Kde se vzali první jarní motýli?

přidáno 01. 04. 2012

babočka paví oko, III Všeobecně známí jsou poslové jara z ptačí říše (čápi, vlaštovky, kukačky, skřivani); symbolické jsou i první jarní květiny (sněženky, bledule, podběl, devětsil, podléšky, sasanky). Začala jsem pátrat, který druh by se mohl honosit označením první jarní motýl. Nahlédla jsem do svých pozorování několik let zpátky. Zároveň jsem sledovala zmínky o tom kdy a jaké motýly lidé viděli jako první letos.


Nejdřív (14. března 2009) jsem pozorovala žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni) v Polabí poblíž obce Ostrá. Byl krásný slunečný den a žluťásek se vyhříval na travnatém břehu Labe v těsném sousedství přírodní rezervace Mydlovarský luh. Nejspíš ho, podobně jako mne, vylákalo hezké slunečné počasí. Uvnitř luhu jsem pak viděla hotové motýlí reje, při kterých však nebylo možné motýly vyfotit. Domnívala jsem se, že vidím nějaké bělásky, ale zkušenější pozorovatelé motýlů mne ujistili, že to budou samičky žluťáska řešetlákového, které mají mnohem světlejší křídla než samečci.

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) je motýl, kterého můžete spatřit velmi časně na jaře. Má v roce jedinou generaci, dospělec se dožívá téměř jednoho roku. Fotografováno v Polabí 14. března 2009.

V literatuře jsem se dočetla, že žluťásek řešetlákový co se délky života týče patří mezi rekordmany motýlí říše. Žije téměř 11 měsíců, byť část svého života v létě i v zimě prolenoší, ba přímo prospí. Tenhle žluťásek je vlastně takový motýlí průzkumník. Svůj zimní úkryt klidně opustí i za slunečného únorového dne, pozorován byl prý dokonce i v lednu. Na rozdíl od dalších motýlů, kteří u nás přečkávají zimu jako dospělci, jediný žluťásek řešetlákový nevyhledává chráněná místa na půdách, ve sklepích či přírodních dutinách. Mrazivé počasí přečkává zavěšený na rostlinách nízko nad zemí. To si může dovolit díky speciální „motýlí“ nemrznoucí směsi složené z vody, bílkovin a solí.

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) má jedinou generaci v roce. Bývá k vidění velmi časně na jaře, stačí, když se jen trochu oteplí. Ondřejov 28. března 2012.

A jaké další motýly jsem viděla brzy zjara?

Ostatní denní motýli, které jsem v březnu pozorovala, patří do čeledi babočkovití (Nymphalidae). Loni jsem 23. března fotila u Labe poblíž Obříství babočku kopřivovou (Aglais urticae), jak hoduje na žlutých květech křivatce.

Prvním motýlem, kterého jsem na jaře letošního roku viděla, se stala babočka kopřivová (Aglais urticae). Fotografováno 23. března 2011 na cestě podél Labe z Obříství k soutoku s Vltavou.

O rok dřív to byla 25. března babočka bílé c (Polygonia c-album) v přírodní rezervaci Zvolská homole a babočka kopřivová v údolí řeky Sázavy pod Medníkem.

Babočka bílé c (Polygonia c-album) dostala své jméno podle bílé kresby připomínající písmeno c. Fotografováno na Zvolské homoli, 25. března 2010.

Letos jsem 28. března pozorovala babočku paví oko (Inachis io). V Ondřejově u Prahy si vychutnávala nektar z primulí na skalce. Z fotografií těch, kteří se vypravili do přírody za slunečných dní o pár dní dřív než já vím, že 16. března 2012 byla na kočičkách pozorována babočka kopřivová a babočka paví oko v areálu bývalého nákladového nádraží v Praze na Žižkově.

Babočka paví oko - Inachis io (Linnaeus, 1758) hoduje na primulích. Fotografováno v Ondřejově u Prahy, 28. března 2012.

Výše zmíněné babočky mají společné to, že přečkávají zimu na chráněných místech. S oblibou vyhledávají úkryt na půdách, ve sklepích, v kůlnách, dutých stromech nebo třeba v jeskyních. O tom jsem se mohla přesvědčit loni při únorové výpravě do CHKO Český kras. Stěny bývalých štol se staly zimovištěm nejen pro netopýry, ale také pro píďalku jeskynní či babočku paví oko.

Občas se lidé ptají, co dělají motýli v zimě. Tohle je babočka paví oko 3. února 2011 ve štole lomu poblíž Mořiny. CHKO Český kras.

Zimující motýli přilétají na první jarní květy - sněženky, podběly. Hodují také na jehnědách či kočičkách. S oblibou usedají na keřích, ořezaných stromech nebo pařezech s kvasící mízou (míza je velmi bohatá na cukry a tak poskytuje motýlům velmi sytou výživu). 

Babočka paví oko - Inachis io (Linnaeus, 1758),Chuchelský háj, 7. dubna 2010.

Z čeledi modráskovití (Lycaenidae) jsem nejdříve, konkrétně 7. dubna 2010, pozorovala modráska krušinového (Celastrina argiolus) a to kousek od Prahy v přírodní rezervaci Chuchelský háj. To už je však druh motýla, který se líhne časně na jaře (koncem března, počátkem dubna). Na svého velmi oblíbeného modráska rozchodníkového (Scolitantides orion) si budu muset ještě chvíli počkat. Pozorovala jsem ho vždy až po 20. dubnu.

Modrásek rozchodníkový Scolitantides orion (Pallas, 1771). Fotografováno 13. května 2011, PR Radotínské údolí.

To, kdy se které druhy motýlů v přírodě objeví, často velmi úzce souvisí s jejich způsobem života. Někteří jsou natolik mlsní (zvlášť jejich housenky), že ke svému životu potřebují jen jeden jediný druh živné rostliny.

Modrásek rozchodníkový Scolitantides orion (Pallas, 1771) patří mezi ohrožené druhy našich motýlů. Fotografováno 13. května 2011, PR Radotínské údolí.

Dnešní povídání volně navazuje na článek, který si čtenáři mého webu velmi oblíbili - Co dělají motýli v zimě? V něm jsem se snažila představit různé způsoby trávení zimy. Většina motýlů u nás nepřezimuje jako dospělec, ale ve stadiu vajíčka, housenky (např. batolci, modrásci, okáč bojínkový) nebo kukly (otakárci, bělásci). Dále jsou motýli - cestovatelé, kteří ve střední Evropě nepřezimují. Dovedou překonat široké mořské úžiny i alpské průsmyky. K nim patří z denních druhů například žluťásek čilimníkový, babočka admirál, babočka bodláková. Pokud by vás motýlí život a jeho délka zajímaly více, pak doporučuji článek na webu Marka Vojtíška O délce života motýlů a motýlích loukách.

První motýli, které u nás můžete na jaře v přírodě pozorovat mají jedno společné - spolehlivě je vylákají první jarní sluneční dny a potrava. I ten, kde se motýlům nechce věnovat příliš podrobně, se v nich může velmi dobře vyznat. Křídla samečka žluťáska řešetlákového jsou nejen výrazně tvarovaná, ale také až křiklavě sírově žlutá. Charakteristický jakoby vykrajovaný tvar má i babočka bílé c. Babočku paví oko pozná u nás snad opravdu každý. A pak už zbývá vlastně jen babočka kopřivová. Teoreticky byste si ji mohli splést s babočkou jilmovou (Nymphalis polychloros), ale tu v přírodě nepotkáte zdaleka tak často jako kopřivovou.

Pokud jste motýly nikdy nefotili a chtěli byste to zkusit, určitě to nevzdávejte s prvním neúspěchem. Mnoho velmi dobrých rad najdete v článku Marka Vojtíška Fotografování motýlů v přírodě. Pohyb motýlů po období zimního klidu je zvlášť za jasných slunečných dnů překotný a velmi rychlý. Sotva chvíli usednou na jeden květ a vy se snažíte ostřit a zároveň si nestínit, už je motýl ve vzduchu. Navíc naprosto nebere na fotografa ohledy - tu přelétne na zahradu k sousedům, tam zas vylétne tak vysoko, že by vám místo jeho podobenky zůstala na snímku jen drobná tečka.

Text a foto: Radka Páleníková

Další články k tématu: motýli


Diskuze

Kde se vzali první jarní motýli?

Zdeněk Souček

16. 04. 2012 v 21:25  | stránka autora: http://zdeneksoucek.blog.cz

Radko máš opravdu poučné články. Hezky se to čte a fotky také dobré. Dal jsem si Tě do odkazů. Zdeněk.

Radka Páleníková

17. 04. 2012 v 06:49  | stránka autora: http://www.radkapalenikova.cz

Zdeňku velké díky za pochvalu. Velmi si jí vážím. Těší mne každý, komu se stránky líbí. Ale pokud je to někdo, kdo o přírodě ví tolik jako Ty a má na webu tak úžasné věci jako Ty (zvláštní slabost mám pro Tvé lednáčky, ale Tvé letošní "úlovky" jeřábů a plameňáků jsou úžasné), tak mne to těší mnohem víc. Ještě se mám mnohé co učit jak při focení, tak při pozorování přírody. Každopádně si to objevování přírody s aparátem na krku velmi užívám.

Nicolas Dobrovsky

06. 03. 2017 v 09:31

Zlutaska jsem tento rok videl 4.brezna. Krasny syte zluty motyl, ale vyfotit ho bylo nemozne. Jinak pekne stranky a super informace.