Neznámé rostliny: seznamte se

přidáno 17. 08. 2010

kamejka modronachová Kromě rostlin, které nemám problém pojmenovat, jsou i takové, kterým ne a ne přijít na jméno. Potkávám je, líbí se mi, ale zůstávají pro mne bezejmennými kráskami, v horším případě bezejmennými plevely. Hledání názvů není vždy snadné, ale díky jedné šikovné knize a webovým stránkám se to většinou podaří.


Ještě štěstí, že mám v knihovně onu úžasnou knihu, která myslí nejen na odborně zdatné botaniky znalé určování rostlin podle klíče, ale i na ty, kteří prostě mají „jen“ rádi kytky. Jmenuje se velmi lapidárně: Barevný atlas rostlin (autoři Dušan Randuška, Ladislav Šomšák, Izabela Háberová).

Obsahuje 1 035 popisů a fotografií rostlin, které představují asi jednu třetinu u nás se vyskytujících taxonů (druhů, poddruhů, příp. variet) cévnaté květeny. Vlastním 3. vydání z roku 1986 vydané společně nakladatelstvím Obzor Bratislava a Profil Ostrava v nákladu 60 000 výtisků.

Přídavné jméno barevný v názvu knihy neznamená pouze skutečnost, že fotografie rostlin jsou barevné, ale že jsou rostliny v knize přehledně srovnané podle barev. Možná by se výstižněji měla publikace jmenovat Různobarevný atlas rostlin.

Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) z čeledi krtičníkovité patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3).

Díky barevnému uspořádání se s tímto atlasem i bez botanických znalostí doberete určení rostliny velmi rychle. Stačí znát obvyklou barvu květu či květenství. V tu chvíli už se hledání zúží o neuvěřitelné ¾! Hledáte pak jen podle toho, zda barva květů patří do skupiny květů žlutých, červených, modrých nebo zelených. V závěru knihy nechybí ani seznam českých, slovenských a latinských jmen.

Žluté květy hlaváčku jarního (Adonis vernalis) jsou už z dálky velmi nápadné. České středohoří, Oblík, duben 2010. Je zařazen k silně ohroženým druhům naší květeny (C2).

Při listování knihou Barevný atlas rostlin je dobré připomenout, že vznikala v 80. letech 20. století.. Tedy v době, kdy neexistovaly digitální fotoaparáty ani internet. Svá omezení přinesl i rozsah knihy. Obvykle je každé rostlině věnována ¼ tiskové strany na text a obdobné místo na fotografii. Autoři tedy nemohli ukázat podzemní části rostlin či další detaily. Jedním jediným snímkem museli ukázat maximum – květ, listy, případně druh lokality, kde obvykle rostlinu najdete.

V „době internetové“ je hledání zdánlivě snadnější, ale stále platí, že pokud člověk neovládá botanický systém, není určování vždy snadné. Uvedu odkaz na webové stránky, které mi při hledání informací rostlin a jejich určování vydatně pomáhají. Co se týče třídění podle barev, našla jsem vlastně jednu jedinou a tou je web Jiřího Skořepy, kde mezi mnoha možnostmi kategorií nechybí ani třídění podle barvy - http://skorepa-photo.com. Ale množstvím nabízených fotografií jen těžko může konkurovat představenému atlasu.

Rostliny na internetu:


Diskuze

Neznámé rostliny: seznamte se