31. 3. 2019

Kupsova skála, království jedovatého lýkovce

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),  Kupsova skála u Nesperské Lhoty, duben 2018 Zvlášť koncem zimy působí rozkvétající keříky lýkovců jako zjevení. A to nejen pro sytě růžovou barvou květů, ale také pro svou omamnou vůni. Není divu, že kdo je nezná, je při setkání s nimi hodně udiven.

Kupsovka je nejkrásnější na jaře

Zatímco na některých lokalitách můžete první květy lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) zahlédnout už v únoru, obvykle u nás kvetou v březnu a dubnu. Já se za nimi vypravila tam, kde se jim, díky nadšencům Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka, začíná po letech živoření opět dařit. Lokalita se jmenuje Kupsova skála, ale místní jí říkají důvěrně Kupsovka. Byť nevelká rozlohou (0.80 ha), pyšní se nejbohatším výskytem lýkovce jedovatého v regionu. Dozvěděla jsem se o ní díky televiznímu seriálu Živé srdce Evropy.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála.

Cestu jsem našla snadno – z Nesperské Lhoty jsem zamířila po červené turistické značce na jih a po překročení Poláneckého potoka jsem odbočila vlevo a pokračovala přibližně 200 metrů pěšinou podél pravého břehu. Že jsem na správném místě bylo patrné nejen z informační cedule, ale i z rozdílného porostu svahu: husté smrčiny vystřídal smíšený porost. Jaro Kupsově skále opravdu sluší. Kromě růžových květů lýkovců tu můžete od konce března obdivovat také fialově kvetoucí jaterník podléšku, a o něco později také žluté prvosenky jarní.

Jaterník podléška (Hepatica nobilis), Kupsova skála, duben 2018.
Jaterník podléška (Hepatica nobilis), Kupsova skála, duben 2018.

Kupsův lom se v minulosti využíval jako selský lom. Území se rozkládá na svahu se sklonem cca 15° a je orientováno k SZ a leží v nadmořské výšce 401-416 m n. m. Lokalita je lesním pozemkem. Původně řídký, převážně listnatý porost (dub, borovice), který se doplňoval s občasnou těžbou kamene (blanické paruly), z kterého byla postavena většina domů v Nesperské Lhotě, vystřídala v 19. a na počátku 20. století výsadba smrku. Jeho porosty byly v roce 2004 vykáceny, aby byly plochy opět osázeny smrkem. Přesto ještě v roce 1962 přežívalo na Kupsově skále asi 100 lýkovců. Místní milovníci přírody se stále větší obavou sledovali zvyšující se zastínění lokality, které keříkům neprospívalo. Snahy o vyhlášení lokality za chráněné území či přírodní památku však nebyly úspěšné. A to přesto, že počet kvetoucích jedinců na lokalitě byl úctyhodný: v roce 2000 to bylo 180 kusů, v roce 2008 o desítku méně.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála poblíž Nesperské Lhoty.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) v bývalém lomu zarostlém smíšeným lesem známém jako Kupsova skála poblíž Nesperské Lhoty.

Teprve díky vykoupení pozemků mohly být v roce 2006 na lokalitě provedeny zásahy pro zlepšení podmínek populace lýkovce a posílení přirozené druhové skladby dřevin. Nejprve ustoupily náletové dřeviny (bříza, keře), které lýkovce přímo zastiňovaly. V roce 2006 pak přišly na řadu dosadby listnáčů a jedle. Zároveň bylo třeba odklidit odpadky, které za léta skončily v prohlubních po těžbě. Prostě spousta práce, která postupně pomáhá lépe prospívat nejen lýkovcům.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor.

Lýkovec jedovatý aneb mordýř lidský

Naši předci o účincích lýkovce věděli velmi dobře. Dokládá to množství lidových pojmenování: čertovo lejko, lejkovec, vlčí lýko, vlčí pepř, divoký pepř, nešlechetník, mordýř lidský, vrah lidský. Keříky lýkovce dorůstají výšky 50-130 cm. Nejnápadnější jsou právě v době květu, ale také v době, kdy dozrají jejich plody, červené peckovice.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) má nejen výraznou barvu, ale také vůni květů. Intenzivní vdechování této vůně může vyvolat bolesti hlavy a závratě.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) má nejen výraznou barvu, ale také vůni květů. Intenzivní vdechování této vůně může vyvolat bolesti hlavy a závratě.

Místo pro přírodu

Tak se jmenuje první a dodnes největší sbírka na záchranu cenných přírodních lokalit prostřednictvím jejich výkupů u nás. Za 15 let působení se podařilo díky podpoře veřejnosti zachránit 137 hektarů pozemků (údaj k 20. 3. 2018). Iniciátorem kampaně za záchranu ohrožených přírodních lokalit je Český svaz ochránců přírody. Do sbírky se zapojily stovky dárců, někdo s pár stokorunami, někdo se stotisícovými dary. Celkem se za dobu existence sbírky podařilo vybrat přes 15,5 miliónu korun. První vykoupenou lokalitou byl Triangl, zajímavý mokřad s jezírkem přímo na území Prahy. Poté následovalo dalších 28, v nejrůznějších koutech České republiky. Jedním z nich je i Kupsova skála. 

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) na lokalitě Kupsova skála u Nesperské Lhoty. 4. dubna 2018.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) na lokalitě Kupsova skála u Nesperské Lhoty. 4. dubna 2018.

Text a foto: Radka Páleníková

Další fotografie k tématu: lýkovec jedovatý



Diskuze

Milan

2. 4. 2021 v 15:20

Krásný a bohatý text, krasné fotky. Děkuji. Přeji krásné Velikonoce.

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2024. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Template by W3layouts