především na neutrálních až zásaditých půdách v teplých oblastech. Jak záludné je určování záraz jsem si uvědomila při nahlédnutí do článku na webu botany.cz. Snímky fialového květenství zárazy žluté jsou víc než výmluvné.

Záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), České středohoří, vrch Milá, červen 2010.
Záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), České středohoří, vrch Milá, červen 2010.

Za království záraz bych označila vrch Milá (510 m n.m.) u stejnojmenné vesničky na Lounsku. Právě na zdejších stráních jsem loni v červnu tyhle podivné rostliny obdivovala. Rostly pěkně u cesty vyznačené až na vrchol modrou turistickou značkou. Zárazy žluté zářily do veliké dálky. A nejen ony. Pozornost k sobě poutaly i další krasavice. O těch se po poradě s botaniky domnívám, že jsou to zárazy bílé šalvějové (Orobanche alba subsp. major). Sedí na ni i popis - květy bělavé s červenými žilkami a červenou bliznou.

Záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), České středohoří, vrch Milá, červen 2010.
Záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), České středohoří, vrch Milá, červen 2010.

U dalšího snímku bylo při určování nejistoty asi nejvíce. Asi už se nikdy nedozvím, zda je to záraza písečná (Orobanche arenaria) nebo záraza nachová (Orobanche arenaria). Fotila jsem ji koncem června 2009 v CHKO Český kras. Každopádně je krásná.

Záraza písečná (mordovka) Orobanche arenaria. Jejím hlavním hostitelem je pelyněk ladní (Artemisia campestris).   Rostlinu není ze snímku možné na 100% určit, mohlo by jít též o zárazu nachovou (Orobanche arenaria). CHKO Český kras, červen 2009.
Záraza písečná (mordovka) Orobanche arenaria. Jejím hlavním hostitelem je pelyněk ladní (Artemisia campestris). Rostlinu není ze snímku možné na 100% určit, mohlo by jít též o zárazu nachovou (Orobanche arenaria). CHKO Český kras, červen 2009.

Záraza písečná (mordovka) Orobanche arenaria. Jejím hlavním hostitelem je pelyněk ladní (Artemisia campestris).   Rostlinu není ze snímku možné na 100% určit, mohlo by jít též o zárazu nachovou (Orobanche arenaria). CHKO Český kras, červen 2009.
Záraza písečná (mordovka) Orobanche arenaria. Jejím hlavním hostitelem je pelyněk ladní (Artemisia campestris). Rostlinu není ze snímku možné na 100% určit, mohlo by jít též o zárazu nachovou (Orobanche arenaria). CHKO Český kras, červen 2009.

Zárazovité – hrst zajímavostí

  • Zárazovité (Orobanchaceae) je čeleď obligátně parazitických rostlin. Rostliny neobsahují chlorofyl a nejsou schopné života bez hostitele. Semena klíčí jen v těsné blízkosti kořenů hostitelské rostliny, po vyklíčení vytvoří haustoria, kterými se napojí na cévní svazky hostitele. Zárazovité parazitují na listnatých stromech (olše, líska, buk), na luštěninách, konopí, slunečnici, břečťanu a mnoha jiných zelených rostlinách. Více v internetové encyklopedii Wikipedia
  • Název čeledi Orobanche je vlastně složený ze dvou řeckých slov. Tím prvním je orobos: vikev a druhým anchon: škrtit (podle způsobu cizopasného života). Řekové takto nazývali rostlinu - nynější kokotici, která parazitovala na vikvi), Linné přenesl toto jméno na zárazy.
  • České jméno záraza pochází z polštiny a znamená "nákaza", a to proto, že zárazy "hubí" napadené rostliny.
  • Staročeské jméno pro tyto rostliny je orobaňka, jak se dozvídáme z knihy Petra Ondřeje Matthioliho Herbář jinak bylinář velmi užitečný..., který vyšel česky v Praze v roce 1562 v překladu významného humanistického učence Tadeáše Hájka z Hájků

O orobaňce

"Orobaňka latině a řecky od toho slove, že všudy okolo sebe buď obilí, vaření, konopě, len i jiné byliny dusí, zžírá a jím růsti nedopouští. Nemá orobaňka žádného listu, než samý toliko pazoušek, tučný, chlupatý, dvoupidní, formy hromového koření (rozuměj chřestu), když ponejprv se vystřeluje, brunátný a mladistvý. Kořen prstu ztloušti, dírkovatý a křehký. Kvítíčko přižluté.

Přirození a moci

Orobaňka jest studeného a suchého přirození na třetím stupni. Užívají ji někteří v jídle, jako jiného zelí a salátu, s olejem, s octem a s solí. Když se k jiným vařením přidává, kteréž dlouho uvařiti se nemohou, činí, že brzo uvrou.

Někteří tuto orobaňku býkovou bylinou nazývají, protože krávy když jí zakusí, hned se zkálají, střečkují a k býkům pospíchají." Petr Ondřej Mathioli, Herbář neboli bylinář, překlad Tadeáš Hájka z Hájku v roce 1562

Orobanche

"Zárazy rostou u nás jen v nejteplejší části Čech a většina druhů náleží ke vzácným české flory. Význačné jsou zvláště pro pahorkatou step českého Středohoří u Loun, Litoměřic, kde v červnu a červenci setkáváme se s největším počtem druhů českých záraz. Určování jich, neznáme-li živitele, jestli velmi obtížné, proto třeba si při sbírání zaznamenati rostlinu, na níž jsme určitě nějakou zárazu našli. Ve studenějších končinách Čech zárazy vůbec nerostou, neb jsou jen setými rostlinami zavlečeny." Ottův slovník naučný, 1902, 18. díl

Zárazy zapsané na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky

C1 (CR) – kriticky ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR
Jako druhy kriticky ohrožené jsou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení.

  • Orobanche arenaria BORKH. – záraza písečná
  • Orobanche artemisiae-campestris VAUCHER ex GAUDIN – záraza šupinatá
  • Orobanche caesia REICHENB. – záraza sivá
  • Orobanche coerulescens STEPHAN ex WILLD. – záraza namodralá
  • Orobanche picridis F. W. SCHULTZ – záraza hořčíková
  • Orobanche purpurea JACQ. subsp. purpurea – záraza nachová pravá
  • Orobanche purpurea subsp. bohemica (ČELAK.) ined. – záraza nachová česká
  • Orobanche teucrii HOLANDRE – záraza ožanková

C2 (EN) – silně ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR
Jako taxony silně ohrožené jsou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 50 % původního zastoupení.

  • Orobanche alsatica KIRSCHLEGER – záraza alsaská
  • Orobanche flava MART. ex F. W. SCHULTZ – záraza devětsilová
  • Orobanche reticulata WALLR. – záraza síťnatá

C3 (VU) – ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR
Rostliny se slabším, ale trvalým ústupem. Snížení jejich výskytu se pohybuje mezi 50 až 80 % původního zastoupení.

  • Orobanche alba STEPHAN ex WILLD. – záraza bílá
  • Orobanche caryophyllacea SM. – záraza hřebíčková
  • Orobanche elatior SUTTON – záraza vyšší
  • Orobanche lutea BAUMG. – záraza žlutá

Další články k tématu: rostliny



Diskuze

Jirka Valíček

3. 7. 2012 v 11:18

Myslím, že je docela zajímavé, že podle nálezu na vrchu Milá u Loun byla poprvé popsána záraza bílá šalvějová (Čelakovský, 1871), takže zde leží její "locus classicus". Zdraví Jirka

Jirka Valíček

27. 6. 2013 v 15:04

Čím déle se dívám na tu první fotku, tím víc mi připadá, že nejde o zárazu žlutou (Orobanche lutea), ale o zárazu alsaskou (Orobanche alsatica subsp. alsatica). Všimni si, že má pravidelně obloukově zahnuté květní trubky, horní pysk přehnutý dopředu, velmi světle žlutou lodyhu a na ní červenohnědé šupiny. Dokonce i doba květu by odpovídala - raší až po zárazách žlutých.

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2024. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Template by W3layouts