Putování za létem indiánským i babím

přidáno 07. 10. 2012

třapatka zářivá Zatímco v našich zeměpisných šířkách nazýváme prosluněné dny pozdního léta babím létem, na severoamerickém kontinentu mluví o létu indiánském. Babí léto obvykle končí na přelomu září a října; indiánské léto může na severní polokouli trvat od konce září do poloviny listopadu. Abych si mohla dostatečně užít pestrou paletu podzimních květů z celého světa, zamířila jsem do botanické zahrady v Praze Troji.


Z autobusu jsem vystoupila v zastávce Na Pazderce. Za zády jsem nechala paneláky bohnického sídliště a vstoupila do rozlehlého areálu botanické zahrady její nejsevernější branou. Stačilo ujít pár kroků abych se ocitla uprostřed pivoňkové louky.

Pivoňkovité (Paeoniaceae) můžete obdivovat nejen v době květu, ale také na podzim, kdy listy mnoha druhů září sytými barvami. Počátek října, botanická zahrada v Praze Troji.

Nevěděla jsem co dřív: zda se pohodlně usadit na některém z dřevěných lehátek či fotit první podzimně vybarvující se listy pivoněk nebo krásu mohutných ocúnů kavkazských (Colchicum speciosum).

Ocún kavkazský (Colchicum speciosum), též zvaný nádherný či ozdobný. Fotografováno 3. října 2012 v pražské botanické zahradě v Troji.

Zatímco část zahrady představující rostliny severoamerické polopouště působila vyprahle a kvetoucí rostliny byste tu hledali v tomto ročním období obtížně, louka osázená rostlinami severoamerických prérií zářila květy třapatek a hvězdnic.

                  

Iluzi pravého indiánského léta umocňoval nejen totem, ale i první zlátnoucí listnáče na okraji lesa. Jen místo indiánů vybíhali ze zdejších tee-pee místní předškoláci. Teprve pád zralého kaštanu na hlavu mne vrátil do pravé české podzimní reality.

Tee-pee najdete v části botanické zahrady označené jako severoamerická prérie.

Zvědavá jsem byla na japonskou zahradu. V Pražské botanické zahradě v Troji byla založena v její jižní části na 0,67 ha v roce 1995, veřejnosti je přístupná od roku 1997. Tak jak jsem předpokládala, většina listnáčů svůj barevný podzimní kabát ještě převlékat nezačala.

Krásnoplodka vidličnatá (Callicarpa dichotoma) pochází z Číny a Japonska. Dorůstá výšky 1,5 - 2 metry. Listy jsou opadavé. Kvete růžovými a bílými květy. Plodem je fialová bobule. Fotografováno počátkem října 2012, japonská zahrada botanické zahrady v Praze - Troji.

Zato se mi náramně líbila krásnoplodka vidličnatá (Callicarpa dichotoma). Tento opadavý keř pochází z Číny a Japonska a dorůstá výšky 1,5 - 2 metry. Kvete růžovými a bílými květy, které nejsou příliš výrazné. Naopak v podzimních měsících přitahuje pozornost drobnými fialovými bobulemi.

Krásnoplodka vidličnatá (Callicarpa dichotoma) poutá v podzimních měsících pozornost drobnými fialovými bobulemi. Fotografováno počátkem října 2012, japonská zahrada BZ Praha Troja.

Pokud se do trojské zahrady vypravíte v období do 21. října, můžete obdivovat ve venkovní expozici množství barev a tvarů dýní z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae).

Tykvovité (Cucurbitaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin. Čeleď zahrnuje asi 850 druhů ve 118 rodech a vyskytuje se po celém světě mimo nejchladnějších pásem. Mnohé druhy tykvovitých jsou důležitými plodinami pěstovanými pro jedlé plody, například okurka, dýně, melouny, tykve.

Aspoň krátkou procházku doporučuji věnovat také vinici svaté Kláry v nejjižnější části zahrady. Můžete nejen pozorovat rozmanité barvy šlechtěných odrůd révy vinné, ale i podzimní proměny jejích listů. Na terase u viničního domku můžete zdejší víno také ochutnat.

Réva vinná (Vitis vinifera) je rostlina z čeledi révovitých. Její zralé plody (bobule) se používají především jako surovina pro výrobu vína a dalších nápojů, ale též k přímé konzumaci. Někdy se označuje též jako evropská réva nebo jako ušlechtilá réva.

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: botanická zahrada Praha Troja

Články s podzimní tematikou na tomto webu:

Další články k tématu: rostliny


Diskuze

Putování za létem indiánským i babím