Břečťan popínavý - zákeřná liána z třetihor

přidáno 03. 03. 2013

břečťan popínavý - II, zrající plody Podobnou rostlinu budete v našich zeměpisných šířkách hledat marně. Břečťan popínavý se po Zemi plazí už od třetihor, tedy téměř 70 milionů let. Ačkoli je u nás poměrně hojný, mnohé zaskočíte dotazem na podobu jeho květu. V některých zemích břečťan chrání, ale tam, kde nepatří mezi původní druhy, jej nenávidí. Pro dobyvatelské choutky navrhuji změnu jména na břečťan rozpínavý.


To, co mi provedl břečťan, se mi při hledání informací pro článek ještě nestalo. Připadalo mi, že jeho houževnaté šlahouny zakořenily i skrz internet. Ne a ne se dopátrat toho, co jsem najít chtěla. Naopak jsem objevovala stále jiné zajímavosti. Přiznávám, že jsem psaní článku už chtěla vzdát. Vždyť břečťan přeci zná každý... Nakonec to dopadlo tak, že se mi zdaleka všechno do jednoho článku nevešlo. Pokračování tedy někdy příště.

Břečťan popínavý (Hedera helix) hojně roste na hřbitovech. Praha, Olšanské hřbitovy, 16. září 2011.

Chránit nebo vytrhat?

V České republice břečťan popínavý (Hedera helix) potkáte ve stinných listnatých lesích i na skalách či starých zdech. Zvlášť dobře se mu daří na hřbitovech. Nechybí ani v zahrádkách, kde bývá pěstován v mnoha odrůdách. Severně od nás, v sousedním Polsku, břečťan kvete pouze v pěti přírodních lokalitách. Proto ho v roce 1946 zapsali na seznam chráněných rostlin. Břečťan totiž dobře prospívá pouze tam, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce neklesá pod 13° C a nejchladnějšího pod -1,5° C.

Břečťan popínavý (Hedera helix) v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi. Listopad 2011.

Američané mají opačný problém než Poláci. Místy se u nich břečťanu daří až moc a je považován nevítaného vetřelce - invazní rostlinu. Zalesněné plochy, které ovládl břečťan, tu mají speciální pojmenování: břečťanové pouště. Proto ve státech Washington a Oregon břečťan popínavý najdete na seznamu plevelů. Lidé se snaží z tamních parků dřevnatou liánu odstranit a vrátit městské lesy do původního stavu. Brigády probíhají pod hesly: "Už žádný břečťan" nebo "Pryč s břečťanem".

Břečťan popínavý (Hedera helix) na bříze bělokoré (Betula pendula). Lesopark Štěpánka v Mladé Boleslavi. Listopad 2011.

Jak botanici z jedné rostliny udělali dvě

I ten, kdo se botanikou nikdy nezabýval, si po chvíli pozorování kvetoucího břečťanu všimne rozdílu ve tvarech listů. Botanici byli dlouho přesvědčeni, že se jedná o dva různé druhy. A tak se ve starých herbářích píše o břečťanu větším a menším.

           

Petr Ondřej Mathioli ve svém Herbáři neboli bylináři uvádí: "Větší – latinsky Hedera arborea, to jest stromový, roste v lesích a popíná se tak pevně na vysoké stromy, že je během doby až dusí a ničí. Stejným způsobem se připíná i n astaré zdi a tak silně k nim přilne, že je někdy i zboří a s nimi dolů na zemi spadává. Má totiž množství hustého, kosmatého, hebkého, hrbolatého a tlustého kořání, a to netoliko vespod dole, nýbrž i na svých větvích a ratolestech, jímž objímá zdi a stromy, kterým násilně odnímá jejich vláhu a výživu a do sebe ji přijímá. Proto také není dobrým přítelem stromoví... Menší břečťan – latinsky Hedera helix – jest neplodný a nikdy nekvete. Roste na skalách, na starých zdech a plotech, na rumištích, mezi náspy a kamením, zřídka se vypíná na stromy, avšak plazí se po zemi... Obojí tento břečtan zelená se ustavičně a v každém času a nic se nebojí zimy."

           

Dnes už víme, že břečťan prožívá období nazývané u lidí dětství (biologové používají termín juvenilní fáze). V té době pouze vyhání plazivé větve s dlanitě členěnými listy, ale nekvete. Dospělým se břečťan stává přibližně v deseti letech (ale například v mém oblíbeném Barevném atlase rostlin je uvedeno, že kvete až ve stáří 70 let). Větve, které nesou květenství rostou vzhůru a odlišný tvar mají i jejich listy (jsou celokrajné). Jak "dospívání" rostlin přesně probíhá a co ho spouští, to musí přírodovědci teprve vyzkoumat.

Kde roste nejstarší břečťan?

Tím, že břečťan nepatří mezi stromy, je to s ověřováním jeho stáří obtížné. Zatím netuším, který z památných břečťanů na našem území je nejstarší. Domnívám se, že by to měl být ten, který má největší obvod kmene.

Údajně nejstarší břečťan v České republice roste v Národním parku Podyjí. Pne se po zdech bývalé hájovny (lesovny) v areálu Nového Hrádku u Lukova (Jihomoravský kraj). Obvod jeho kmene jsem však nikde nenašla. Uváděný je pouze průměr až 35 centimetrů. V databázi památných stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jsem našla čtyři zápisy o břečťanech - veteránech. Ten z Nového Hrádku mezi nimi však není.

Břečťan popínavý (Hedera helix) - pohled na laločnaté listky a stonky na spodní části rostliny. Guglöd (790 m n.m.), Národní park Bavorský les, 1. října 2011.

V Prachaticích (Jihočeský kraj) najdete památný břečťan snadno. Za oporu mu slouží městské hradby poblíž bašty Helvít. Na koruně hradeb je rozložen do plochy asi 40 čtverečních metrů. Vzhledem k jeho mohutnosti (obvod kmene 98 cm) a stáří odhadovanému na více než 100 se jedná o dřevinu, která nemá v jižních Čechách obdoby.

V Lokti (Karlovarský kraj) se staly turistickým magnetem břečťany nedaleko rozcestí cyklotras číslo 362 a 204. Dva bohatě větvené břečťany (obvod kmene 85 cm) rostou u skály odvrácené k jihu v nadmořské výšce 380 m n.m. Na seznam památných stromů přibyly v roce 1993.

Kvetoucí břečťan popínavý (Hedera helix) poblíž kapličky v obci Guglöd (790 m n.m.) Národní park Bavorský les, 1. října 2011.

Dva památné stromy na jediném místě najdete v osadě Kařízek poblíž Mýta (Plzeňský kraj). V zahradě nedaleko železniční tratě roste dub letní (Quercus robur), který se stal oporou pro břečťan popínavý. Dub má obvod kmene 555 cm a výšku 22 m (měření 1998), obvod kmínku břečťanu je 30 cm (měření 2002). Obě dřeviny jsou chráněny od roku 1996, dub pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta, břečťan pro svoji estetickou a dendrologickou hodnotu.

A poslední břečťan, uvedený v databázi památných stromů, roste u zámku Domousnice východně od Mladé Boleslavi (Středočeský kraj). K jasanu, po kterém se pne, je prý přitisknutý tak silně, že obvod jeho kmene není možné změřit.

O břečťanu, který utekl malíři ze zahrádky

Tak nějak by se mohla jmenovat pohádka o břečťanu z Kosmákovy ulice v Přerově. Všechno začalo docela nenápadně asi před třiceti lety. Tehdy si malíř Jan Chmelař vysadil na zahrádce břečťan. Rostlina nebrala ohled na hranice pozemku, nerostla tam, kde si ji vysnil výtvarník. Zalíbilo se jí na severní stěně nedalekého paneláku. Roky utíkaly, břečťan se plazil a za dvacet let měl osmipatrový dům nádherný zelený "kabát".

Břečťan popínavý (Hedera helix) má listy zelené celoročně. Únor 2013, Praha 10, Strašnice.

Obyvatelé domu však začali mít obavy, aby jim přečťan neničil omítku. A protože se všude ve velkém domy zateplovaly, i tady zatoužili po zateplení fasády. Milovníci přírody si přáli, aby unikátní zelená "fasáda" nezanikla. Jenže jak ji ochránit? Podle zákona můžeme chránit unikátní stromy, ale břečťan přece není strom. Nakonec zvítězilo řešení, za které by se nemusela stydět ani chytrá horákyně. Po konzultacích s tehdejším ředitelem pražské Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václavem Větvičkou získal břečťan ochranu jako významný krajinný prvek.

Břečťan popínavý (Hedera helix) v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi. Listopad 2011.

Příběh přerovského břečťanu mne zaujal v knížce Václava Větvičky Herbář pod polštář, která vyšla v roce 2008. Pochopitelně jsem byla zvědavá, jak to s břečťanem dopadlo. Díky aplikaci Street View společnosti Google jsem si mohla přerovský zelený panelák prohlédnout alespoň virtuálně na snímku z května 2012. Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku, který "břečťanový případ" průběžně sleduje mi obratem potvrdil, že unikátní břečťan opravdu stále obepíná celou stěnu paneláku.

Další zajímavosti o břečťanu popínavém

  • Květena České republiky, 5. díl
  • Botany.cz - HEDERA HELIX L. – břečťan popínavý / brečtan popínavý
  • Herbář Wendys - břečťan popínavý
  • Fascinující rostliny - Dospívání v zahradě 
  • Herbář pod polštář, kapitola Břečťanová, Václav Větvička
  • Zákeřné keře, Unesené víly a moudrý skřítek z břečťanu - pohádka, Daniela Krolupperová

Možná se nás i někde jinde plazí další pozoruhodné břečťany, jen je zatím nikdo nezapsal do žádné databáze, ani jim dosud nešlo o život a tak je znají spíše jen místní. Budu ráda, když mi o nich dáte vědět. Budu-li mít cestu poblíž, ráda se na ně podívám.

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: břečťan popínavý

Další články k tématu: rostliny


Diskuze

Břečťan popínavý - zákeřná liána z třetihor

Jirka

27. 03. 2013 v 17:13

Ahoj Radko, mám to do Domousnic kousíček, ale ještě jsem se tam do parku nedostal, nemůžu zastihnout majitele. Ale až se mi to povede tak fotku břečťanu pošlu ;)

Marek

29. 03. 2013 v 10:51  | stránka autora: http://motyli.kolas.cz

Pěkný článek, zajímavá rostlina. Urostlé břečťany přidávám mezi turistické cíle. :-)

Radka Páleníková

06. 04. 2013 v 08:55  | stránka autora: http://www.radkapalenikova.cz

Mám radost, že letité exempláře zaujaly nejen mne. Ten břečťan v Prachaticích jsem kdysi viděla na dovolené, ale už je to dost dávno. Tak dávno, že jsem v té době ani netušila, jak moc mne bude jednou bavit fotografování.

Honza

18. 02. 2015 v 00:43  | stránka autora: http://www.kuponslevovy.cz

Rád jsem si o této rostlině přečetl něco více. Mně leze po baráku už x let. Stačilo chvilku zaspat a už nebylo cesty zpět. On roste velice rychle a agresivně. Má své výhody i nevýhody. Dneska s tím už nic moc neudělám. Pokud bych si však mohl vybrat nově, např. na novostavbu bych ho už znovu nedával. Je to velmi invazivní vlastně plevel. Za chvíli je všude a člověk se nestačí divit.

jiri

24. 07. 2016 v 08:02

no vidis a ja uz 3 roky schanim silny brectan.chtel bych ho udelat jako bonsaj.jirka