Můj rok 2010: dravci, orchideje, motýli

přidáno 03. 01. 2011

batolec duhový se zavřenými křídly Nepatřím k těm, kteří své zážitky pečlivě zapisují do deníku. Naštěstí mám na osvěžení vzpomínek skvělého pomocníka – fotoarchiv. Loni jsem sice necestovala tisíce kilometrů daleko, ale i tak jsem měla štěstí vidět mnoho pozoruhodných míst, rostlin i živočichů. Stačilo se ve správný čas vypravit na správné místo…


Po letmém nahlédnutí do seznamu mých loňských toulek přišlo zklamání. První "užší" výběr čítal 25 lokalit. V touze dobrat se desítky NEJ jsem se pustila do nemilosrdného škrtání. Nakonec zůstala třináctka, pro mne každopádně velmi šťastných a zajímavých cest. O pár střípků z nich bych se s vámi ráda podělila.

vlk obecný (Canis lupus) v NP Bavorský les, 13. března 2010

Velmi mne pobavilo, když jsem si uvědomila, že místo mého prvního a posledního většího focení v roce od sebe dělilo přibližně 40 kilometrů. Obé se odehrávalo v německém Národním parku Bavorský les (Bayerischer Wald) - www.nationalpark-bayerischer-wald.de.

rys ostrovid (Lynx lynx) se věnuje očistě. NP Bavorský les, 13. března 2010

Zatímco 13. března 2010 jsem fotila rysy a vlky v centru Falkenstein nedaleko Ludwigsthalu, 28. prosince jsem vyhlížela medvědy a další původní obyvatele těchto lesů v centru Luzný poblíž Neuschönau. V obou případech jsem si vrchovatě užila nejen focení, ale také pozorování nádherných zvířat. Na vysvětlenou těm, kteří park neznají: většina zdejších "svěřenců" je od návštěvníků bezpečně oddělena důkladnými ploty. Výběhy jsou však poměrně rozlehlé a obklopené lesem, takže stísněný dojem z běžné zoo je ten tam. Poměrně podrobně jsem vše popsala v článku zveřejněném v rubrice Cestování 13. ledna 2011 na serveru iDNES.cz - Kde uvidíte vlky zblízka a projdete se korunami stromů. Zimní Bavorský les

kandík psí zub (Erythronium dens-canis) roste v České republice pouze na vrchu Medník u Pikovic. Fotografováno 25. března 2010.

Jaro se mi podařilo přivítat velmi stylově 25. března na vrchu Medník nedaleko Pikovic. A to i přesto, že zima se proti jiným letům snažila udržet co nejdéle svou nadvládu nad krajinou. Dlouho jsem vymýšlela jak zjistit, zda už kvete zdejší rarita - kandík psí zub. Na Medníku je totiž jediné místo, kde ho můžete v České republice ve volné přírodě spatřit.

V roce 2009 jsem sice správně lokalitu našla, ale přijela jsem na Medník 10. dubna a to už nebylo po nádherných růžových kvítcích ani památky. Tentokrát jsem měla skutečně štěstí. Více v rubrice Cestování na serveru iDNES nebo v mé fotogalerii na rajce.net

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), čeleď vstavačovité (Orchidaceae), Šumava, květen 2010.

Přiznávám, že pro orchideje mám opravdu slabost a ráda využívám každé příležitosti, kdy je mohu ve volné přírodě vidět. Zatímco 8. května jsem na Šumavě žasla nad prstnatcem bezovým (Dactylorhiza sambucinana), o den později jsem obdivovala vstavač mužský (Orchis mascula) a vstavač nachový (Orchis purpurea) i vzácné, ale velmi nenápadné korálice trojklanné (Corallorhiza trifida) v Českém krasu.

korálice trojklaná - Corallorhiza trifida, Český kras, 9. května 2010

Podobně jako horolezci pokaždé nevystoupí na vrchol, ani mně se při každé výpravě nepodařilo splnit všechny mé sny. V Národním parku Podyjí jsem byla na velmi zajímavé výpravě už v dubnu. Toužila jsem spatřit nádherného motýla z čeledi otakárkovitých, který se jmenuje pestrokřídlec podražcový. V literatuře jsem vyčetla, že jediná generace létá v dubnu a v květnu. Vypravila jsem se sem tedy 13. května na další výpravu.

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis) z čeledi podražcovité (Aristolochiaceae). Květen 2010, NP Podyjí.

Bohužel jediné, co jsem v souvislosti s tímto nádherným motýlem objevila, byl květ jeho živné rostliny – podražce křovištního. Ale i tak jsem si užila nádherné přírody našeho nejmenšího národního parku. Obdivovala jsem jasoně dymnivkového, ale i zdánlivě obyčejný pilát lékařský nebo modráska jehlicového.

batolec duhový - Apatura iris, Milovice 27. června 2010

Koncem června jsem se těšila na výlet do bývalého vojenského prostoru u Milovic, do přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. Ve sbírce motýlích fotografií mi stále chyběl batolec duhový a tak jsem se vypravila hlavně za ním. Zdálo se, že ani tentokrát nebudu mít štěstí. Když už jsem chtěla pátrání vzdát, potkala jsem člověka s fotoaparátem.

batolec duhový (Apatura iris) se pohodlně usadil na objektivu fotoaparátu. Milovice 27. června 2010

Ukázalo se, že i on se sem vypravil za motýly. Prozradil mi, že batolec je hodně plachý a není snadné se k němu přiblížit. Tedy jak se ukázalo, tohle pravidlo platí jen do chvíle, než se batolec přiblíží k vám. Pak se rád usadí nejen na vás či vašem batohu, ale třeba na objektivu fotografa… Tímto tedy děkuji Marku Zlatníkovi nejen za cenné rady, ale také skvělou spolupráci a laskavé zapůjčení objektivu značky Nikon jako přistávací plochy pro batolce.

Colfosco

Velké očekávání jsem měla od červencové dovolené v Dolomitech. Předem jsem se pečlivě snažila nastudovat jaké rostliny mohu spatřit. Bohatě jsem si užívala rozkvetlé louky plné orchidejí, žasla jsem nad zvláštním tvarem zvonečníku chocholatého.

Zvonečník chocholatý (Physoplexis comosa), přezdívaný také ďáblův dráp. Fotografováno 12. července v okolí obce Colfosco, Dolomity, oblast Alta-Badia. Endemit jihovýchodních Alp.

Začátek srpna jsem přivítala na Pálavě. Tam jsem si do své fotografické sbírky motýlů přidala mj. nádhernou vřetenušku ligrusovou.

vřetenuška ligrusová - Zygaena carniolica, Pálava, 1. srpna 2010

Ne vždy, kdy jsem měla možnost se do přírody vypravit, byla slibná předpověď počasí. V takovém případě jsem raději volila nějaký nepříliš vzdálený cíl. A tak 19. srpna padla volba na Pichce, lokalitu poblíž Příbrami. O tomhle místě jsem se dozvěděla poněkud kuriózně - díky kandíku. Když jsem totiž člověku, který se ho na Medníku marně snažil najít, poradila kdy a kde jej nejlépe objeví, na oplátku jsem dostala tip na lokality Pichce a Ferdinandka. Prý se tam velmi dobře daří motýlům.

ohniváček černoskvrnný - Lycaena tityrus, motýlí step Pichce u Příbrami, srpen 2010

Jako na výpravě do jiného světa jsem si připadala, když jsem zamířila na 1. karlštejnskou můří noc. Na vyvýšenině nad Berounkou jsem si večer 10. září uvědomila, kolik toho díky noční tmě zůstává běžnému návštěvníkovi skryto.

Zejkovec jasanový (Ennomos fuscantaria) patří do čeledi píďalkovití (Geometridae).

Každé roční období má své kouzlo. Když už nemůže podzim oslňovat krásou květů, pomůže si příroda nádhernými barvami listí. Krás podzimní přírody jsem si vrchovatě užila v okolí osady Jizerka. Zvlášť časné ráno v údolí Safírového potoka bylo nádherné. Slunce jako vrchní osvětlovač pečlivě nasvěcovalo ta nejkrásnější místa.

Podzim na Jizerce - údolí Safírového potoka, 23. září 2010.

Koncem října jsem zamířila do vesničky Herálec u Žákovy hory na Vysočině na workshop vedený Michalem Jiroušem a pořádaný ve spolupráci s manželi Kuchyňkovými ze Stanice teréní ochrany přírody STOP a lákavě nazvaný Dravci v podzimních barvách. Počasí i vše ostatní se vydařilo.

Kalous ušatý (Asio otus) - říjen 2010, workshop Dravci v podzimních barvách, Vysočina.

Jen jsem si musela přiznat, že focení letících ptáků opravdu není žádná legrace. Nicméně když jsem si potěžkala "zbraně" svých kolegů, kteří se tomuto druhu focení věnují velmi intenzivně, usoudila jsem, že mi nezbývá než tiše závidět. Objektivy o průměrech dělových hlavní bych neunesla nejen finančně, ale ani fyzicky. Nakonec jsem i se svým objektivem 70-200 mm leccos nafotila a obohatila svůj archiv o nové druhy z ptačí říše, například sovu pálenou, orla mořského, výrečka malého, kalouse ušatého.

Výreček malý (Otus scops) je malý druh sovy z čeledi puštíkovití. Hnízdí v listnatých a smíšených lesích, hájích, parcích a zahradách.

Předpověď počasí na 29. října vypadala velmi slibně pro focení veverek. Uchystala jsem svačinu pro sebe i pro veverky a zamířila do míst fotografům veverek zaslíbeným, do lesoparku Štěpánka na okraji Mladé Boleslavi. Byť to na snímcích vypadá, že zrzavé krasavice vzorně pózovaly na požádání, opak byl pravdou. Navíc mnoho ořechů připravených na pařezu pro veverku zcela neomaleně sezobly sojky. O výpravě více v článku Veverka obecná - ohrožená kráska

Veverka obecná (Sciurus vulgaris) v parku Štěpánka v Mladé Boleslavi. 29. října 2010.

Na závěr bych ráda poděkovala za inspiraci k výletům.

Při plánování cest za motýly mi hodně pomáhá web Marka Vojtíška. Je tam nejen množství fotografií pozorovaných druhů, ale nechybí ani názvy lokalit a období, kdy se tam druh vyskytoval. Vřele doporučuji každému, kdo by chtěl určitý druh motýlů pozorovat - motyli.kolas.cz

Za impuls k cestám do Bavorského lesa, focení veverek, orchidejí i dravců na Vysočině děkuji až nepříjemně neúnavnému Michalu Jiroušovi a jeho webu www.photonature.cz. Chvíli jsem se snažila pochopit, jak všechno to cestování, focení a publikování zvládá. Ale usoudila jsem, že některé přírodní úkazy je třeba vzít na vědomí jako takové...

Proč se ráda zastavuji na stránkách Martina Pustelníka jistě rychle napoví výběr jeho TOP snímků z roku 2010. Prostě sasanky, podléšky, vážky i šídla se na nich vznášejí jako v kouzelném barevném snu.

Díky patří i Zdeňku Součkovi, a to nejen proto, že mne v prosinci poslal správným směrem k Vltavě a já mohla pozorovat vzácnou potáplici severní. Zdeňkovo fotografické ohlédnutí za rokem 2010 jsem si četla už několikrát. Dovolím si z něj ocitovat jednu větu, která se mi moc líbí: "Přání se mají plnit nebo se o to musíme alespoň pokusit."

PF 2011

Mé sny pro rok 2011? Z motýlů doufám, že se před mým objektivem objeví pestrokřídlec podražcový. Z orchidejí bych ráda viděla tořič včelonosný a hlavinku horskou. Ráda se však setkám i se zdánlivě obyčejnými rostlinami i živočichy.

PF 2011

Poděkování a přání všeho dobrého v novém roce 2011 patří také všem, kteří čas od času zavítají na mé stránky. V neposlední řadě také děkuji tvůrci tohoto webu - Martinu Paterovi. Bez něho by mé snímky zůstaly jen v útrobách mého počítače. 


Diskuze

Můj rok 2010: dravci, orchideje, motýli