Hlaváček jarní: hořký a falešný

přidáno 22. 04. 2012

hlaváček jarní Na první pohled to vypadá, že spousta věcí je v přírodě zařízena velmi důmyslně. Například hlaváček jarní chutná hořce a tak se mu zvěř vyhýbá. Horší je to s lidmi. Rostlina obsahuje jedovaté látky, tzv. srdeční glykosidy, které se hlaváčku staly osudnými. Ba co hůř, o jeho ústup z přírody se postarali nejen sběratelé léčivek, ale také někteří milovníci skalniček. A tak dnes patří mezi silně ohrožené druhy rostlin.


Pokud se vypravíte za hlaváčkem jarním (Adonis vernalis L. 1753) do přírody, máte téměř stoprocentní jistotu, že se ocitnete na zajímavém místě. Hlaváček jarní patří totiž mezi opravdové milovníky slunce, tzv. heliofyty. Tak botanici označují světlomilné rostliny, tedy ty, které špatně snášejí zastínění.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) kraluje v dubnu v NPR Kněžičky.

Své zářivě žluté květy hlaváček jarní vystavuje na odiv obvykle během dubna a začátkem května. Neroste však zdaleka všude. Díky výraznému snížení výskytu se ocitl na seznamu 352 silně ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (C2). Je zařazený také do přílohy Washingtonské úmluvy - CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), která upravuje obchod s chráněnými a vzácnými rostlinami.

Ploštička na květu hlaváčku jarního (Adonis vernalis). Duben 2012.

U nás se s hlaváčkem jarním setkáte v nížinách až pahorkatinách. Konkrétně na teplých, suchých kamenitých stepích na jihu Moravy, v Českém středohoří, Českém krasu a Polabí. Jako nejvyšší místo, kde u nás hlaváček jarní roste, se uvádí vrch Oblík u Loun. Tam hlaváček roste ve výšce kolem 500 m n.m.

Trsy hlaváčku jarního (Adonis vernalis) v NPR Kněžičky.

Jak hlaváček ke svému jménu přišel

Rodové jméno (Adonis) hlaváček jarní podědil po svém příbuzném z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) – rudě kvetoucím hlaváčku letním (Adonis aestivalis). Ten své jméno získal na počest bájného Adónise, kterého podle řecké mytologie zabil kanec. Báj praví, že krev v místě, kde Adónis zemřel, proměnila jeho láska, bohyně Venuše, v červené květy hlaváčku letního.

           

Své české jméno dostal hlaváček jarní od bratří Preslů v roce 1819. Původně prý však bratři uvažovali o poněkud méně něžném názvu – hlavák. Filip Maxmilián Opiz, jeden z našich nejslavnějších botaniků, navrhl pro hlaváček v polovině 19. století označení miláček jarní.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je v dubnu v NPR Kněžičky nepřehlédnutelný.

V publikaci Byliny a jejich lidové názvy uvádí Ida Rystonová další zajímavá pojmenování hlaváčku. Lidové názvy mnohé napovídají nejen o vlastnostech rostliny (hořká tráva, zlatouš), podobnosti s jinými rostlinami (slepý mák, český elebor), ale také o jejím využití (černé falešné koření, černé domácí koření, český falešný elebor, falešné české koření, falešný elebor). Nechybí ani jména velmi laskavá (miláček, rozmajzníček, slepičí prdelka, bukavec, ženskej).

Hlaváček jako padělek na vídeňských trzích

Rostlinou, která díky své těžké dostupnosti asi nejvíce proslula padělky, je šafrán setý (Crocus sativus). Ve středověku se falšování pravého šafránu různými náhražkami (světlice, semena bodláku, kurkuma) trestalo smrtí upálením.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je díky svým žlutým květům velmi nápadný už z dálky. České středohoří, Oblík, 23. dubna 2010.

Jak zmiňuje ve svém Herbáři neboli bylináři Petr Ondřej Mathioli, také hlaváček býval používán jako rostlinný padělek. Baby kořenářky podvodně prodávaly hlaváček na trzích ve Vídni místo tzv. pravého Helleboru (černé koření, černý Helleborus čili koření sv. Ducha – čemeřice černá). Odtud ono lidové označení falešný elebor.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) a hrnek rezavý.

Mathioli píše: "Mimo uvedené černé koření jest ještě jiné u nás v Čechách rostoucí, které od mnohých se béře místo pravého Helleboru. Toto nosí baby a nejvíce ho prodávají, poněvadž však se znamenitě liší od pravého, budeme ho nazývati Pseudoelleborus, to jest falešný, nebo český Hellebor, nebo černé koření domácí. Roste do výše dvou pídí, má tenké a měkké lodyžky, a na nich drobné kláskovité lístky,téměř jako brotan nebo vlašský kopr. Květ je žlutý nebo zlatý, široký, světlý jako volovec nebo květec, avšak trochu větší, z něhož se vytvářejí podlouhlé hlavičky, na pohled jako ostružinové jahody. Má také černý kořen jako první Helleborus, avšak ne tolik a tenší. Kvete v dubnu a v květnu. Mnozí se domnívají, že má touž moc jako první Helleborus, ale mýlí se, jak nám dokazuje také sama zkušenost..."

Hlaváček jarní (Adonis vernalis L. 1753)

  • hlaváčik jarný - slovensky
  • Пролетен гороцвет - bulharsky
  • Frühlings-Adonisröschen - německy
  • Spring pheasant's eye - anglicky
  • Ojo de Perdiz - španělsky
  • Adonis de printemps - francouzsky
  • Adonide primaverile - italsky
  • Tavaszi hérics - maďarsky
  • Voorjaarsadonis - holandsky
  • Miłek wiosenny - polsky

Další zajímavosti o hlaváčku jarním:

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: hlaváček jarní

Další články k tématu: rostliny


Diskuze

Hlaváček jarní: hořký a falešný

Zdeněk

23. 04. 2012 v 12:36  | stránka autora: http://zdeneksoucek.blog.cz

Radko ty fotky jsou velice nápadité a obsahově kvalitní. Poučil jsem se z nich, jak to tam mám příště fotit.

Radka Páleníková

23. 04. 2012 v 18:45  | stránka autora: http://www.radkapalenikova.cz

Zdeňku díky za zastavení a za pochvalu. Ona to byla tak trochu z nouze ctnost. Počasí nebylo příliš slunečné, na odlesky zapadajícího slunce na hladině jsem tedy mohla zapomenout. Tak jsem se snažila jak jen to šlo. Ale mám i fotky, které jsem si myslela že vyjdou lépe a které jsem sem nakonec nedala. Prostě při koukání to vypadalo zajímavěji než na monitoru.

václav burle

07. 06. 2012 v 00:20  | stránka autora: http://burle.blog.cz

Není pravda, že zvířata hlaváček jarní nespásají. Opak je pravdou. Stačí se dívat a ptát se odborníků.