Nejasný osud jasoně dymnivkového

přidáno 18. 12. 2010

jasoň dymnivkový Představím vám stále vzácnějšího jasoně dymnivkového. Před rokem 1950 byl u nás pozorován v prostoru 121 mapových čtverců, především na Moravě. Po roce 1994 to bylo už jen 28 čtverců. Je zapsán na seznamu kriticky ohrožených druhů. Má šanci přežít a nebo je neúprosně odsouzen k zániku?


Pro ty, kteří se příliš o motýly nezajímají, nemusí být určení tohoto druhu snadné. Nenechte se zmýlit skutečností, že na jeho křídlech převládá bílá barva. Tento motýl nepatří do čeledi běláskovitých (Pieridae), ale otakárkovitých (Papilionidae).

Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne, Linné, 1758) je ohrožený druh motýlů ČR z čeledi otakárkovití. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již asi vyhynul a žije pouze na Moravě. Fotografováno ve Slovenském krasu, květen 2009.

Jasoň dymnivkový (Parnasius mnemosyne) při troše nepozornosti skutečně vypadá jako tuctový bělásek. Ale… Ani jeden z bělásků, kteří mají na křídlech tmavé skvrny (např. bělásek zelný, řepový či řepkový) nemá na křídlech černé žilkování. To má bělásek ovocný (Aporia crataegi), ale ten zas nemá žádné skvrny. Na fotografii je navíc dobře vidět další výrazný znak tohoto jasoně – průhledné vrcholy předních křídel. 

    

jasoň dymnivkový                              bělásek ovocný

Poprvé jsem jasoně dymnivkového pozorovala v polovině května 2009 ve Slovenském krasu. Mrzelo mne, že jsem na louce nemohla zůstat déle, ale naše skupina měla před sebou ten den ještě notný kus cesty. Na druhou stranu bych možná bez upozornění entomologa mnohé zajímavé motýlí druhy přehlédla.

Ten den bylo počasí víc než nevlídné. Na loukách i v lesích jsme sice obdivovali květy orchidejí (mj. i střevíčníku pantoflíčku), ale pochod v dešti nebyl příliš příjemný. O to víc mne překvapil jasoň, který vyletěl hned krátce po skončení deště. Tráva a rostliny byly ještě mokré, ale motýl vypadal, že mu to příliš nevadí. O to výrazněji byly patrné průhledné konce jeho horních křídel.

Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne, Linné, 1758) je ohrožený druh motýlů ČR z čeledi otakárkovití. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již asi vyhynul a žije pouze na Moravě. Fotografováno v NP Podyjí, květen 2010.

Na další setkání s jasoněm dymnivkovým jsem si musela počkat celý rok a to téměř na den přesně. Tento motýl totiž létá v jediné generaci v roce a navíc velmi krátce. Na lokalitě bývá pozorován po dobu 4 – 6 týdnů. Podruhé jsem se s ním setkala 13. května 2010 v Národním parku Podyjí www.nppodyji.cz (čtverec číslo 7161), ale ani tentokrát mi počasí nebylo příliš nakloněné - silná oblačnost, větrno, sluníčko vykouklo velmi zřídka.

Smolnička obecná (Lychnis viscaria L.) kvete od května do června.

Stoupala jsem po červené turistické značce nad starodávnou vinicí Šobes. Nejdřív mou pozornost upoutaly nepřehlédnutelné a všudypřítomné trsy smolničky obecné z čeledi hvozdíkovitých. Tvořily až kýčovitě růžový lem cesty. Chvíli jsem na nich fotila bělásky řeřichové, ale pak mne upoutal mnohem větší motýl. Brzy se ukázalo, že je to jasoň dymnivkový. Posedával na vegetaci na strmém svahu nad řekou Dyje a k mé radosti mne nechal přijít hodně blízko.

Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne, Linné, 1758) je ohrožený druh motýlů ČR z čeledi otakárkovití. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již asi vyhynul a žije pouze na Moravě. Fotografováno v NP Podyjí, květen 2010.

Český název tohoto motýla mi připomněl, že vlastně vůbec netuším, jak vypadá dymnivka a kde roste. Byla jsem překvapená, že dymnivky rostou poměrně blízko Prahy, například v Chuchelském háji.

Už už jsem si představovala, jak vyfotím jasoně na některém z červenofialovém květu dymnivek. Ale ouha. Například dymnivka plná (Corydalis solida) kvete nejčastěji jen od března do dubna, o něco více rozšířená dymnivka dutá (Corydalis cava) kvete od března do května. Samice jasoně dymnivkového do míst, kde dymnivka roste, skutečně klade vajíčka, ale většinou až tehdy, kdy jsou rostliny odkvetlé.

Proč je právě jasoň dymnivkový tolik ohrožený? Máme málo dymnivek?

Jak jsem se však dočetla v knize Ohrožený svět hmyzu (Ivo Novák, Karel Spitzer, Academia, 1982), výskyt dymnivek nemusí být dostatečným faktorem pro udržení tohoto druhu: "Přestože je rostlina jasoně dymnikového v Evropě velmi rozšířena, motýl je stále vzácnější. Místa jeho výskytu jsou silně devastována jarním vypalováním přeměnou ve smetiště, splachy a úlety zemědělských chemikálií..."

Dymnivka v údolí řeky Dyje. Fotografováno 16. 4. 2010.

Jasoň dymnivkový navíc potřebuje ke svému zdárnému vývoji tzv. nízké lesy. Nestačí mu tedy určitá druhová skladba dřevin, ale velmi důležitá je výška porostů. Jenže doby, kdy byla i v lesích běžná pastva, kdy se v některých částech lesa udržovaly tzv. pařeziny, jsou s rozmachem civilizace ty tam. Podle všeho se zdá, že osud jasoně dymnivkového je v tuto chvíli víc než nejasný.

Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne, Linné, 1758)

anglicky Clouded Apollo
německy Schwarze Apollo
Vývoj: Jednogenerační (začátek května – začátek července, dle nadmořské výšky), let imág trvá na lokalitě 4-6 týdnů.
Přezimování: Vajíčko přezimuje. Housenka je vyvinuta ve vajíčku již po 2 – 10 týdnech po vykladení, ale líhne se až časně na jaře. Žije na druzích dymnivky. Svléká se 4x.
Rozpětí křídel 45-60 mm
Ohrožení: kriticky ohrožený druh.
Více: www.lepidoptera.cz

Fotogalerie na radkapalenikova.cz/galerie

Pařezina (výmladkový les, nebo také les nízký) je nejstarší formou obhospodařování lesa známou tisíce let (např. v Británii jsou známé od neolitu). Setkáme se s nimi prakticky po celé Evropě. Pěstování pařezin spočívá v tom, že dřeviny jsou obvykle v pravidelných intervalech osekávány nebo seřezávány blízko země a poté z pařezů, příp. kořenů vyráží nové výmladky. Jedná se tedy o vegetativní obnovu lesa, spoléhající čistě na výmladkovou schopnost dřevin. Takto lze dřeviny seřezávat opakovaně, prakticky po nemezeně dlouhou dobu. Zdroj a více informací: www.nppodyji.cz/pareziny

Co to jsou mapové čtverce a jak jsou velké?

  • KFME (Kartierung der Flora Mitteleuropas)
  • mapové pole je lichoběžník
  • měří 10 minut zeměpisné délky a 6 minut zeměpisné šířky, tj. na naší úrovni přibližně 11,2 x 12,0 km
  • pole se označuje čtyřmístným číselným kódem
  • první dvě čísla označují řadu (číslováno od severu k jihu)
  • druhá dvě čísla označují sloupec (číslováno od západu k východu) např. 7161
  • pole se dá dělit na čtyři stejné díly, označené malými písmeny a,b,c,d.

Zdroj: www.envirup.upol.cz

Výpočet mapových čtverců: pokud znáte souřadnice navštíveného místa, velmi snadno zjistíte, do jakého čtverce patří: www.biolib.cz/cz/toolKFME

Text a foto: Radka Páleníková

Další články k tématu: motýli


Diskuze

Nejasný osud jasoně dymnivkového