27. 11. 2010

Kolik kurzů máš, tolik věcí nakoupíš

Na workshopech ochotně pomohou s pořízením záběru kolegové (kteří pak na oplátku čekají i vaši pomoc). Fotografování rosniček u Polanky nad Odrou, workshop vedený Michalem Jiroušem. Před nákupem zrcadlovky se mne snažil brácha varovat. Na jeho větu: "Bude tě to stát spoustu času a peněz!", jsem si mnohokrát vzpomněla. Tenkrát jsem však byla přesvědčená, že focení budu věnovat právě tolik času a peněz, kolik bude nezbytně třeba, tedy naprosté minimum. Ohlédnutí pár let zpátky napovídá, že měl pravdu.

Investice časové i finanční nebyly zrovna malé. Když jsem si počátkem roku 2006 kupovala digitální zrcadlovku, opravdu jsem netušila, kolik věcí se mi může při focení hodit. Případně jsem se domnívala, že některé jsou určené jen profesionálům a já je NIKDY nebudu potřebovat, podobně jako kurzy fotografování.

S kompaktním aparátem (Canon PowerShot A70) se mi fotografovalo velmi dobře. Bylo snadné ho mít stále s sebou. Po necelých třech letech jsem zjistila, že ne vše co bych chtěla nafotit, mi takový přístroj umožní. Doteď si pamatuji, jak zoufale jsem se snažila zaostřit na pupeny šeříku. Aparát vyluzoval podivné bzučení, ale ne a ne zaostřit na to, co jsem chtěla. Začala jsem se zajímat jak dosáhnout snímku, kde bude opravdu ostré jen to, co si budu přát. Zvolila jsem zrcadlovku (zkráceně DSLR) od stejného výrobce (Canon EOS 350D). Domnívala jsem, se, že když jsem na "canoňácké" ovládání zvyklá, tak je zbytečné se učit něco jiného.

Káně Harrisova (Parabuteo unicinctus) patří do čeledi jestřábovití. Fotografováno na workshopu ve spolupráci se Stanicí terénní ochrany přírody STOP.
Káně Harrisova (Parabuteo unicinctus) patří do čeledi jestřábovití. Fotografováno na workshopu ve spolupráci se Stanicí terénní ochrany přírody STOP.

Ale ouha. První rozčarování na sebe nenechalo dlouho čekat. Ovládání kompaktu a zrcadlovky JE poněkud rozdílné i u stejného výrobce. Navíc jsem brzo zjistila, že ze zrcadlovky nelezou „hotové“ snímky jako z kompaktu. Tedy že nestačí stisknout čudlík, ale že je dobré fotku před použitím trochu přiostřit případně jinak doupravit pro požadovaný účel. Řekla jsem si: Dobrá, věnuji nějakou stokorunu na kurz, a pak už to "půjde samo".

Pro začátek jsem zvolila kurz Institutu digitální fotografie (IDIF) - Začínáme fotografovat s DSLR. Teď už vím, že to nebyl konec mých investic, ale začátek. A taky vím, že k ceně kurzu by už předem měl člověk tak trochu připočítat i skutečnost, že po jeho absolvování bude mít pocit, že mu v jeho fotovybavení něco důležitého chybí. Proto ona věta v titulku: "kolik kurzů máš, tolik věcí nakoupíš."

Děčínský Sněžník zvaný též Větrná hora, je stolová hora, která je nejvyšším vrcholem Děčínských stěn (723 m.n.m.). Fotografováno při workshopu s Bohumilem Eichlerem 16. února 2008.
Děčínský Sněžník zvaný též Větrná hora, je stolová hora, která je nejvyšším vrcholem Děčínských stěn (723 m.n.m.). Fotografováno při workshopu s Bohumilem Eichlerem 16. února 2008.

Postupně jsem, inspirována zkušenostmi z workshopů, "musela" koupit například odraznou desku (ukázalo se, že se nehodí jen pro fotografy, kteří portrétují slečny s ladnými křivkami, ale třeba i při „portrétování“ rosničky); přechodové i polarizační filtry (pokud má objektiv jiný průměr, pak si musíte koupit jiný polarizační filtr); dálkovou spoušť; pořádný stativ (byť jsem se při nákupu toho prvního domnívala, že je to investice nejméně do konce života).

Přesto, nebo spíš právě proto, na fotografické kurzy nedám dopustit. V knihách, na webech i v časopisech je sice spousta informací, ale šikovně připravený kurz, který vede zkušený fotograf, vás může docela rychle posunout o pěkný kus po vaší fotografické cestě dál. Kromě systematického vzdělávání v oboru, kdy jsou lekce třeba 1x týdně (nevýhodou je, že se tam učíte i to, co už třeba umíte, musíte investovat větší množství času a peněz), si můžete vybírat z pestré nabídky kurzů tematických. Navíc si během workshopů můžete obvykle půjčit objektivy či jiné fotopomůcky.

Canon EOS 350D, čas 30 vteřin, f 11, ISO 100, objektiv 70 - 300.  Fotografováno v červnu 2007 při workshopu vedeném Janem Karbusickým na Šumavě.
Canon EOS 350D, čas 30 vteřin, f 11, ISO 100, objektiv 70 - 300. Fotografováno v červnu 2007 při workshopu vedeném Janem Karbusickým na Šumavě.

Je jen a jen na vás, co si vyberete. Kromě ceny můžete hledat kurz podle mnoha dalších kritérií: Je libo kurz v týdnu nebo se vám víc hodí o víkendu? Pro úplné začátečníky nebo pro pokročilé? Pro větší skupinu nebo spíše pro úzký kolektiv, kde se vám bude lektor důkladně věnovat? V čem se chcete zdokonalit? Potřebujete vědět víc o fotografování makra, jídla, modelek, architektury, ptáků v letu, zvířat v zoo nebo krajiny? Začínáte a stačí vám kurz, v kterém se rozběhnete jen pár metrů za dveře učebny? Nebo už jste nějaké zkušenosti nasbírali a přivítáte praktické rady v terénu? Je vám jedno, kdo vás bude školit a nebo se raději poohlédnete po někom, kdo je špičkou ve svém oboru?

Bonusem, který nelze předvídat, jsou ostatní účastníci workshopů. Proto radím: učte se také od spolužáků. Možná taková rada zní podivně, ale kurzy často navštěvují ti, kteří se třeba na velmi dobré úrovni věnují nějaké oblasti fotografování a chtějí se zdokonalit v nějaké jiné disciplíně. A nebo ještě lépe, mají velké znalosti ve zcela odlišném oboru a tím vás mohou inspirovat.

Nejlepší kurz je…

Kromě dalších kurzů v IDIFu jsem se zúčastnila workshopů, které vedl Jan Karbusický, Bohumil Eichler, Michal Jirouš nebo Jan Hodač. Na otázku který kurz byl nejlepší odpovídám poněkud vyhýbavě. Záleží totiž na tom, co už umíte a co se potřebujete naučit. Těžko říct, kde jsem se naučila nejvíc. Informace a zkušenosti do sebe pomalu zapadají jako dokonalá skládačka puzzle. To, co mi nebylo někde docela jasné a nebo mi to úplně napoprvé nešlo, jsem na jiném workshopu "najednou" pochopila.

Ten, kdo o fotografování nic netuší, zaplatí si krátký kurz a čeká, že za dva dny budou z jeho aparátu padat jedinečné výstavní kousky, bude nejspíš zklamán. Ano, lektoři počítají s různou úrovní znalostí, jsou zvyklí i na začátečníky. Ale všechno má své meze. Pokud si neobjednáte individuální kurz, pak pamatujte, že i ostatní mají nějaká očekávání a že zodpovídání dotazu „co je to to JPG“ může lektorovi zabrat spoustu drahocenného času, ve kterém by vám mohl vysvětlit něco mnohem zajímavějšího.

Jsem přesvědčená, že neexistuje jeden ideální lektor – všeuměl. Ale že právě setkávání s různými zkušenými fotografy vám dá to správné množství inspirace. A také srovnání. Jeden to dělá tak, jiný onak a je na vás, kterou si zvolíte cestu.

Sebedokonalejší workshop za vás nic nenafotí. Někdy se ani snímky, které na něm pořídíte, nehodí na výstavu. Ale určitě za své peníze získáte nejednu dobrou radu jak se nejlépe dobrat k vytouženému cíli. Radu, ke které se mnozí školitelé prokousávali množstvím pokusů a omylů. Někdy budete možná i překvapeni, jak jednoduché pomůcky a triky mohou vést k vytvoření úžasného snímku.

Podzimní les cestou z Rýchorské boudy. Říjen 2008.

Ukázky fotografií z workshopů, kterých jsem se účastnila:

Krajinářský workshop v Českosaském Švýcarsku, vedl Bohumil Eichler, únor 2008

Krajinářský workshop na Rýchorské boudě, vedl Jan Hodač - říjen 2008

Dravci v podzimních barvách, vedl Michal Jirouš - říjen 2010



Diskuze

© Copyright Radka Páleníková 2010 - 2024. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použití fotografií či textů bez svolení autorky není dovoleno.
web created by Martin Patera
Template by W3layouts