Můj rok 2012: být ve správný čas na místě nestačí

přidáno 06. 01. 2013

hnědásek osikový - samec Zvláštní – to je slovo, které bych zvolila, kdybych měla právě uplynulému roku vybrat jedno jediné označení. Ne proto, že podle některých vykladačů mayjského kalendáře měl 21. prosince 2012 přijít konec světa. Ani proto, že zima poslala první sněhové vločky na zem tak brzo, že ze stromů nestačilo opadat listí a lidé to trefně nazvali podzimní zimou. Ale proto, že se velmi drsně zakousl do života řady lidí v mém okolí.


Není podstatné, zda ono "zakousnutí" bylo pracovního, zdravotního či jinak osobního charakteru. Ono se to pak stejně všechno prolne a dotyčným se život převrátí vzhůru nohama. S obdivem sleduji, jak se s nastalou situací perou. A držím jim v tom běhu na nekonečně dlouhou trať palce.

Modrásek ligrusový (Polyommatus damon) je lokální druh, vyskytující se na nemnoha místech v Evropě a v Asii. Všude je dosti vzácný. Má jednu generaci v roce s dobou letu v červenci a srpnu. Srpen 2012, Hustopečsko.

Vzato čistě statisticky, přání, která jsem uvedla v závěru svého loňského ohlédnutí za fotografickým rokem, se splnila jen zčásti: "A mé sny pro rok 2012? Tím největším zůstává nádherná orchidej tořič včelonosný (Ophrys apifera). Velmi ráda bych viděla kvetoucí růži galskou (Rosa gallica). Budu vděčná za radu, kam se za ní blízko Prahy vypravit, na dovolené jsem obdivovala její šípky na Růžovém palouku u Litomyšle. Z motýlů bych chtěla vyfotit modráska ligrusového (Polyommatus damon), který má svá spodní křídla ozdobená výrazným bílým pruhem."

Můj největší sen – vyfotit tořič včelonosný, se nesplnil. A to i přesto, že jsem se do míst, kde obvykle tahle nádherná orchidej roste, vypravila s lidmi, kteří jej tam už v minulých letech viděli. Ale asi byl loňský rok zvláštní i pro některé druhy orchidejí.

Hlaváček (též ohníček) letní (Adonis aestivalis) je silně ohroženou rostlinou (C2). Jedná se o polní plevel. Bílé Karpaty, NPR Zahrady pod Hájem, květen 2012.

Určitě však své květnové ani červencové výpravy do Bílých Karpat nelituji. Nejen pro setkání se vzácnými rostlinami – poprvé jsem viděla na louce kvést hlaváček letní (Adonis aestivalis), hlavinku horskou (Traunsteinera globosa) či mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), ale také pro setkání s "wendysáky".

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) patří mezi naše silně ohrožené druhy (C2). Možnými příčinami jeho ústupu jsou změny vlhkostních poměrů stanovišť, jejich obohacování nadměrným množstvím živin a změny způsobu péče o daná stanoviště. Květen 2012, Bílé Karpaty, NPR Čertoryje.

Na vysvětlenou pro ty, kteří zatím nemají stránku Herbář Wendys, respektive její facebookový profil mezi oblíbenými, ocituji motto Zdeňka Pazdery, "otce zakladatele": "Byl bych spíše rád, kdyby se tu setkávali lidé, kteří nejen rostliny, ale celou přírodu (a vlastně i celý vesmír) vnímají jako jakousi součást sebe sama, ne jako něco, co je třeba ovládat, ale jako něco, v čem je nám dáno žít, s čím je dobré spolupracovat a co jsme nakonec i my, lidé. Dost ale vznešených řečí. Zkrátka pište, raďte se s ostatními, ukládejte své fotky atd. atd., ... co je vám libo :-)."

Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) má 4 - 10 květů v květenství (podstatný rozdíl od mečíku bahenního, který má květů méně). Patří k silně ohroženým druhům naší květeny (C2b). Bílé Karpaty, NPR Porážky, červenec 2012.

A tak jsme tedy udělali, co nám bylo libo. Slovo dalo slovo a od nápadu "pojďte někdy někam vyrazit společně do přírody" jsme se dobrali k historicky první společné výpravě. Šest "wendysáků a wendysaček" zamířilo předposlední květnový víkend do Bílých Karpat. Ačkoli se osobně většina účastníků neznala, přesto si všichni výlet náramně užili. Ještě jednou patří mé díky Daně, Janě, Vojtěchovi, Pavlovi i Zdeňkovi. Nejen za milou společnost, ale také že jsem se mohla na krajinu kolem podívat i jinýma očima a naučila se všímat i toho, co bych třeba dřív minula.

Trs sněženek rozkvétá na území přírodní památky Dobříňský háj v Polabí. Foceno 16. 3. 2012.

Jaro jsem letos vítala v království sněženek, v Dobříňském háji v Polabí. Neméně nadšená jsem byla bledulemi a ladoňkami v nedaleké přírodní rezervace Pístecký les v Poohří. V dubnu jsem nevynechala svou tradiční návštěvu vrcholu Košťál v Českém středohoří. Tou dobou se jeho skály i zdi hradní zříceniny vyšňoří koberci sytě žluté tařice skalní. Pak si stačí jen sednout do trávy a sledovat akrobatické kousky zdejších otakárků, ať fenyklových či ovocných.

Tařice skalní (Aurinia saxatilis L.) zdobí koncem dubna prosluněné svahy vrchu Košťál v Českém středohoří.

Z motýlích "úlovků" (tedy přesněji fotoúlovků) mám radost nejen z vytouženého modráska ligrusového (Polyommatus damon), ale také z bělopáska tavolníkového (Neptis rivularis), žluťáska borůvkového (Colias palaeno) či hnědáska osikového (Euphydryas maturna).

Bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis) obývá světlé lesy i jejich okraje a patří mezi naše ohrožené druhy. Živnou rostlinou housenek je tavolník. V roce je pouze jedna generace, která se postupně objevuje od poloviny června do poloviny srpna.

Ty všechny jsem chtěla spatřit, ale netušila jsem, že se mi to povede za jediné léto. Přece jen tyhle druhy nepoletují na každé louce. S hnědáskem osikovým to vypadalo před pár lety tak špatně, že jsem už ani nečekala, že ho ještě v naší přírodě uvidím. Velké díky patří dvěma Markům - Vojtíškovi a Zlatníkovi. Třeba i za to, jak shovívavě přečkali mé nadávání, když už nad touhou vidět vzácného motýla vítězila vidina večeře.

Žluťásek borůvkový (Colias palaeno) saje na starém kmenu. NP Šumava, červen 2012.

S radostí jsem přivítala zájmový seminář Přírodovědný fotoklub, který v říjnu odstartoval na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK. Jako první vystoupil Petr Jan Juračka svými mikrofotografickými příběhy; následoval Ondřej Prosický úvodem do fotografování volné přírody; tajemství vzniku skládané makrofotografie nám představil Pavel Krásenský; Viktor Sýkora nám přiblížil světelnou a elektronovou mikrofotografii; František Weyda nás provedl veletrhem Photokina a v závěrečném semináři nás Radka Symonová vzala na velmi dobrodružnou cestu do nitra mikroskopického korýše.

Ocenila jsem, že semináře byly opravdu otevřené veřejnosti a že byly srozumitelné i těm, kteří se studiu přírodních věd nevěnují. Program letního semestru se postupně upřesňuje. První seminář letního semestru akademického roku 2012/2013 proběhne ve středu 20. února 2013 a pak každou druhou středu vždy od 16.30 až do konce semestru (15. května 2013). Více informací a jména přednášejících najdete na fakultním webu.

Přeji, ať let třináctkovým rokem přinese co nejméně šrámů.

A mé sny pro "třináctkový" rok? Možná se vám budou zdát hodně přízemní. Původně jsem se těšila, že se za orchidejemi vypravím do italského Gargana. Ale vzhledem k tomu, že od konce září se mi stále nepodařilo najít práci, budu nejspíš své výpravy muset uskrovnit. Mým hlavním snem a přáním je najít práci, kde co nejvíc využiji své zkušenosti a dovednosti. Realita na trhu práce je taková, že leckde se na jedinou pracovní pozici hlásí i 300 zájemců. A tak se často stává, že na vaši nabídku někde vůbec nereagují. O to víc mne potěšilo, když jsem párkrát postoupila výběrovým sítem až na druhou pozici, ale tohle je "závod", kde jiné než první místo není to pravé. O to víc děkuji všem, kteří mne při hledání práce podporují a povzbuzují. Třeba i tím, že mi radí, kde a co bych mohla ještě zkusit.

Naštěstí vím, že i v blízkém okolí Prahy jsou místa s nádhernou přírodou. Ba co víc. Praha je město nejen pozoruhodné svou architekturou, ale také přírodním bohatstvím. Zatímco v třikrát větším Římě roste 1 300 druhů rostlin, v Praze jich je úctyhodných 2 000. A motýlích druhů tu máme stále ještě také dost.

I novém roce vám přeji, ať potkáváte nejen vzácné rostliny, ale také vzácné lidi. A pokud vám život do cesty nastrčí nějakou záludnou překážku, ať máte kolem sebe přátele, kteří vám pomohou ty překážky zdolat.

Text a foto: Radka Páleníková

Můj rok 2011: odtajněná přání a poklady za humny

Můj rok 2010: dravci, orchideje, motýli

Další články k tématu: fotografování


Diskuze

Můj rok 2012: být ve správný čas na místě nestačí

Jan Lapiš

17. 01. 2013 v 10:30  | stránka autora: http://janlapis.com

Přeju Vám v novém roce vše nej... a ať najdete skvělou práci. JL

Radka Páleníková

05. 02. 2013 v 16:29  | stránka autora: http://www.radkapalenikova.cz

Děkuji za přání, snad se zadaří. Nerada bych se rouhala, ale brzo budu ráda, když bude ňáká. Ale bude-li skvělá, či aspoň částečně skvělá, mezi fajn lidmi, tak to by bylo super. Hodně mi při hledání pomáhají známí, kteří mi tu a tam poradí, že je někde něco, kde bych se mohla hodit. Ale většinou se na takové místo hlásí opravdu hodně zájemců.