Články

dlouhozobka svízelová, IX

Dlouhozobka svízelová: motýlí kolibřík

přidáno 15. 07. 2012

V letních měsících hlásí lidé ornitologům, že pozorovali kolibříka. A to navzdory tomu, že tyto létající drahokamy jsou doma pouze na americkém kontinentě. Nejčastěji bývá předmětem podobné záměny dlouhozobka svízelová, motýl z čeledi lišajovití. Nejmenší obyvatele ptačí říše připomíná nejen svým zavalitým tělem a dlouhým sosákem, ale také třepotavým způsobem letu.
třemdava bílá - květ

Třemdava bílá – přebornice v sebeobraně

přidáno 03. 06. 2012

Nádherná květina a neuvěřitelná potvora zároveň. Květy třemdavy bílé právem patří k nejkrásnějším v naší přírodě. Prozradím vám nejen jak přišla ke svému druhovému názvu bílá, když její květy mají většinou růžový nádech, ale také to, co mi tahle krasavice provedla, když jsem se za slunečného dne lehce dotkla jejích listů.
zřícenina hradu Košťálov

Košťál – kopec otakárků a potrestané pýchy

přidáno 13. 05. 2012

Zvu vás na kopec, který při západu slunce s oblibou pozoroval Karel Hynek Mácha ze svého litoměřického bytu. Na kopec, který podobně jako další siluety Českého středohoří, učaroval malíři Emilu Fillovi. V roce 1372 tu prý uhodil blesk za tak zvláštních okolností, že Václav Hájek z Libočan neváhal událost zvěčnit na stránkách Kroniky české. Vrch se jmenuje Košťál a na jaře ho zdobí zlatavě žlutá tařice skalní.
Radka Páleníková ve Fata morganě

Radka Páleníková - zaostřeno na motýly

přidáno 05. 05. 2012

Poněkud bláhově jsem kývla na nabídku, že mohu napsat něco o motýlech do víkendové přílohy Hospodářských novin. To jsem ale netušila, jakou má rubrika Moje řeč podobu. S překvapením jsem zjistila, že prostor pro text je malý, zato fotka zabírá přes polovinu dvoustrany. Navíc pravidla rubriky nedovolují, aby tam místo mne byla třeba fotka motýla.
hlaváček jarní

Hlaváček jarní: hořký a falešný

přidáno 22. 04. 2012

Na první pohled to vypadá, že spousta věcí je v přírodě zařízena velmi důmyslně. Například hlaváček jarní chutná hořce a tak se mu zvěř vyhýbá. Horší je to s lidmi. Rostlina obsahuje jedovaté látky, tzv. srdeční glykosidy, které se hlaváčku staly osudnými. Ba co hůř, o jeho ústup z přírody se postarali nejen sběratelé léčivek, ale také někteří milovníci skalniček. A tak dnes patří mezi silně ohrožené druhy rostlin.