Talovín zimní, tajemný cizinec

přidáno 02. 03. 2011

talovín zimní snese i mráz Říká se, že první jarní kytka je sněženka, jakýsi posel jara. Ale ve skutečnosti je to spíš talovín zimní, přivandrovalec z jihovýchodní Evropy. Těžko říct, zda je talovín předskokan prvních jarních květů nebo spíš poslední květ zimy. Na Slovensku, ale i mnohde u nás, jej nazývají tavolínem. V češtině si vysloužil řadu zvláštních jmen, která o něm leccos prozrazují: voměj zimní nebo zlaťák předjarní.


Ale klidně by se talovín mohl jmenovat třeba nedočkavec předjarní nebo zvědavec únorový. V Itálii roste tahle drobná květina z čeledi pryskyřníkovitých skoro všude (s výjimkou ostrovů a některých regionů Alp). Zatímco v jihovýchodní Evropě se mu nejlépe daří ve vlhkých, stále zelených lesích, u nás je vysazován pro okrasu v zahrádkách. Místy zplaňuje. Své rozpustile žluté kvítky rozevírá dokořán až při pořádném sluníčku. Na světlo se však dere velmi časně, u nás většinou počátkem února.

Zdá se, jakoby pro talovín neplatily neúprosné fyzikální zákony. Z hlízy se vysouká v době, kdy všechno kolem ještě spí hlubokým zimním spánkem. Trpělivě čeká na laskavé jarní sluníčko. Že v noci mrzne až praští a teploměr klesá i k -10o C? S tím si talovín svou žlutou hlavičku neláme. Prostě se promění v miniaturní ledovou sochu a trpělivě čeká, až přijde jeho čas. Ani odpolední slunce ho v únoru nepřesvědčí, aby květ rozevřel.

Talovín zimní - Eranthis hyemalis. Fotografováno 24. února 2011, Praha - Strašnice v zahrádce chráněné budovou. V noci se teploty pohybovaly kolem -10 stupňů Celsia.

Mezi tím často v jeho sousedství vyraší sněženky, aby pak v plné kráse přivítaly žluté a bílé kvítky jaro společně. V zahrádkách se talovín velmi úspěšně rozmnožuje semeny a tam, co bylo původně pár žlutých hlaviček, může být po pár letech celá talovínová záplava. Pak už zbývá jen nabídnout včelkám vzájemně výhodný obchod a nechat dozrát semena. Tím krátká, ale oslnivá mise talovínu pro daný rok končí. Ve skrytu bude sbírat síly ke svému dalšímu představení.

Žluté hlavičky talovínu zimního (Eranthis hyemalis) se objevují již v průběhu února hlavně v zahrádkách. Původem je tato rostlina doma v jižní Evropě.

S velkou pravděpodobností kvetly žluté kvítky talovínu i na zahrádce Karla Čapka. Obecně známá je jeho knížka Zahradníkův rok. Když jsem v ní zalistovala, objevila jsem ve vydání z roku 1959 část nazvanou Kalendář. Je to soubor Čapkových novinových textů. Ze sloupku nazvaného Podjaří, který vznikl v roce 1929, si dovolím jeden odstavec ocitovat:

"Tys přece jenom první, čeho jsme se dočkali po takové zimě; ty, sněženko, ty, raný šafráne, kvítku tavolíne, kočičko jívy; dříve než se naleje první pupen a rozvine první list, je tu rozkvetlý květ; dříve než příroda počne dýchat, kvete; láska je první. Všechno ostatní přijde až později: dychtivost růstu, práce kořenů, tichy a houževnatý boj o život; ale tebe, první kvítku, nebere rostlina odnikud než ze sebe samé. Ještě je sivá země zavřena, ještě kořeny nesají půdu doposud spící; ten první květ vydá rostlina ze své vlastní podstaty. Protože nemá odkud brát, vkládá do jarního podniku své vlastní srdce. Tak je to dobře..."

Celý text Karla Čapka najdete také na internetu, například v české Wikipedii - Kalendář/Podjaří

Talovín zimní - Eranthis hyemalis. Fotografováno 19. března 2010.

Marně jsem na internetu i v literatuře hledala informaci o tom, kdy a jak tajemný cizinec jménem talovín do našich zemí doputoval. Tak třeba někdy příště…

Talovín zimní - Eranthis hyemalis

Plody jsou stopkaté měchýřky na vrcholu protažené v zobánek, okvětních lístků bývá 5-9
Přízemní listy dlouze řapíkaté, vyrůstají po odkvětu, listeny 3 v přeslenu těsně pod květem. Kvete od února do března.

Všechny části rostliny jsou jedovaté. Květy jsou lehce voňavé, na chráněných místech se může objevovat už v lednu. Opylování zajišťují především včely a vosy.

italsky - Pie' di gallo
latinsky - Eranthis hyemalis
německy - Winterling
polsky - Rannik zimowy
slovensky - tavolín zimný

Další používaná česká jména: voměj zimní (Huber 1596), talovín západní (Presl 1846), zlaťák předjarní (Nauman 1946), talovín zimní (Dostál 1950)

Více odborných informací najdete na webu Botany.cz - botany.cz/cs/eranthis-hyemalis nebo v knize Květena České republiky, díl 1, s. 378

Fotogalerii talovínu zimního si můžete prohlédnout také ve fotogalerii na tomto webu - www.radkapalenikova.cz/galerie/rostliny/pryskyrnikovite/talovin-zimni

Kam za talovíny? Třeba do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Na Slupi). Pod lískou obecnou jich tam hned vedle skleníku už od ledna rozkvétají nikoli desítky, ale celé stovky. Byla jsem se tam podívat 25. února 2012 a dala jsem si závazek, že příští rok musím vyrazit ještě dříve. Zatímco talovíny před domem v Praze 10 se teprve pomalu začínají probouzet, v botanické jich je spousta v plném květu. Jejich žlutý koberec je tak velký, že ho jen těžko může někdo přehlédnout. Václav Větvička ve své knize Herbář pod polšář uvádí, že talovíny v této botanické zahradě velmi často kvetou už od poloviny ledna!

Další články k tématu: rostliny


Diskuze

Talovín zimní, tajemný cizinec