Sklenářovice: bledule místo zlatokopů a sklářů

přidáno 08. 04. 2018

bledule jarní Ve Sklenářovickém údolí v Krkonoších jsem se ocitla neplánovaně koncem března 2016. Zatoužila jsem fotit šafrány bělokvěté v Horních Albeřicích, jenže na jejich louce ještě ležely zbytky sněhu...


Poněkud bezradně jsem se rozhlížela po výletnících, až jsem oslovila muže s fotoaparátem na krku. Ukázalo se, že se jmenuje Pavla Křivka a rád fotí události i přírodu svého regionu. Potvrdil mi, že jsem na správné louce, jen v nesprávný čas. Jako správný znalec místních poměrů mi doporučil návštěvu údolí plné kvetoucích bledulí.

Bledule jarní (Leucojum vernum) u kamenného mostu přes Zlatý potok. Sklenářovické údolí, Krkonoše, 27.3.2016.

Kdy je Sklenářovické údolí nejkrásnější?

Zatímco stopy po dávném osídlení můžete v terénu pozorovat celoročně, na přelomu března a dubna tu – podle aktuálního vývoje počasí – rozkvétají koberce bledulí jarních (Leucojum vernum), které dávají krajině svými bílými květy slavnostní ráz. V Krkonoších je bledule jarní rostlinou vcelku běžnou, která vystupuje až do výšky 1 000 m. n. m. Zvláště silné populace rostou právě pod západním úbočím Rýchor ve východních Krkonoších. Nejsou vzácností porosty se 70-90 květy na 1 m2.

Bledule jarní (Leucojum vernum), přírodní památka Sklenářovické údolí, Krkonoše, 27.3.2016.

Bledule jsou v naší přírodě ohrožené především zásahy do vodního režimu, přehnojováním luk nebo splachem hnojiv z okolních pozemků. V neposlední řadě i vyrýpáváním cibulí a jejich přesazováním do zahrádek. 

Bledule jarní (Leucojum vernum) má obvykle na konci dutého stvolu jeden květ skloněný směrem dolů. Sklenářovické údolí, Krkonoše, 27.3.2016.

Sklenářovické údolí – víc než přírodní památka

Sklenářovické údolí získalo v roce 2009 status přírodní památky s pořadovým číslem 13094. Pečuje o něj Správa KRNAP. Důvodem ochrany je rozsáhlý komplex podhorských a horských luk a mokřadů s mimořádnou a dosud zachovalou mozaikou rozptýlené zeleně a chráněných a ohrožených rostlinných společenstev, rostlinných a živočišných druhů; dochovaný stav krajiny formovaný činností člověka.

Bledule jarní (Leucojum vernum) u kamenného mostu přes Zlatý potok. Sklenářovické údolí, Krkonoše, 27.3.2016.

Ve středověku se v okolí Sklenářovic (německy Glasendorf) hojně těžilo a rýžovalo zlato. První písemná zmínka pochází z roku 1542, nejstarší dolování zlata sahá až do 11. století. Zlatá ruda se nacházela v hloubce dvou až tří metrů, zemina se musela odkrýt, a tak po těžbě zůstala zbrázděná krajina zarůstající lesem. Tuto dávnou historii připomínájí nejen výkopy, haldy a pozůstatky vodních staveb, ale také název levého přítoka Úpy - Zlatý potok. Přes něj se zachoval stovky let starý jednoobloukový klenutý most z rovnaného přírodního kamene, dnes historická památka. Dříve mu lidé přezdívali Švédský. Jak připomíná na svém webu freiheit.cz Antonín Tichý, ještě v polovině století minulého přes tento most jezdily těžké nákladní automobily plně naložené vytěženou kulatinou. 

V blízkosti kamenného mostu stojí zvláštní pomník připomínající pohnutou historii zaniklé obce. Tvoří jej zvon vsazený do rozpůleného kmene. Sochu "Zvoničky" daroval Jaroslav Řehna. Vytvořil ji v roce 2008 při sochání motorovou pilou ve Vrchlabí při příležitosti 45. výročí založení KRNAP. Zvonek je funkční, ale protože je pouze ze železné roury jeho hlas je poněkud křaplavý. 

Pomník poblíž kamenného mostu přes Zlatý potok připomíná pohnutou historii Sklenářovic, Krkonoše, 27.3.2016.

Do konce druhé světové války byly Sklenářovice samostatnou obcí s více než dvěma stovkami hlavně německých obyvatel. Stálo zde přes 40 chalup, škola a dvě hospody. Po odsunu Němců zůstaly desítky domů opuštěny a posléze vyrabovány, pobořeny. Stavení, která přesto vydržela, odstřelila koncem 50. let 20. století armáda.

Tisíce květů bledulí jarních (Leucojum vernum) rozkvétají každoročně počátkem jara. Přírodní památka Sklenářovické údolí, Krkonoše, 27.3.2016.

Vydáte-li se proti toku Zlatého potoka, můžete obdivovat nejen krásy přírody, ale i další stopy lidské činnosti. Po útlumu těžby totiž obec přešla na budní hospodaření spojené s pastevectvím skotu a produkcí mléka. Tzv. mlíčnice se nacházely u každé chalupy. Byly to vlastně samostatně stojící sklípky, jakési přírodní ledničky. Chlazení mléka a sýrů zajišťovala protékající voda.

Jak se tam dostat?

Sklenářovice leží na Trutnovsku, 2,5 km severně od Mladých Buků. Pokud budete chtít zdejší údolí navštívit, můžete využít některou z turistických značených cest či cyklotras. Pro motorizované návštěvníky je k dispozici i malé parkoviště, které vzniklo na konci asfaltové cesty. Je vybavené jako odpočinkové místo s informačními tabulemi.

Devětsil bílý (Petasites albus) u Zltého potoka ve Sklenářovickém údolí. Krkonoše  27.3.2016.

 

Poděkování:

  • Pavlu Křivkovi za seznámení s touto atraktivní lokalitou. Takhle vypadalo údolí 1. dubna 2018 jeho objektivem Dolní Sejfy a Antonínovo údolí A tady ještě jeho starší album z 22.2.2016 Na skok do Bystřice a Sklenářovic Z fotografií je patrné, že bledule tu začínají kvést někdy už koncem února a jindy si dávají na čas.
  • Antonínovi Tichému a jeho webu www.freiheit.cz (s podtitulem hezky česky Svoboda nad Úpou). Na webu najdete i jeho články, které byly publikovány v měsíčníku Krkonoše - Jizerské hory či v sezónních novinách východních Krkonoš - Veselý výlet. Já se díky nim dozvěděla více jak o kamenném mostě přes Zlatý potok, tak i o vzniku dřevěné zvoničky ve Sklenářovickém údolí. 

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: Sklenářovické údolí

bledule jarní (nejen ze Sklenářovického údolí)

Další články k tématu: krajina


Diskuze

Sklenářovice: bledule místo zlatokopů a sklářů